FDb.cz > Provinční herci (1978) > Tisk

Provinční herci (1978)

Samostatný celovečerní režijní debut Agnieszky Hollandové, jeden ze zásadních snímků polského kina morálního neklidu. Psychologické drama se odehrává v provinčním divadle, do kterého přijíždí známý varšavský režisér, aby nastudoval novou inscenaci klasické polské hry Osvobození (Wyzvolenie) Stanisława Wyspiańského. Jeho hostování je z počátku očekáváno s velkým nadšením, ale nakonec na malém městě odvádí jen rutinérskou práci a svou ledabylost exponuje do pseudoavantgardních, nicméně prázdných a nic neříkajících uměleckých postupů a výrazů. Jako jediný se režisérovi (skvěle ho ztvárnil neherec a jeden ze zásadních tvůrců kina morálního neklidu Tomasz Zygadło) a jeho metodám dokáže vzepřít talentovaný herec Krzysztof (Tadeusz Huk), který nové nastudování hry vnímal především jako velkou osobní výzvu a možnost posunout se umělecky o krok dál. Jeho potřeba vymanit se z povrchnosti, neustrnout ve všední konvenci a odpovědět si na otázky, co je posláním herce, ale i dané inscenace a Wyspiańského textu, však nenachází patrnou odezvu ani u jeho ženy Anky (Halina Łabonarská), taktéž herečky, ani v uměleckém divadelním souboru. Krzysztof nemá adekvátního partnera, jenž by dokázal rozvinout jeho uvažování a osobnost, a tak zůstává osamocen jak ve své profesi, tak v partnerském vztahu. Manželský pár se postupně vzájemně odcizuje. Již na samotném začátku filmu diváci z náznaků vytuší patrnou partnerskou krizi, která přichází po desetiletém manželství a společném, poměrně nudném a konformním životě maloměsta s veškerou jeho rutinou. Místo společného života a prožívání převládá osamocení obou hrdinů, jež postupně graduje ve vzájemné obviňování, oboustranné hysterické scény a naschvály a manželé se vzdalují jak duševně, tak fyzicky. V jedné ze závěrečných scén žena zatouží klidně spícího muže podřezat žiletkou, která se povaluje na nočním stolku v ložnici stísněného bytu.
Obraz nefungujícího provinčního divadla můžeme interpretovat jako výraznou metaforu provinčnosti Polska 70. let (obdobný model funguje např. v televizním filmu Krzysztofa Kieślowského Personál/Personel z roku 1975) a stává se východiskem k úvahám nad soukromými, existenciálními, ale i politickými problémy člověka dané epochy. Podobné paralely lze vysledovat i v konfrontaci hereckého souboru a připravované inscenace hry Osvobození. Je zajímavé, že původní verze scénáře, na němž Agnieszka Hollandová spolupracovala s divadelním režisérem a pedagogem Witoldem Zatorským (krátce po dokončení filmu zemřel při autonehodě), počítala s netradičním nastudováním Čechovova Platonova jako monodramatu o provinčním učiteli. Hollandová nakonec dala přednost kultovnímu polskému textu a jeho rozmanitým politickým konotacím, které důrazněji rezonovaly právě s dobou 70. let.
Pavla Bergmannová, Letní filmová škola 2012

režie:
Agnieszka Holland

hraje:

Halina Labonarská (Anka Malewska), Tadeusz Huk (Krzysztof Malewski), Iwona Biernacka (asistentka Rysia), Ewa Dałkowska (Krystyna Gazda), Slawa Kwasniewska (suflerka Malina), Kazimiera Nogajówna (herečka Hanka), Janina Ordeźanka (matka Andrzeja), Krystyna Wachelko (herečka Daniela), Stefan Burczyk (herec Andrzej), Andrzej Buszewicz (herec Zygmunt Bielski), Jan Ciecierski (Tadeusz Burski), Jerzy Fedorowicz (Michał Sulkiewicz), Adam Ferency (Adaš), Bronisław Kassowski (starý herec), Jerzy Kryszak (herec "Cynik"), Jerzy Łapiński (herec Darek), Stanisław Michalski (herec Antczak), Jerzy Stuhr (recenzent Wojciech Głosowicz), Jerzy Wasiuczyński (ředitel divadla), Tomasz Zygadlo (režisér Sławomir Szczepan), Barbara Rachwalska (Stasiakowá), Ryszard Kotys (Majchrzak), Zbigniew Bielski (Zawadzki), Andrzej Kruczyński (otec Krzysztofa), Bogdan Bentyn, Andrzej Jurga (herec Marek), Dorota Pomykała (mladá herečka)

scénář:
Agnieszka Holland, Witold Zatorski

kamera:
Jacek Petrycki

hudba:
Andrzej Zarycki

kostýmy:
Ludwika Niskiewicz

výprava:
Bogdan Solle