reklama

FDb.cz - filmová databáze

Dnes je 7.12.2016 a svátek mají Ambrož a Benjamín.

Rozšířené vyhledáváníPostrádáte zde něco?

 
 
ohodnotit

Proroci a básníci. Kapitoly z kalendáře

Další název:
Prophets and Poets
Žánr:
Rok:
2000
Délka:
105 minut
Premiéra v ČR:
9.11.2000
Popis / Obsah / Info k filmu Proroci a básníci. Kapitoly z kalendáře
Ve filmu účinkují: Václav Bělohradský, Josef Čečil, Jitka Dvorská, Miroslav Dvorský, Josef Hellet, Petr Maňas, Petr Messany, Alena Munková, Bára Poláková, Iva Ratajová, František Rataj Prekovský, Yveta Shanfeldová Radka Slabá Jiří Soukup, Ladislav Šerý, Jiří Šmoranc, Borek Tůma, Iva Vodrážková, Mirek Vodrážka, Ivo Vodseďálek. - Představení Carmina femina: Edita Adlerová mezzosoprán), Antonia Svobodová (tanec).

Autor/Zdroj: /


Proroci a básníci
KAPITOLY Z KALENDÁŘE
(PROPHETS AND POETS. CHAPTERS FROM THE CALENDAR)
Český film
88 min., barevný 35 mm,1 :1,66 DOLBY SR
www.czech-tv.czlfilmylproroci

námět, scénář, režie Ivan Vojnár
kamera Petr Koblovský
střih Alois Fišárek
zvuk Zbyněk Mader
produkce Galina Šustová,
Produkce GAGA 120 00 Praha 2, Karlovo náměstí 19 tellfax 02 2491 2519
e-m a i I : gaga@telecom.cz
vyrobily Česká televize
Asociace Film & Sociologie
120 00 Praha 2, Pod Zvonařkou 10
tel 02 225 fi4 Ofi1, fax 02 22561410
e-mail fas@login. cz
Gambit Film
premiéra 9.listopadu 2000, KINO AERO
e
FILM ZÍSKAL CENU DIVAKU NA MF DOKUMENTÁRNÍCH FILMŮ V JIHLAVĚ
Některé osoby a jejich charakteristiky
Josef Čečil, 51 let
Svérázná pražská figurka. Chtěl žít a pracovat v přírodě.Jeho snem bylo stát se hajným a toulat se po lesích. Paradoxně byl však během studií na lesnické škole vážně postřelen myslivcem při očesávání jabloně.
Osud ho zavanul do Prahy, kde se stal jedním z nejbližších hospodských kumpánů Bohumila Hrabala. Jeho příjemná, bystrá povaha a výborná hra na tahací harmoniku jej předurčily k totálnímu hospodskému životu.
Před několika lety se stal zaměstnancem podniku Vojanovy sady. Jako zahradník se stará i o údržbu Petřínských sadů. A tak se Josef vrátil, jak říká, tam, kam patří. Hladí kůru ovocných stromů, pak se posadí do trávy a hraje mi na harmoniku staropražské lidovky. Pak Josef prozradí, že tenhle sad už je starý; bude se koncem roku 1999 kácet a na jaře roku 2000 bude Josef s kolegy zasazovat na toto místo nové mladé stromky. „Ty stromy jsou sice hezký, ale jsou starý a plesnivý-jako já."
V zimě roku 1999 pokácí Josef první strom.
0 měsíc později jsem překvapen, když Josef se před kamerou pochlubí s torzem ženy vyřezaným z pokáceného stromu. Perfektní řezbářská práce. „To bude úl, budu ho instalovat u zdi Vrtbovské zahrady." A ukazuje mi otvor, kudy budou létat včely.

Manželé Stanislav a Jitka Dvorští, 40 a 38 let Žijí s dvěma syny v malém městě Borohrádku v panelákovém domě. Bohumil je voják z povolání, Jitka pracuje jako zdravotní sestra v Domově důchodců. Manželé Dvorští jsou šťastni, že mají zdravé děti, práci a byt. Těší se, že demokratický vývoj společnosti v ČR jím časem přinese i zlepšení finanční situace. Moc toho nepotřebují, přeji si ve volné přírodě, nejraději u lesa, postavit vlastnoručně pro celou rodinu srub, aby zde rodina mohla trávit víkendy.
Až půjdou manželé Dvorští do důchodu, chtějí se do srubu odstěhovat a byt v Borohrádku přenechat dětem.
Vidíme peripetie kolem stavby srubu, slavnostní výkop u lesa a později pot při stavbě vysněného „místa útěku z civilizace".
Na Silvestra 1999 stojí celá rodina před dokončeným srubem. Nový rok 2000 vítají v mrazivé noci zpěvem své milované písničky „Kdyby tady byla taková panenka".

