Šílení

Musím se přiznat že na mě   byl tento ryze autorský   projekt Jana Švankmajera   kterého si jinak velice   vážím trochu moc   "šílený".   Nedokázal jsem to chvílemi   nějak pojmout. Přesto však   ale kvůli výbornému   obsazení, některým   hereckým výkonům a krásné   přesně vybrané hudbě to   pro mě nakonec byl docela   slušný film i když znovu   bych ho určitě vidět   nemusel!

Trochu bizarní,chvílemi   nechutný pak zase docela   vtipný ale vcelku   zajímavý,skvělý herecký   výkon J.Třísky.

Temný, fantaskní, humorně   hororový a přízračně   bledý Edgar Allan Poe,   stejně jako markýz de Sade,   jehož "rouhačské"   výroky (ve skutečnosti však   hluboce filosofické) jsou zde   téměř doslova citovány,   jsou moji oblíbenci; a   oživlé maso Jana   Švankmajera, jež budí hnus   a zároveň sardonický   smích, je více než vhodným   doplňkem k těm dvěma   slavným nihilistům. Alegorie   světa jako blázince,   nevěstince a jatek je vždy   vděčným počinkem. Vcelku   dobře natočený film, až na   pár výhrad k některým   slabším hercům ve   vedlejších úlohách, také   ta oceněná kamera mohla být   mnohem lepší,   "skandální" scény   tvrdší a otevřenější a   tak dále... A mimochodem: ta   Poeova povídka, jejíž motiv   jsme tu viděli, se nejmenuje   "Šílený   psychiatr", nýbrž   "Metoda doktora Téra a   profesora Péra" - to   byli ti lidé natření térem   a obalení v peří, obvyklý   to dřívější potupný   trest pro nějaká   obzvláště bezectná   individua, myslím.

Něco tak obsceního jsem   dlouho neviděl, ale musím   uznat, že se to povedlo.   Název odpovídá obsahu.   Docela mi bylo líto toho   masa, ale o tom právě asi   šlo. Aby člověk zešílel z   tolika zničeného masa.   Tříska tomu dodáva styl.

Prapodivný
výrazně masitý,   vyříznutými jazyky olezlý   a olízaný úlet na motivy   dnes již klasických   psychohororů. Film pokrývá   hned několik rovin sdělení.   Je atmosféricky dusným   psychem, velmi hořkou   společenskou i politickou   kritikou a na své si přijdou   i milovníci černého humoru,   ba i erotiky. Trochu mě mrzí   prostější pojetí Jeana,   které film připravilo o   možnost rozehrát niterné   drama hrdiny v plné parádě.   Každopádně z filmu jsem   cítil úžasné nasazení,   každý detail, každá   postava má přesné místo, a   i když se děj zákonitě   zaostřuje na několik   vybraných postav, řekl bych   že zde skutečně nebylo   malých rolí. Extra bonus za   scénu, kdy "recitující   blázen" domlátí   "mrtvolu" lopatou, a   za scénu kdy je   "svoboda"   bezprostředně po   vítězství znásilněna   "spodinou".

Dnes je obecně málo   filmových tvůrců, kteří   se nebojí uskutečňovat   svojí vizi až na doraz.   Švankmajer je určitě   jedním z nich. Stejně jako   ve svých předešlých   dílech je i v Šílení   nekompromisní, provokující,   konfrontační. Tohle není   plané moralizování o   svobodě, útlaku,   náboženství, etice nebo   "normálnosti", to   je smělý pokus o odkrytí   krutého chaosu reality.
Leccos mi tu nesedlo.   Dialogy byly často toporné   (kupodivu musím jmenovat   hlavně mého oblíbence   Lišku, zatímco Třískovi   jeho role vyloženě   chutnala), surrealistické   prostřihy s pochodujícím   masem na mě postupem času   působily trochu rušivě. Ale   smekám před odvahou autora v   době všemožné korektnosti   strhávat roušku věcem,   které nechceme vidět.

