reklama

FDb.cz - filmová databáze

Dnes je 6.12.2016 a svátek má Mikuláš. Tip: Nej půjčka >>

Rozšířené vyhledáváníPostrádáte zde něco?

 
 
ohodnotit

Siréna

Žánr:
Rok:
1947
Délka:
83 minut
Premiéra v ČR:
11.4.1947
Popis / Obsah / Info k filmu Siréna
Toto sugestivní sociální drama, jež vzniklo na motivy stejnojmenného románu Marie Majerové, je prvním poválečným filmem oceněným v zahraničí. Zachycuje události spjaté se vzpourou horníků na Kladensku proti majiteli dolů Becherovi v den Božího těla roku 1898. V rámci těchto historických událostí jsou zobrazeny individuální osudy rodiny horníka Hudce. Na VIII. Mezinárodním filmovém festivalu v Benátkách získal film Velkou cenu a Cenu za filmovou hudbu.
18. Febiofest 2011


Popis / Obsah / Info k filmu Siréna
Kladno 1889: Dramatické osudy rodiny hutníka Hudce za stávky a za dělnických bouří proti majiteli dolů Bacherovi. Náhodnou obětí střelby četníků se stala i nedospělá Emča Hudcová. Filmový scénář vycházel pouze ze dvou kapitol obsáhlé kroniky proletářského rodu a byl podkladem pro mimořádně zdařilé dílo, kterým se zestátněná česká filmová tvorba úspěšně prezentovala i mezinárodně (Zlatý lev sv. Marka a Cena za hudbu na MFF v Benátkách 1947). Režisér K. Steklý už působivější film nikdy nenatočil a tvrdívalo se, že o benátské ceny se velkou mírou zasloužila kuloárová diplomacie a popularita proslulého A.M. Brousila.