Petr Maňas alias Sue Ellen, 28 let
Petra Maňase jsem poznal na začátku roku1999 v Aqua klubu na Žižkově. Byl zde konferenciérem a vůbec vůdčí osobností nočního programu Travesty show. V té době již zde byl zaměstnán několik let, zcela se ztotožnil s postavou ženy, tuším, z televizního seriálu Dallas jménem Sue Ellen.
Petr Maňas vystudoval filosofickou fakultu a ovládá výborně pět cizích jazyků. K rozpadu jeho manželství v rodném Zlíně přispěla i jeho nevyjasněná sexuální orientace.
Během roku 1999 jsme se vícekrát při filmování sešli. Naposledy mi oznámil, že z Aqua klubu utekl a žije s prostitutkou z nočního klubu Atlas. Na další domluvené natáčení v Café Konvikt Petr nepřišel.
Ke konci roku 1999 se Petr Maňas sám ozval. Odhodil ženský převlek a proměnil se v sebevědomého, ambiciózního spolumajitele reklamní agentury.
Na podzimní projížďce parníkem po Vltavě (na setkání postav fiImu, které se předtím nikdy neviděly) Petr filozofuje, pozoruje Vltavu a život přirovnává k plynutí proudu řeky.

Petr Messany, 63 let
Známý astrolog z Prahy. Často vysvětluje v médiích pozitivní působení hvězd na naše životy. Přesvědčuje mě, že jeho astrologie není negativní a má lidem pomáhat. Na Vyšehradě pozoruje Prahu a tvrdí, že Nostradamus se mýlil a konec světa se nebude konat.
Na podzimní vyjížďce parníkem po Vltavě sedí vedle Radky, barmanky z Café Konvikt. „Na Balatonu jsem viděl totální zatmění Slunce. Zdálo se mi, že sedím ve vesmírném výtahu a jsem rychle vymršťován směrem vzhůru. Bylo to úžasné."

Manželé František a Iva Ratajovi, 41 a 36 let
František Rataj je metař v Praze, zaměstnám u fy PREKO, která se stará o údržbu rozsáhlého prostoru od Letenské pláně až k dělnickým čtvrtím v Holešovicích.
Přisedl si ke mně v kavárně Konvikt a vypráví : „Největší dřina je, když mám přidělený bloky. To je velikej prostor a lítám s koštětem pořád dokola. Když budou lidi dál pořád takovýhle prasata, budeme v roce 2000 chodit v hovnech."
František a Iva jsou oba z rozpadlých manželství, František slíbil Ivině babičce, že se po její smrti o Ivu postará. Žijí spolu bez dětí v těsném pokojíčku s mnoha kočkami. Láska, život, společnost, tyto pojmy se Františka metaře a Ivy uklízečky téměř nedotýkají. Jejich svět je bizarně konkrétní.
František byl v dětství poražen autem, je v invalidním důchodu, nové sociální zákony mu umožňují vykonávat své, jak říká, ekologické povolání. Velmi špatně artikuluje, okamžiky moudrostí se u něj střídají s výpadky a zaseknutým, monotónním opakováním pracovních a zdravotních problémů.
Za každého počasí se s Ivou rádi procházejí v „Čečilově petřínském sadu". Jaro, léto, podzim, zima 199912000.
Celý rok u něj a jeho manželky hledám a někdy nalézám Hrabalovu perličku na dně.

Yveta Shanfeld, 42 let
Neklidná, jemná, zvláštní žena sedí v Café Konvikt. Vypráví mi o tom, jak studovala v Praze klavír na konzervatoři, v 17 letech emigrovala do USA, pokračovala ve studiu hry na klavír, pak začala psát. Psaní ji úplně pohltilo, její poezii začínají vydávat ve Spojených státech.
Yveta ale píše česky, později básně překládá do angličtiny. Českou poezii však chce vydávat v Čechách. Létá přes oceán, rozteskněná po domově, který je tady nebo tam ? V USA má manžela a děti, přesto se o něco lépe cítí v Čechách. „Jezdím sem vlastně za češtinou. A Amerika je taková pustina. Zdá se mi, že v Čechách se lidi zajímají o víc věcí."

