Půlnoční expres

To byla hodně drsná   podívaná! Hned od začátku   mě to vtáhlo a to jsem si to   původně pustila jen jako   nějakou kulisu na spaní   (vzhledem k velké únavě   jsem to nedokoukala najednou,   ale nikoliv proto, že by mě   to nebavilo, naopak, bylo to   až moc napínavý - ale v   dobrém slova smyslu). Hlavní   herec zahrál roli dokonale,   vlastně všichni herci byli   skvělí. Nejsilnější   scény: nervové zhroucení   Billyho a následné napadení   Rifkeho a návštěva jeho   přítelkyně. A přestože si   filmaři trochu upravili děj   i chování Turků (vykreslili   je hůře, než byli ve   skutečnosti, alespoň podle   výpovědi skutečného Billa   Heyese), zpracování se mi   líbilo.

Prvnich 15minut sem nedychal,   napeti a syrovost prochazi   celym filmem. Pri scenach jako   vykousnuti jazyka Rifkimu nebo   chozeni do protismeru kolem   toho totemu mrazi v zadech.   Vsechno to umocnuje motiv   skutecne udalosti. Tohle je   urcite na plny pocet.

Značně intenzivní   dramatický snímek plný   beznaděje, geniální   hudební doprovod.   Samozřejmě není kompletně   podle literární předlohy,   filmař musel jisté   skutečnosti upravit k   divácky atraktivnějšímu   vstřebání, nicméně za   několik mírně řečeno   nepříliš politicky   korektních scén tleskám.   Doporučuji jako exkurz do   špinavého vězení, kam se   opravdu nebudete chtít   podívat ani omylem.

Naprosto bezchybná psychárna   s výbornými herci a   dokonalou vězeňskou   atmosférou. Nejlepší film   Alana Parkera a jeden z   nejlepších filmů z   prostředí vězení.

Velmi sugestivní filmové   zpracování skutečné   události v režii Akana   Parkera Bezútěšné,   brutální. Přesvédčivý   herecký výkon Brada Davise.

Otřesná výpověď z vězeňského prostředí
na základě skutečného   příběhu, se divákovi musí   opravdu dělat zle. Při   pomyšlení na hlavního   hrdinu, který si za své   lehkomyslné zahrávání s   drogou o prázdinách   vysloužil tvrdý trest.   Každého diváka určitě   překvapí prostředí   vězenice, i krysy mají snad   lepší nory. Nelidskost a   beznaděj je pak vedena celým   filmem, otřesné počínání   lidí na únosnosti bytí a   žití. Hodně odporných   záběrů, krutých a   ponižujících situací. Na   jedné straně vede diváka k   zamyšlení nad vězeňským   prostředím v Turecku, a na   druhé straně si rozhodně   každý kdo tento film viděl   dá veliký pozor, aby se   nezapletl jakkoliv s   jakoukoliv drogou. To se   přihodilo hlavnímu hrdinovi   - který ve filmu v podstatě   svou mladou nerozvážností   porušil zákony v této zemi   tím že u něj na letišti   našli drogu. Trest musí   každému připadat   neúměrný - zrovna tak jako   musí každému připadat   zbytečné se do takové   situace dostat kvůli   marihuaně - je tedy snad   dostatečným varováním pro   ostatní. Dostat se do   vězení v cizí zemi i z   jiného důvodu není nikdy   dobré. Film jsem viděla již   v roce 1991 i přes tak   dlouhou dobu zanechal silné   dojmy.

Ufff, tak sekce třináct,   ufff. Kde pobrali ty herce?   Filmy podle skutečných   událostí nepreferuji. K   tomuto jsem přišel náhodnou   volbou, kdy jsem se dle názvu   domníval, že půjde o něco   s vláčky, které mám rád.   Nelituji svého přehmatu.   Naopak mohu snímek   doporučit. Je drsný, tvrdý   a surový. A přitom to není   gore. Skvělí herci dojem   umocní, a tak strhávám jen   dvacítku za drobné kiksy.

Bill Hayes, americký   vysokoškolský student, je   chycen za pašování drog a   skončil v tureckém vězení.   Příběh podle skutečné   události ve snímku z roku   1978, ale co si budeme   povídat, jakoby se to stalo   včera. Snímek ve svém   smyslu znepokojivý ve své   strašlivosti reálných   skutků na tureckém území.   Buď jak buď, vězení jsou   různá, podmínky v nich   jakbysmet. Určité   vyobrazené události mohou   připadat drsně a občas až   neskonale brutálně, ale kdo   by co od vězení v určitém   režimu také čekal. Snímek   je svým námětem   fascinující a vlastně i   hodně varovný. Jenomže co   se týče dramatizace, přeci   jen to už na dnešní dobu   krapet pokulhává. Ale to je   neduh mnoha klasických   snímků. Zub času je   zkrátka neúprosný a tak to,   co před třiceti lety   šokovalo, už dnešní divák   pojme spíše s lehčím   úsměvem. Každopádně i   přes to se jedná o hluboké   vězeňské drama z   prostředí tureckého   vězení poukazující na   tamní spravedlnost,   vězeňský systém a   životní podmínky jako   takové. Námětem snímek   naopak rozhodně nestárne a   je to dobře. A malé   rýpnutí do české filmu.   Přesně takhle nějak měl   vypadat český snímek z roku   2002 ´Zatracení´. Ale   čeští tvůrci to mohou   ještě stále napravit.   Česko má nyní aktuální   případ v Pákistánu, kde je   za pašování drog vězněná   Tereza H., takže mají   další příběh dle   skutečné události a klidně   to mohou nazvat   ´Zatracená´. Ale to je pro   ně zřejmě hodně velké   sousto, než náměty   příběhů z dob komunismu.

Pusobive vezenske drama, ktere   cloveka nuti premyslet, jestli   je vubec neco v zemi, ktera je   tak blizko Evrope jako   Turecko, mozne.

Film dokonale hodnotící   zoufalou situaci v tureckých   věznicích a jak v nich jeden   obyčejný cizinec strávil   víc jak deset let života   plného utrpení, nástrah a   zlých dozorců.

Jsem Billy Hayes, totiž   býval jsem... Ano, v   tureckém arestu neznamená   nic vaše jméno, ani to,   odkud pocházíte, přesto,   že na první pohled   nepůsobí nijak   hrůzostrašně,   charakterizovala bych ho jako   vězení tržnicovitého typu,   s volným pohybem osob a   zboží, ale že dokáže   naučit pokoře! Dokonce i   Billyho, který by mohl vést   seminář v namachrovanosti   poté, co vás v Turecku   dostanou se dvěma kily   hašiše - tedy během   prvních hodin, jen do   káravé lekce po svévolném   opuštění odemčené cely,   za účelem zapůjčení   deky... Jóó, tady se   nabízí poučení - než se   budete chtít obohatit   převážením drog z cizí   země, zjistěte si úroveň   vězeňství, politickou   situaci a sazby za   přechovávání i distribuci   - čímž chci říct -   takových já, s'il vous   plaît, nelituju.

Já vlastně nevím, co si   přesně o tomto filmu mám   myslet. Některé scény byly   velmi autentické, brutální   a výstižné. Jiné mi   přišly na Stona příliš   "americké".   Celkově dávám 6/10.