Autor/Zdroj: Březina Václav/Lexikon českého filmu


Tož legendárního není na tomhle filmu dočista nic, třebaže se nás to jeho autoři snaží namluvit podtitulem o "revoluční legendě". Uděláme věru líp, nebudeme-li v tomhle optickém vtělení známé literání předlohy Marie Majerové hledat nic víc a nic míň, než filmově románovou faktografii, v souhlase s úvodním titulkem, který ohlašuje, že příběh, který je námětem tohoto filmu a který se odehrál r. 1889 na Kladně, je pravdivý. Ostatně metr za metrem tohoto filmu vyvrací propagační legendu o revoluční legendě a obrací ji - v niveč? Nikoli. Z legendy arci nezbylo nic - ale skutečnost zůstala. A nejen zůstala - žije, vře, žaluje a hřmí, jak to jen skutečnost dovede, dá-li jí promluvit tvůrce mohoucí a vidoucí. Kteréžto vysvědčení dejme Karl Steklému hned na počátku.
Nevím, co ho látkově silněji přitahovalo, když se chopil román Marie Majerové, aby jej proměnil v dílo optické: zda moment sociálně bojovný - či možnosti, které mu román nabízel pro dramatické zpodobení proletářského života dělníků na dolech a hutích. Podtitul mluví o revoluci. Nu. . . ponechme tomuto slovu, což jeho jest: jeho olbřímí vznešenost, jeho mohutnost i šílenou sílu, která boří, aby život mohl jít dál. Nepředstírejme, že dým a moře plamenů jsou jedno. Každý ví, že tomu tak není, a jak uvidíme, i bez revoluční nadsázky zbyla v Siréně věc dosti veliká, než aby ji bylo třeba zveličovat. Stávka a božítělové krveprolití na Kladně roku 1889 bylo jedním z krátce vyšlehnuvších plamenů, v nichž se kalilo revoluční uvědomění a síla českého dělnictva, jednou z prvních ran dělnických pěstí do tváře sociálního útlaku. Je to dosti, aby to stačilo na ideově závažné a pro nás živé filmové thema.
Nedozvídáš se tu však jenom o útisku a o boji, ale i o životě. A buď jak buď, ať už scenárista a režisér Steklý tento úmysl měl či neměl, tady je původ síly, krásy a pravdy tohoto filmu, tady dosahuje u nás zřídka vídané hloubky a tady se dobírá i formálně nejmocnějších vyjadřovacích poloh - nikoli tam, kde se zabývá zápasem dělnictva o větší žvanec či zoufalým výbuchem přeteklé bídy a nenávisti. Obdivovali jsme obraz, jaký podal o životě walleských horníků Carol Reed ve filmu . . . a hvězdy mlčí. Tuhle je tedy jeho český protějšek, protějšek důstojný a nadto znamenitější tam, kde vypráví proletářský příběh dělnické rodiny Hudcových. Je to filmově umocněný, hutně črtaný a mnohdy strhující obraz hořkého koloběhu nuzného žití, obraz bídy a rmutu, prohřátý pouze sporými paprsky lidských lásek a ztvrdlý nenávistí, která nutí zatínat pěstě a co chvíli vyrazit k ráně - třebas nespravedlivé. Přitom není tento obraz bez palčivého jádra myšlenkového. Kapitalismus už se dovedl postarat, aby se tahle "minulost" protáhla až do nedávného včerejška. A žádný politický traktát ti nepoví výmluvněji, proč od předloňského května není na našich dolech a hutích Bacherů a jim podobných, jako tento film, věrný autorčině lásce k lidu, z něhož pošla a jehož krví psala, protože jinak nedovedla.
Kdo ví, co to je Majerové Siréna, a kdo se alespoň běžné vyzná v estetickém zákonodárství filmovém, ten ovšem se nebude domýšlet, že uvidí tento román na plátně v celé jeho rozteklé šíři časové a dějové. Slovesná forma, která dovolila Majerové epicky stopovat růst a pro-měnu Kladna v havířské středisko, jeho zápas národní i sociální, a neopominout přitom podívat se hluboko do niter celé řady postav, není formou adekvátní dramatickému řádu filmovému. Tady přišli ke slovu scenáristé Karel Steklý a Jan Weiss, aby volili, co chtějí a co nechtějí v optickém tvaru mít. Sáhli, rozumí se, po kapitole dramaticky nejvýraznější, po bouřlivém úseku, jehož středem a vyvrcholením byla božítělová havířská vzpoura, a do popředí zasadili životní příběh dělnické rodiny. Neváhal bych ani dost málo obhajovat tento postup - kdyby se byl výsledek dostavil tak, jak byl zřejmé zamýšlen. Nedostavil se však, alespoň ne žádoucí měrou. Už exposice, příliš roz-větvená, je dramatickým faux pas. S tou bychom se však lehce smířili, nebýt chyb, které se na celém díle vymstily nejhůře. Nazvu je tříštěním dramatického toku a dějovým přesycením. Několik v podstatě vedlejších a drobných dějů, na něž je však nicméně kladen důraz, doslova vpadá do zad hlavnímu dění a zatlačuje je do pozadí, takže toto dění jen místy jakoby prosakuje, místo aby hrálo dramatický prim. Všecko nasvědčuje tomu, že přitažlivost, jakou dovedla Majerová románově obdařit tyto mnohdy pouze episodní události, měla vliv také na scenáristy a zaujala je tou měrou, že zapomněli na nebezpečí, jaké z toho plyne pro celkový dramatický účin díla. Tím nechci říct, že Siréna jakožto film postrádá dramatického vzruchu. Naopak, není tu takřka jediné scény, která by sama o sobě nebyla dramaticky správně, vypočítané a působivé řešena. Avšak jsou to právě jen scény, jež si tě podmaňují vzruchem a napětím, zatím co celková dramatická kon-cepce tě uspokojit nedovede. Přesycení složky dějové pak způsobilo, že mnohá scénická věta zůstala nedopovězena, že bylo nutno spokojit se pouhou črtou namísto kresby a motivací bud příliš letmou anebo žádnou.