Ing. Jiří Soukup, 62 let
Vynálezce, malíř, hudebník, restaurátor věžních hodin, představitel Blahouta v Cestě pustým lesem. Tenhle „talisman" několika mých filmů si s námi připíjí na přelomu roku 1998 a 1999 džusem. Jiří je abstinent, jeho povaha však jeví neustálou opilost životem. Později v novoročním projevu nás ujišťuje o všem špatném, co nám rok 1999 přinese. Jako obvykle brojí proti čecháčkovství a obviňuje český národ z podlosti, poníženeckého komplexu, kolaborace a udavačství. Ke konci svých přehnaných tvrzení pěje ódy na staré rakouské mocnářství. Kroutvorovy eseje Potíže s dějinami ho ale nezajímají. Pach zelí v průchodech měst Střední Evropy ho nevzrušuje, pro Jiřího Soukupa je poezie pouze ve strojích, autech, letadlech od přelomu století do 40. let.


Ladislav Šerý, 42 let
Přednáší na FF UK francouzštinu a francouzskou literaturu. Překládá z francouzštiny filosofii, Antoina Artauda, Jeana Geneta a další autory.
Ladislav Šerý je největším bouřlivákem mého filmu, ve smyslu jeho osobního boje se mnou a se zkorumpovaným médiem. Ani trochu se nechce polapit do mých sítí. Kradu mu prý duši, představoval si to jinak, příště už nepřijde, je apatický, materiál teče a Ladislav mlčí.
Při dalším filmování v Café Konvikt se ale svěřuje se svými frustracemi a následným pochopením a obdivem k Artaudovi. „Artaud chtěl očistit tělo od balastu zbytečných slov, chtěl mít tělo bez orgánů, tělo, které by bylo duchem." Pak se zarazí a o Artaudovi už nechce pokračovat. Rozhlížíme se po studentech, kteří ted dopoledne posedávají v kavárně. Ladislav Šerý mi vysvětluje rozdíl mezi studenty 60. let a jejich protestem proti společnosti „contest"a studenty 90. let, kteří jsou „convikt" - odsouzení. Tedy rozdíl mezi těmi, kteří popírali, bojovali a mezi těmi dnešními, kteří jsou odsouzeni, zajati. „Ale jak z toho ven?", ptám se.

Jití Šmoranc, 76 let
Tomáš Mazal v doslovu k jediné knížce, která Jiřímu Šmorancovi vyšla, Děti periferie, (z roku 1996), píše: „Jirku Šmorance předcházely vždy hospodské historky, většinou v nich figuroval i Bohumil Hrabal a Egon Boudy. Často se mi vybavuje ta historka, jak Egon Boudy lomí rukama a zoufale křičí-kde je ten lakýrník ? Von mi chce zošklivit psaní".
Filmujeme s panem Šmorancem v Aqua klubu, pan Jiří pozoruje travestity a nostalgicky vzpomíná na mladou dívčí krásu, rozpovídá se o toulkách a o svých prvních sexuálních zážitcích tam u nich na Záběhlické periferii.
Na Nový rok "99 si s námi připíjí šampaňským a svěřuje se s pocitem, že už tu asi dlouho nebude. Rozesílá všem známým své pamflety a končí oznámením : „Mám řadu smrtelně drobných onemocnění a dobře fungující sklerózu."
A Tomáš Mazal pokračuje : „Pan Šmoranc je podobný svému vzoru Jacquesovi Vaché, spisovateli bez díla, který po sobě zanechal jen několik roztroušených básní, ale jeho vliv na Bretona byl rozhodující pro vznik surrealismu.
Borek Tůma, 23 let
Sedím takhle v kavárně Konvikt, je dopoledne, poloprázdno a nemyslím na nic. Možná na ten film Proroci a básníci.
Do kavárny utančí krásný mladík, zpívá populární song, šíří optimismus a šťastnou náladu. Odtančí do spodního sálu, přibaletí se zpěvem na rtech až k mému stolu.
Později při natáčení se Borkovy nálady proměňují. Od euforie . k depresi a zpět. Pohybově a muzikálně nadaný Borek, ubíjený autoritativní výchovou svého otce, lítá od extrému k extrému. Seriózní povolání, které mu rodiče shání, Borka neuspokojuje, a tak se toulá po Praze od hospody k hospodě, hledá lásku, touží být umělcem a čte esoterickou literaturu. Vysvětluje mi „Tajemství bisexuality mě obklopuje ..."
Na projížďce parníkem je fascinován mystickými představami, které se mu projektují v souvislosti s příchodem nového tisíciletí. Přistupuje k Sue Ellen a objímá ji. Tak se seznamují Petr Maňas a Borek Tůma. Po skončení plavby se jejich cesty zase rozchází.

