Psycho

Zlodějka na útěku, Marion Craneová (Anne Heche), najde útočiště v motelu spravovaném Normanem Batesem (Vince Vaughn) – mužem, jehož oběti se utkávají s jeho tajemnou „matkou“. Netrvá dlouho a Marion se stane další obětí. Její zmizení podnítí její sestru (Julianne Mooreovou) a soukromého detektiva (Williama H. Macyho) k okamžitému zahájení vyšetřování. Brzy oba objeví morbidní závazek Normana k jeho záhadné „matce“ v motelu. Barevný remake slavného černobílého hororu Alfréda Hitchcocka natočil režisér Gus Van Sant. Jedno z nejznámějších děl mistra filmové hrůzy Alfreda Hitchcocka vzniklo na motivy skutečného příběhu, kdy si vyšinutý muž nechával u sebe matčinu mrtvolu. Románové a filmové zpracování pak vypráví o sérii záhadných vražd, převážně mladých dívek. Jejich pachatelem je mladý muž, majitel malého motelu, tichý a slušný člověk. Norman Bates však trpí schizofrenií - žije životem svým a životem své matky, kterou kdysi zavraždil a nabalzamoval. Naučil se za ni mluvit, myslet a jednat. Teprve zmizení sekretářky Marion, která defraudovala vysokou částku ve své firmě, vede k odhalení případu. Právě Marionin příběh se ovšem zpočátku snaží zavést diváka falešným směrem. Sledujeme její podvod i cestu k novému životu, začínáme jí fandit a ve chvíli, kdy mluví s Normanem v motelu, máme pocit, že chce peníze vrátit. Vzápětí je ale příběh odkloněn naprosto jiným směrem…

Zdroj: FTV Prima

PSYCHO je jedním z nejznámějších děl klasika psychologických detektivek a thrillerů Alfreda Hitchcocka, označovaného za "mistra filmové hrůzy". Vznikl podle stenojmenné románové předlohy, vycházející ze skutečné události - příběhu člověka, který si u sebe ponechal matčinu mrtvolu. Románové a filmové zpracováni vypráví o sérii záhadných vražd, převážně mladých dívek. Jejich pachatelem je mladý muž, majitel malého motelu, který je svým okolím považován za tichého a slušného člověka. Norman Bates ovšem trpí schizofrenií. Žije dvěma životy: vlastním a současně i životem své matky, kterou před lety zavraždil a nabalzamoval. Naučil se za ni mluvit, myslet a jednat ... Teprve zmizení sekretářky Marion, která ve své kanceláři odcizila vysokou částku, vede postupně k odhalení zdánlivě neřeššitelného případu.

Tvůrce filmů Dobrý Will Hunting a Zemřít pro, režisér Gus Van Sant, se rozhodl vrátit na plátna kin slavné dílo Alfreda Hitchcocka, natočené v roce 1960, při jehož sledování tehdy divákům tuhla krev žilách. Nezvolil však cestu, kterou se američtí filmaři, zvláště v poslední době, často vydávají. Nešlo mu o volné přepracování či modernizaci snímku, ale o vlastní interpretaci původního scénáře, při respektování někdejší obrazové kompozice i filmové hudby. Zásadní změnu, přirozeně, doznalo jen herecké obsazení. Anthony Perkinse před kamerou vystřídal Vlnce Vaughn (Ztracený svět) jako Norman Bates a Veru Milesovou v roli Marion osobitá Anne Hecheová (6 dní, 7 nocí). Milovníci napětí se tedy mají na co těšit.

Autor/Zdroj: /reklamní materiály distributora

V Hollywoodu nevznikne spousta zajímavých filmů pouze proto, že studia nechtějí investovat do neprověřených režisérů. S nominací na Oscara ovšem dostane filmař velkou zelenou a i ten nejabsurdnější nápad pak připadá producentům jako ložená výhra. Bez úspěchu Dobrého Willa Huntinga a oscarové nominace by režisér Gus Van Sant (Narkomani, Mé soukromé Idaho) novou verzi Hitchcockova Psycha nikdy nenatočil. Ti, co by si jindy významně klepali na čelo, mu dali volnou ruku k experimentu, který nemá v historii kinematografie obdoby.

