Proti zdi

Proti zdi je počin, v jehož   průběhu se několikrát   vracíme na břeh řeky/moře   kdesi v Turecku, aby nám   skupina umělců v čele s   jednou ženou zahrála a   zazpívala písně, které by   – ať už textem nebo pouze   melodií – měly odrážet   aktuální rozpoložení   postav (a dost možná i   diváků). Nedá se však   tvrdit, že by měly sloužit   jako jakýsi předěl při   posouvání se k další   etapě v životě dvou   hlavních postav. Vztahy mezi   všemi figurami jsou   rozvíjeny povětšinou velice   uvěřitelně. Akin se   rozhodně nebojí, což   dokládá i skutečnost, že   postavy povětšinou   nesoulouží oblečené.

Zručně odvedená práce o   jednom uměle připraveném   manželství.Vše ve filmu   vypadá věrohodně a   uvěřitelně do posledního   detailu.A ano,zabavilo mě   to,pobavilo mě to.Na druhou   stranu Proti zdi nepřináší   nic převratného nebo   zásadního oproti podobným   snímkům.Prostě snímek na   vysoké úrovni o tom,jak   fingování nějaké události   za účelem nějakého zisku s   dvěma neznámými lidmi   najednou ty dva lidi postupně   sbližuje(viz.třeba Zelená   karta,Kolja,atd.).
Z   toho důvodu se mi víc líbil   novější snímek od Akina Na   druhé straně.Ale tohoto   režiséra budu mít už   pořád v hledáčku.

Fatih Akin je moja srdcová   záležitosť. Verím   všetkému, čo v jeho filmoch   vidím. Uverila som aj   Cahilovi (Birol Unel), aj keď   je len flákač a miestny   drsňák a opilec.Vo vnútri   má však niečo tak detsky   úprimné. Vlastne by jeho   život bol asi stále rovnaký   a nič by sa nedialo, kým by   do neho nevstúpila   "femme fatale" (za   všetkým hľadaj ženu?).   Prichádza Sibel a z   povaľača sa stáva MUŽ.   Cahil pre svoju ženu robí   všetko - uteká, zabíja,   hľadá, čaká.. Dej filmu je   strhujúci a po 5 minútach   zabudnete na všetko ostatné   (ako je napr. politicko   spoločenský problém   tureckej menšiny v Nemecku).   Cahil Vás strhne so sebou do   víru života. Je len na Vás   či sa strhnúť dáte.

... "Když nemůžeš   změnit svět, změň ten   svůj". Je mnoho druhů   nespokojenosti: jedna se   mění v beznaděj a jiná se   snaží, dosáhnout toho ...   co chce. A právě ta druhá   nespokojenost spojila život   odevzdaného alkoholika   Cahila, jehož jediným   smyslem života je hasit   žízeň s nedočkavou   muslimkou Sibel, která je   natěšená na   všudypřítomné rozkoše   okolního světa, ale dusí ji   rodina a tradice. Tak moc   touží po volnosti a   svobodě, že se ji rozhodne(   trochu paradoxně) získat   sňatkem s Turkem ...   „Jestli chcete ukončit   svůj život, udělejte to.   Ale nemusíte kvůli tomu   umírat. Ukončete tenhle   život a žijte dál.“   Drsné, surové, krvavé,   bezvýchodné,   nepochopitelné.

Nejdřív sem se tohodle   snímku bál a oddaloval sem   si jeho puštění a teď   teprve vidím o co jsem   přicházel. O úžasné drama   lidských životů,   vyprávěné krásně   pocitovým příběhem. O   různých lidských pochodech,   o stylu života a o lásce.   nevím, tenhle film má   prostě všechno, co by měl   správnej film mít...
Má krásnou atmosféru,   která vás jako kouzlem   uchopí a nepustí a vy se jen   stotožňujete s náladama   postav a žasnete, co všechno   se nemůže stát.
Krásnej a zároveň   smutnej film, má v sobě   hodně myšlenek. Určitě se   zapsal do mejch best, hodnotim   10/10 plnej počet, tenhle   film si nezaslouží nic   jiného...

Mazec, pořád vás bude   překvapovat, co chvíli je   vše úplně jinak, a to je   největším plusem tohoto   filmu protože se ani minutu   nenudíte. V poslední scéně   si uvědomíte, co vše mohou   mýt za sebou lidé co zrovna   teď sedí vedle vás v   autobuse.