Ivo Vodseďálek, 65 let
V hospodě U kamenného džbánu mi básník Ivo Vodseďálek vypráví o začátcích jeho psaní a všelijakých zákrutách doby.Surrealistické začátky. Jeho poezii nebylo možno vydávat, kamarádství s totálními realisty, okouzlení absurditou 50. let
Jindy pokračujeme v tomto tématu v Café Konvikt. Vodseďálkova poezie a próza začala vycházet až v 90. letech. Kamera objíždí bar, barmanky Radka a Bára znuděně přihlížejí.(Obě dvě procházely petřínským sadem, na podzim a na jaře, prvá nemluvná a vzpurná, druhá se mi svěřila, že pokresluje svými symbolickými texty „výkřiky" stěny pronajatého bytu.)
Básník Vodseďálek vyjmenovává konvolut jeho prací od 50. do 80. let. Zuřeni, Snění, Blouděni, Nalézáni. To jsou názvy jednotlivých částí.
Výstižné shrnutí minulých let. A že by i příslib lepších časů ?
Manželé Mirek a Iva Vodrážkovi, 46 a 43 let Mirek Vodrážka je muzikant a filosof. Jeho texty, články a vášnivé slovní projevy připravují půdu pro svět Velké Ženy příštího tisíciletí. Vláda mužů se vyčerpala. Čas racionality skončil, budoucí svět bude světem intuice a návratem k archetypu Matky.
Pro tuto tezi je Mirek Vodrážka ochoten učinit vše, včetně vlastní proměny v ženu.
V Cafe Konvikt, později při procházce po zimním Petříně, nám prozrazuje lva Vodrážková, malířka, že se s manželovým názory zcela ztotožňuje.
Vysvětluje nám, že budoucí svět se bude muset poučit od necivilizovaných kultur, ona sama je fascinována Indiány a radí mně, abych hledal poučení v době, než byla Amerika kolonizována.
Iva prochází naším sadem, pozoruje město před sebou, Prahu 90. let a prozrazuje mi svoje indiánské jméno.

PROROCI A BÁSNÍCI. KAPITOLY 1 KALENDÁŘE
Účinkuji: filosof Václav Bělohradský; sadař a řezbář Josef Čečil; manželé Miroslav Jitka Dvorští; konferenciér a podnikatel Petr Maňas alias tanečnice Sue Ellen; astrolog Petr Messany; manželé František a Iva Ratajovi; překladatelka Yveta Shanfeld; restaurátor věžních hodin, vynálezce a muž mnoha
dalších profesí Jiří Soukup; překladatel Ladislav Šerý; spisovatel "bez díla" Jiří Šmoranc; hledač Borek Tůma; básník Ivo Vodseďálek; hudebníci, myslitelé a manželé Mirek a Iva Vodrážkovi a další.
Celovečerní dokumentární esej rozvíjí svůj obrazový a myšlenkový proud v několika prolínajících se rovinách. Za východisko lze považovat otázku po tom, jak vypadají hrabalovské reminiscence a postavy na přelomu tisíciletí, respektive jak se jeví dnešní doba nahlížená prismatem "hrabalovské existence", jejímž hlavním rysem je extrovertní osobitost, autenticky žitá marginálnost, plné ponoření do časnosti a často skromné bonvivánství. Tato rovina je s ostatními sepjatá prostorem Café Konvikt v Bartolomějské ulici, kde režisér potkal a oslovil většinu budoucích aktérů filmu.
Spolu s petřínskými sady je právě vracející se místo kavárny jakousi kotvou filmu plynoucího časem "pod dojmem chvil a událostí", jak praví autor, který právě tudy vstupuje s přímými
úvahami a komentáři.
Mimo setkání s lidmi z Konviktu (af ve zmíněných "kotvištích" nebo v jejich autentických prostředích) se film vydává na plavbu lodí po Vltavě, což skýtá další příležitost k promluvám pestré společnosti (mezi nimiž jsou i představitel Blahouta z Cesty pustým lesem či astrolog Messany), a kde se uvažuje víc o nejrůznějších zvláštních zážitcích a plynutí času. Do této roviny také vtékají extatické obrazy zatmění Slunce na Balatonu, církevní slavnosti, oslavy Nového roku 2000 a další spontánní děje.
Nad vším časovým se klenou úvahy Václava Bělohradského o globálním ústupu od demokratických principů ve správě moci, myšlenky Mirka Vodrážky o třetím pohlaví a tekutosti světa a zejména eruptivní, superskeptický dialog s Ladislavem Šerým, jehož nastolování a intenzita spočívá v pochybování o hranicích slov, hranicích samotného dialogu, a o možnostech uchopování individuální lidské zkušenosti vůbec. Osobní svědectví paní Munkové o nenahraditelnosti prožitku spojitého časoprostoru dětství (přerušeného v jejím případě Holocaustem) završuje tkáň Vojnárových obratů, které fragmentárně, ale s velkou otevřeností, zpřítomňují možnost (nové) civilizační formace, ve které je dost místa pro naivní, nevědomou existenci, snadno radostnou potud, pokud si člověk nezačne uvědomovat její hranice a předpoklady. (vj)