Čím méně tě však uspokojil Steklý-scenárista, tím více si tě získá Steklý-režisér. Nejen, že se mu svým druhým filmem podařilo smazat málo povzbudivý dojem, jaký zanechal co hlavní režisér Průlomu; Steklý se Sirénou vpravdě našel - a to budiž konstatováno jako nejra-dostnější přínos tohoto filmu. Ne že by v jeho režijním zpracování nebylo chyb. Je jich i tady požehnaně: tu a tam místa dějově i dramaticky hluchá, stylová nejednotnost, neobratnosti a kazy ve střihu, několik nedotažených scén a jeden vážný hřích proti filmovému jazyku (ve scéně uprostřed stávky se pouze mluví o velké síle četníků a vojáků, povolaných k potlačení stávky, místo aby tato síla byla ukázána) - nade všemi těmito chybami však stojí skutečnost, že toto dílo je faktem uměleckým a že je hněteno místy až podivuhodnou dramatickou silou, i když tohle poslední neplatí - jak už řečeno - o celku, nýbrž jen o jednotlivých pasážích. Přičteme-li k tomu podmanivou kresbu atmosféry, pozoruhodný cit pro monumentalitu pracovního prostředí, znalost filmové poetiky (viz kupříkladu užitý kontrast: po záběru z hutí, ukazujícím dělníky, kteří v potu dřiny vyrábějí bohat-ství pro jiné - záběr z hald, na nichž se dělnické ženy pachtí po uhelných odpadcích na chudý zátop v kamnech) a ze všeho nejvíc smysl pro pádný dramatický a psychologický úhoz (scény v hostinci s ráko-sovou plentou a scéna, v níž se posléze Hudcovy děti vrhají na opilého otce) - dostaneš součet, který tvoří vysoce aktivní položku na kontě i režijního umění Karla Steklého.
Čímž stále ještě nejsou klady tohoto filmu vyčerpány, neboť vedle režie k nim patří i fotografie, hudba a v neposlední řadě stavby. Kameraman Jaroslav Tuzar u nás snad po prvé dokázal vnést obraznou poesii tam, kde bys ji nejméně čekal: do světa vnější bídy, jednotvárné i nemalebné až běda, do světa rmutu, hladu a kamení. Jeho obrazy mrtvých, kouřem ovívaných hald s řetízkem vozíků na hřebeni, ty bídné procházky kolem ohlodaných zdí proletářských domků, ty ohlušující vpády do nitra hutí, strojů a pecí - toť sociální fotografie oživlá na plátně, práce dokonale výmluvná nejen jistými fotogenickými hodnotami, ale i obsahem. A tentýž mocný vliv na tvou vnímavost má E. F. Burianova hudba. Uvědomíš si ji od prvního okamžiku, kdy té bezděky napadá, že ona tvoří úvodní obraz a ona že zahajuje drama. A pak jsou tu scény, o nichž nejsi ani na chvíli na pochybách, že nebýt toho, co slyšíš, nebýt toho řinčivého, pronikavého, drnčícího a mechanicky odrhujícího orchestrionu, nebylo by dvou nejdramatičtějších scén tohoto filmu. Tedy hudba, na jakou věru nepostačíš s obvyklými termíny o "dramatickém podtrhávání", protože chová drama v sobě. Vedle Tuzara a E. F. Buriana třeba pak postavit arch. Š. Kopeckého, který zejména stavbami hostince a bytu Hudcových se výrazné zasloužil o výtvarnou a atmosférickou hodnotu nejpůsobivějších scén filmu.
Herecky mají lví podíl na úspěchu Sirény Marie Vášová s Ladislavem Boháčem - a malá Pavla Suchá. V podání Marie Vášové je silný prvek osudový. Její citovost a lidské teplo se prodírají na povrch jen zřídka a těžce, citovými erupcemi, po nichž teprve následuje uvolnění. Už proto jí její Hudcová vyšla lépe tam, kde nese na svých bedrech hořký životní osud dělnické ženy a mámy, a je plošší, jakmile má dát výraz ženě-bojovnici. Proti Vášové měl Ladislav Boháč těžší úkol potud, že k jeho úloze patřil charakterový zlom Hudce-opilce v Hudce-dělníka, uvědomivšího si své třídní poslání. Nevyšel-li tento zlom s plnou přesvědčivostí, nenese tentokrát vinu herec, nýbrž scénář, který se tu prakticky spokojil jedinou, psychologicky povrchně fundovanou scénou. A pak je tu nesporný, a co víc, nezneužitý talent Pavly Suché, debutujícího děvčátka, které zvítězilo už tím, že zdaleka nezaniklo ve stínu dvou silných hereckých individualit. Vyrovnanost hereckých projevů je vůbec jednou z nejkladnějších stránek Sirény filmu, který fráze nahradil mluvou obrazů a situací a který se svými klady výrazně hlásí k vzestupnému kursu porevoluční české kinematografie.