Velice zajímavá aleorie a   kritika dnešní společnosti,   podivejte se na ni pouze   jestli vás baví v kině   přemýšlet, jinak na to ani   nemyslete.

Švankmajer...Tříska...víc   netřeba říkat. Třískův   slovní průjem a šílené   obrazy   Švankmajerovy...vždyť se   jeden film od druhého ani   neliší.

Musím přiznat že tento film   mě velice příjemně   překvapil. Děj byl   záživný srozumitelný ale   také deprimující. Ikdyž   trochu děsivý příběh ale   velice dobře zpracovaný a   skvělé herecké vykoný   zejména Jan Tříska ukázal   že umí zahrát téměř vše

Spíše zklamání.
Trochu nezáživná alegorie o   relativitě svobody? V kině   jsem se po celou dobu namáhal   si to všechno nějak spojit   dohromady a později jsem   kdesi zjistil, že scénář   filmu byl napsaný už někdy   v sedmdesátých letech,   takže to mi leccos   vysvětlilo... Animované   sekvence se tentokrát   odehrávaly jaksi mimo hlavní   děj (ačkoliv úplně na   konci s postavou psychiatra   Coilmiera zjistíme, že   opodstatnění tam přece jen   měly, ale co na tom...) a   jejich vpády ještě více   brzdily už tak pro mě unylé   tempo filmu... A vidět   pohromadě celé dvě hodiny   "hvězdnou" trojku   nejobsazovanějších, tj.   Jarsola Dušek, Pavel Liška a   Aňa Greislerová (+ hrozný   Jan Tříska), to je celkem   fuška. Ale i přesto je pro   mě Šílení současný   český nadprůměr   minimálně z hlediska   výtvarné koncepce.

Cítíte se být "normální"?
Nádherný film, kde se   divákovi šroubuje do hlavy   spousta šíleností,   vycházejících z hororových   povídek Edgara Allana Poea   až po horor současného   světa. Psychiatrická   léčebna kdesi ve Francii   počátku 19. století je tím   vhodným místem, kde si   dnešní moderní divák   může utřídit myšlenky a   dospět k poznání možná   sebe sama, ale i k poznání   "moderní"   společnosti, společnosti   zastrašování a manipulace,   kterým většina z nás   nevědomky podléhá.   Rebelantské dílo, které asi   ne všichni pochopí na první   dobrou (osobně si Šílené   shlédnu radši ještě   vícekrát), se skvostnými   hereckými výkony,   hypnotizující atmosférou a   s neutuchající   švankmajerovskou hravostí.

Do alespon poloviny pro mě   nepochopitelný a   neuchopitelný film. Ne   nepodobný filmům od Lynche,   např. Mazací Hlavě a to i   po výtvarné stránce. Ve   druhé polovině už jsem   začal pronikat do   děje,nicméně dosud mě   vrtá hlavou co to byla ta   Terapie č.13:-) Film je   určený pro fanoušky hororů   a strašidelných příběhů   s bizarním dějem.Ve filmu se   objevuje spousta chorých   týpků(včetně skoro   hlavního hrdiny Třísky) a   důležitá a bizarní je   výtvarná stylizace a tím   nemyslím jen animace pohybů   různých kusů masa.

Název Šílení přesně   vystihuje tento film, je   opravdu šílený, ale v   dobrém slova smyslu..moc se   mi líbilo ztvárnění   "maso" :) i herci,   hlavně Jan Tříska a jeho   překrásný smích..

Co je vlastně normální?
Šílený sen, který   periodicky pronásleduje   hlavního hrdinu, předurčuje   v dramatickém oblouku jeho   konec. Jeho zásadovost, smysl   pro spravedlnost a řád jej   paradoxně dovede až k   mlýnku na maso.
Lze se   správě rozhodnout? Je   možné poznat kdy zůstat a   kdy odejít? Komu uvěřit?
Film který klade otázky   a nedává jednoduché   odpovědi je dobrý film, A za   sebe mohu bez uzardění   říct, že film ŠÍLENÍ, je   dobrý film.

    akademik