Autor/Zdroj: /reklamní materiály distributora


Kapitoly z kalendáře - od října 1998 do ledna 2000 zaznamenával režisér osudy, názory a momentální situace náhodně vybraných lidí, jejichž společnou křižovatkou se stala pražská kavárna Konkvikt. Každý člověk, i ten zdánlivě obyčejný, je něčím výjimečný - tohle Vojnárovo přesvědčení svedlo před kameru politologa i zahradníka manželskou dvojici s dětmi i metaře, jenž se v transvestitské šou mění v hrdinu seriálu Dallas.

Autor/Zdroj: /reklamní materiály distributora


Celovečerní dokumentární esej rozvíjí svůj obrazový a myšlenkový proud v několika prolínajících se rovinách. Za východisko lze považovat otázku po tom, jak vypadají hrabalovské reminiscence a postavy na přelomu tisíciletí, respektive jak se jeví dnešní doba nahlížená prismatem „hrabalovské existence", jejímž hlavním rysem je extrovertní osobitost, autenticky žitá marginálnost, plné ponoření do časnosti a často skromné bonvivánství. Tato rovina je s ostatními sepjatá prostorem Café Konvikt v Bartolomějské ulici, kde režisér potkal a oslovil většinu budoucích aktérů filmu.
Spolu s petřínskými sady je právě vracející se místo kavárny jakousi kotvou filmu plynoucího časem „pod dojmem chvil a událostí", jak praví autor, který právě tudy vstupuje s přímými úvahami a komentáři.

Autor/Zdroj: /Kino AERO


Popis / Obsah / Info k filmu Proroci a básníci. Kapitoly z kalendáře
Režisér, scenárista a kameraman Ivan Vojnár patří k umělcům, kteří o věcech kolem sebe neustále pochybují a zároveň o nich hluboce přemýšlejí. V meditativním dokumentu Proroci a básníci. Kapitoly z kalendáře předkládá záznam výpovědi náhodně vybraných osob, s nimiž se bavil v průběhu listopadu 1998 až ledna 2000 (snímek je ovšem rámován Silvestry 1998 a 1999) o jejich vztazích, o jejich práci, o prostých i složitých problémech, ale také o demokracii či o české společnosti. - Záběr protagonistů je skutečně široký: od retardovaného metaře Františka a jeho ženy Ivy, prosté maloměstské rodiny Dvorských, sadaře a harmonikáře Čečila, přes podnikavého travestita, maniodepresivního mladíka nebo Hrabalova známého Jiřího Šmorance, až k básníkům Ivu Vodseďálkovi a Yvetě Shanfeldové, všestrannému umělci a feministovi Mirku Vodrážkovi a jeho ženě lvě či k relativizujícím filozofům Ladislavu Šerému a Václavu Bělohradskému. - Průsečíky vyprávění jsou Vojnárova štace v pražské kavárně Café Konvikt a společný výlet lodí. Většina děje se v průběhu čtyř ročních dob odehrává v Petřínských sadech. Kamera však zabloudí i do jiných pražských míst či lokálů. - Vojnár střídá černobílý a barevný materiál, nechává své postavy (jež jsou ve filmu vesměs anonymní) vypovídat většinou přímo na kameru a nijak se netají jejich manipulací. Sám ustupuje přímo do obrazu jako komentátor nebo jako naslouchající. V časovém sledu se divák s jednotlivými „herci " seznamuje blíže a u některých z nich je zaskočen jejich „proměnou " (travestit Petr, z nějž se stane uhlazený manažer, náhle ostříhaný a oholený Ladislav Šerý, nebo pan Čečil, jenž se nečekaně projeví jako schopný řezbář). Součástmi vypravěčského schématu jsou přesahy obrazu a zvuku nebo členění do kapitol, uvozených titulky. - Kaleidoskop uplynulého roku „pod dojmem chvil a událostí", vázaný na konec století a tisíciletí, může připomínat opusy Karla Vachka nejen některými formálními postupy, ale i tvůrčí zaujatostí nebo historickým zakotvením. Liší se však od nich výběrem „hrdinů" i režisérovým zcela odlišným přístupem k ním. Navíc je mnohem „stručnější " pokud jde o promítací délku.
Tomáš Bartošek Filmový přehled 2000/11/23

