Sestřičky

Hlavní postavou příběhu, natočeného podle povídky Adolfa Branalda z knihy Vizita a odehrávajícího se v polovině padesátých let, je mladá začínající zdravotní sestřička Marie Sahulová. Dostane se do průšvihu, když si na internát tajně přivede přítele. Její milostné dobrodružství, při němž, jak doufala, konečně přijde o panenství, však skončí dřív, než k něčemu dojde. Za trest je přeložena do venkovského zdravotního střediska v Meziboří. Průvodkyní, která ji osobitým způsobem zasvěcuje do praxe i úskalí života, se stává zdravotní sestra, moudrá a zkušená žena. Nikdo jí neřekne jinak než babi. Dívka prožívá první milostná zklamání. S Petrem, který byl příčinou jejího přeložení a s řidičem sanitky Arnoštem. Ten je sice třikrát rozvedený, ale jako muž v případě Marušky selže. Zatímco v lásce a nabývání sexuálních zkušeností se jí příliš nedaří, v práci je to právě naopak. Pod vedením babi sbírá zkušenosti, učí se získávat důvěru pacientů a práce ji opravdu baví. Svou sebejistotou překvapí i bývalého nadřízeného, primáře Ševíta, když přijede do nemocnice se zraněným dřevařem, kterému v lese s doktorem zachránila život. Na přímluvu babi získá vlastní rajón. V mozaice každodenních starostí a více či méně vážných lékařských zákroků definitivně dozrává, nachází smysl práce a života.

Zdroj: Nova

Mladičká zdravotní sestra Marie Sahulová, „poslední panna na intru“, se rozhodne, že se stůj co stůj stane opravdovou ženou. Jenže má smůlu, vrátný ji přistihne s pacientem a ona musí za trest do zapadlé pohraniční vesničky. Její kolegyní se stane moudrá a zkušená žena, zvaná Babi, a ta dívku svérázným způsobem zasvěcuje do života a vede ji po stezkách jeho strastí i krás. Mariin příběh se vine množstvím pestrých epizod, je zalidněn rázovitým postavičkami, jejichž život je otevřený „sestřičkám“ vždy důvěrněji než jiným lidem…

Příběhy z lékařského prostředí mají čtenáři i diváci velmi rádi – stačí připomenout seriál Nemocnice na kraji města či film Pozor, vizita!, který na motivy knihy Adolfa Branalda Vizita natočil režisér Karel Kachyňa v roce 1981. Úspěch tohoto přepisu byl takový, že podle téže předlohy vznikl v roce 1983 jeho další úsměvný film Sestřičky.

Zdroj: ČT

Podle literární předlohy spisovatele Adolfa Branalda – románu Vizita (1967) – natočil osvědčený režisér Karel Kachyňa v osmdesátých letech dva „doktorské“ příběhy: tragikomedii Pozor, vizita! (1981) a Sestřičky (1983). Zatímco protagonistou příběhu odehrávajícího se na počátku šedesátých let se stal tulácký starý mládenec, který těžce snáší nucený pobyt v nemocniční izolaci, Sestřičky jsou situované do let padesátých a jejich hrdinkou se stala mladá zdravotní sestra. Marie Sahulová je potrestána kvůli mravnostnímu deliktu – pokusu o vztah s nemocničním pacientem Petrem – a skončí ve venkovském zdravotním středisku. Její oporou se postupně stává postarší kolegyně, přezdívaná Babi. Přestože dívka nové prostředí těžce snáší, v náročné práci se rychle osvědčuje a nakonec se stává cennou oporou svých kolegů – drsné, leč chápavé Babi, saniťáka Arnošta a starého lékaře, s nimiž objíždí okolní vesnice i zapadlé samoty. Zralost a vnitřní stabilitu nachází Marie i ve vztahu k Petrovi, který se marně pokusil o kariéru zpěváka… Karel Kachyňa se v souladu s Branaldovou literární předlohou soustředil na nelehký život žen v padesátých letech, kdy se emancipační snahy v profesionálním i soukromém životě nesetkávaly s velkým porozuměním. Odhodlaná Marie má ovšem šanci vytvořit si vlastní prostor k životu spíš na venkově, kde vstupuje do interakcí s nejrůznějšími lidskými „případy“. Středobodem snímku je mladičká představitelka Marie, Alena Mihulová, kterou si Karel Kachyňa do role vybral jako sedmnáctiletou neherečku. Mihulová se stala životní partnerkou o jednačtyřicet let staršího tvůrce a objevila se ještě ve čtyřech jeho snímcích (Dobré světlo /1984/, Smrt krásných srnců /1986/, Městem chodí Mikuláš, Kráva /oba 1992/). Talentované debutantce znamenitě sekunduje v roli moudré a svérázné Babi zkušená kolegyně Jiřina Jirásková.

Zdroj: NFA / Filmový přehled

Druhá polovina 50. let. Začínající zdravotní sestra Marie je z trestu přeložena z nemocnice do zdravotního střediska v pohraničí. Pod bdělým a nesmlouvavým dohledem starší zkušené kolegyně nabývá potřebné profesionální i životní zkušenosti.

Velká herecká příležitost pro Jiřinu Jiráskovou. Nesentimentální, ale lidsky hřejivý film.

Autor/Zdroj: Březina Václav/Lexikon českého filmu