Svou podivuhodnou koncepci filmových remaků objasňuje Van Sant v sousedícím rozhovoru. Jak se jeho teoretické postuláty osvědčily v praxi? Méně než nevalně. I když byl pro nové Psycho použit originální scénář, originální hudba a originální úhly záběrů, kýžená autenticita a síla originálu se nezhmotnila. Daleko zajímavější by bylo, kdyby talentovaný režisér Van Sant natočil Hitchcockovu klasiku po svém, svým filmařským stylem a se svým viděním světa. Takto jeho remake visí ve vzduchoprázdnu a není ani důslednou kopií originálu ani samostatným původním dílem.

Van Sant se držel původního scénáře, změny, někdy drobné, jindy zásadní, se odehrávají v obraze. Tou nejzásadnější je časová aktualizace a volba barevného materiálu. Film tak předem ztrácí magickou hypnotičnost noční můry a stává se únavně realistickým vyprávěním nepravděpodobné historky. Barevný realismus jde v některých pasážích přímo proti vypjaté stylizaci střihové skladby, zejména ve slavné sprchové scéně.

Psycho bylo ve své době průkopnickým a skutečně šokujícím filmem. U tak brilantního režiséra, jakým Hitchcock byl, má každý detail svůj význam. V remaku, který se v detailech striktně drží originálu, ale zároveň je posunutý do dnešních dnů, tyto detaily většinou svoji původní úlohu neplní: Koho šokuje herečka v podprsence? Kdo se ještě dnes musí scházet k milování v pauze na oběd? Koho šokuje spláchnutí záchodu v obraze? Kdo je překvapen vraždou hlavní hrdinky v první třetině filmu? Důležité součásti Hitchcockova hodinového strojku ztrácejí u Van Santa smysl.

Herecké obsazení je stejně obskurní jako film sám. Snaživá Anne Hecheová nemá sex-appeal Janet Leighové a ani neoplývá její nedotknutelnou chladnou krásou, která umocňuje šok z vraždy pod sprchou. Hecheová je zmatený vrabčák, typologicky přímo předurčený k obětování. Svalnatý pořízek Vince Vaughn zase není na první pohled křehce vypadající neurotik, budící lítost a věta: "Nejlepším přítelem chlapce je jeho matka," vyřčená jeho masitými ústy, by rozhoupala k rychlenému odjezdu i tu nejunavenější osamělou ženu.

Jak si celý ten experimentální a bohužel nudný úlet Guse Van Santa vysvětlit? Ke klíčové interpretaci mi poskytla inspiraci slavná voyerská scéna. I v novém Psychu šmíruje Norman Bates dírou ve zdi svlékající se Marion. Tentokrát ovšem při svém počínání onanuje. Otázce "Proč?", přesněji řečeno "Proč nám to režisér ukazuje?", odpovídá jediný přijatelný výklad. Gus Van Sant vůbec neztratil zdravý rozum a celé jeho Psycho je veliká recese, kterou si vystřelil ze studia Universal a všech hlavounů, kteří mu tak nadšeně dávali "volnou ruku". Normanova (Van Santova) onanie nad nedosažitelnou Marion (originálem Psycha) je pak režisérovým sebeironickým reflektováním vlastní snahy a pomrkáváním na vnímavého diváka - podívejte, o co se tu všichni snažíme.

Alfreda Hitchcocka, nudícího se ve filmovém nebi, Van Santova recese určitě skvěle pobavila. My si musíme počkat, až se Mistrova vrcholného díla zmocní bří Zuckerové a do role Normana Batese obsadí Leslieho Nielsena.

Autor/Zdroj: Hoffman Tomáš/Cinema