Autor/Zdroj: Bartošek Tomáš/Filmový přehled


Nový publicista:
Nelíbí se vám tento obsah? Chcete napsat lepší? Tak neváhejte a klidně napište

Hodnocení:n12345678910

Hodnocení filmu

90 %
9   - thefj
9   - villa

TV Program

ČT1 - Hubert a Staller (2012) [TV se...

15:50 - 16:45

24 minut již uběhlo
31 minut zbývá do konce

ČT2 - Vorga

15:20 - 16:30

54 minut již uběhlo
16 minut zbývá do konce

NOVA - Námořní vyšetřovací služba (20...

15:55 - 16:57

19 minut již uběhlo
43 minut zbývá do konce

Prima - Neobyčejná láska (1996) [TV fi...

15:35 - 17:30

39 minut již uběhlo
76 minut zbývá do konce

Český lev Oscar

Filmová databáze v číslech

Filmů: 139602
Osobností: 599606
Fotografií: 517409
Plakátů: 250443
Obsahů a biografií: 128931

Poslední komentáře

Capone (1975)

průměr

Capone
6 * dávám jen, že mám rád   mafiánský filmy. Průměrný   film, který nijak nenadchne.   Ben Gazarra mi na Al Caponeho   vůbec nesedí. Na něj se více >

Autor: jureff | Hodnocení: 6 / 10

Anděl Páně 2 (2016)

Nezklamali - chi chi chi :-)

Anděl Páně 2
Nádherný film s kouzelnou   atmosférou, natáčeno v   krásných exteriérech i   interiérech...Moc jsme se   těšili a nezklamalo nás   nic, spíš více >

Autor: Aglaja | Hodnocení: 10 / 10

Bezva ženská na krku (2016) [DCP...

Příjemná odpočinková komedie

Bezva ženská na krku
Petra Hřebíčková se mi ve   filmu moc líbila. Vtipný,   odpočinkový film, zápletka   nic moc, ale pohoda a hezké   pokoukání. Hezky česky.

Autor: Aglaja | Hodnocení: 9 / 10

Pohádky pro Emu (2016)

Taková předvánoční pohádka

Pohádky pro Emu
Film se mi líbil. Výborný   výkon podala Ańa   Geislerová, i ostatní herci.   Krásné záběry krásných   měst, předvánoční   atmosféra hezky více >

Autor: Aglaja | Hodnocení: 9 / 10

Zlo nikdy nespí (2016)

co to je?

Zlo nikdy nespí
všechno takové umělé,   nepřirozené, pomalé...až   by z toho člověk usnul,   kdyby ho občas neprobralo   nějaké to zadunění,   prásknutí více >

Autor: zeus12xy | Hodnocení: 6 / 10

Zdarma
aplikace
pro mobil
ke stažení
iPhone
 
App Store hodnocení:
Android
 
Google Play hodnocení:
Windows Phone
 
WP store hodnocení:
BlackBerry
 
BB world hodnocení:

Copyright © 2003-2016, Filmová databáze s.r.o. (FDb.cz). Všechna práva vyhrazena. Návštěvnost měří NetMonitor.
Šíření nebo publikování jakéhokoli obsahu serveru bez předchozího písemného souhlasu provozovatele je zakázáno.

Tyto webové stránky využívají soubory cookies. Používáním našich služeb vyjadřujete souhlas s naším používáním souborů cookie. Další informace.

Load: 0.042/0.026