Sedmý terč

Lino Ventura opět v roli,   která mu šla vždy nejlépe.   Výborný scénář je však   tentokrát zrealizován krapet   volněji, takže atmosféra   není zase až tak napnutá,   jak jsme byli u podobných   snímků zvyklí. Přesto se   jedná o podívanou, kterou   především táhne samotný   Ventura. Bez něj by to   prostě nebylo ono, takže   díky za to.

Závěr kariéry Lina Ventury   se nesl v poněkud monotóním   duchu. Převažovaly filmy, ve   kterých představoval typy   mužů, kteří se většinou   nešťastnou shodou okolností   dostali do nesnází, které   je ohrožovaly na životě.   Výčet takových filmů je   dlouhý: Mlčenlivý,   Ctihodné mrtvoly, Motýl na   rameni, 100 dní v Palermu. A   do této kategorie patří i   thriller Sedmý terč. I zde   se bývalý dopisovatel   tiskové agentury dostane do   hledáčku neznámých   zločinců a neví, jak z toho   ven. Stejně jako většina   ostatních Venturových   filmů 70. let je i tento   plně postaven na jeho   hereckém umění, či spíše   na jeho hereckém minimalismu.   Minimum gest, žádný křik,   jenom sem a tam pořádná   nakládačka. A především   úžasná mimika. Ten jeho   obličej řekne všechno.   Doporučuji shlédnout už   jenom kvůli možnosti   sledovat hereckou dokonalost.   Jenom škoda toho dabingu z   počátku 90. let. Jediný,   kdo mluví jednu roli, je   Jaromír Meduna jako Ventura.   Ostatní mužské role   namluvili už jenom tři herci   a ženské zase jenom tři   herečky. Takře tu máme   "pěkný"   sedmihlasý dabing.

Upřímně čekal jsem lepší   a promakanější scénář a   více napětí, dané téma si   o to říkalo. Film drží   hlavně Lino Ventura aje   vidět, že i později utáhl   skoro celý film. Zajímavý   nápad , ušlo to, ale velký   zázrak se nekoná i tak 60%.