Autor/Zdroj: Žalman Jan/dobová recenze


Nový publicista:
Nelíbí se vám tento obsah? Chcete napsat lepší? Tak neváhejte a klidně napište

Hodnocení:n12345678910

Hodnocení filmu

80 %
9   - Erkul
10 - jarda53
10 - clara.bow
8   - Angelika28
7   - hvezdyn
8   - Frolíček
6   - Misantrop
8   - payo1555
10 - AGAMEMNON
3   - REKBRIT
7   - R.RICKIE
9   - melakara
8   - satyr
9   - ELEONORA
8   - rosta12
6   - biokys
8   - Henry2222
7   - AlbertPeta
7   - jambroz58
9   - ceskytulak

Český lev Oscar

Filmová databáze v číslech

Filmů: 139594
Osobností: 599585
Fotografií: 517362
Plakátů: 250431
Obsahů a biografií: 128923

Poslední komentáře

Ohnivý kuře (2016) [TV seriál]

A to se takhle rozhodnu být producentem

Ohnivý kuře
...a říkám si... co že   bych tak do té televize   vymyslel...
Vaření...
Ale   ne. Vaří se už ve všech   televizích. Ráno, v poledne,   více >

Autor: mikee007 | Hodnocení: 5 / 10

Propast (1989)

Propast
Část se sestupem do propasti   se mi líbila. Zbytek je   trochu mišmaš a závěr   příliš přeslazený.   Vlastně celé ty "milostné"   části jsou více >

Autor: rimmerova-motorka | Hodnocení: 5 / 10

Táta na plný úvazek (2004)

Táta na plný úvazek
Na smutné pozadí se nabaluje   příběh ovdovělého Olivera   v podání Bena Afflecka,   který je naštvaný na celý   svět, protože jediné co mu   více >

Autor: collen | Hodnocení: 8 / 10

Příchozí (2016)

Příchozí
Když to po těch dvou   hodinách skončilo, nějak   jsem měl potřebu se zeptat   vedle sedící kamarádky, o   čem že to vlastně bylo.   Solidní více >

Autor: Ostrovan | Hodnocení: 7 / 10

Velká vánoční jízda (2011)

Velká vánoční jízda
Vtipná záležitost, jejíž   krása tkví především v   detailech. Já osobně jsme si   zamilovala sestříhanou   bradku Santova syna Stevea do   více >

Autor: Frolíček | Hodnocení: 7 / 10

Zdarma
aplikace
pro mobil
ke stažení
iPhone
 
App Store hodnocení:
Android
 
Google Play hodnocení:
Windows Phone
 
WP store hodnocení:
BlackBerry
 
BB world hodnocení:

Copyright © 2003-2016, Filmová databáze s.r.o. (FDb.cz). Všechna práva vyhrazena. Návštěvnost měří NetMonitor.
Šíření nebo publikování jakéhokoli obsahu serveru bez předchozího písemného souhlasu provozovatele je zakázáno.

Tyto webové stránky využívají soubory cookies. Používáním našich služeb vyjadřujete souhlas s naším používáním souborů cookie. Další informace.

Load: 0.219/0.2