reklama

FDb.cz - filmová databáze

Dnes je 4.12.2016 a svátek má Barbora. Tip: Nej půjčka >>

Rozšířené vyhledáváníPostrádáte zde něco?

 
 
ohodnotit

Pravidla moštárny

The Cider House Rules

Další název:
Pravidlá muštárne (SK)
Rok:
1999
Délka:
131 minut
Premiéra v ČR:
12.10.2000
„Oscarový příběh o lásce, smutku a životě, který nedbá lidmi napsaných pravidel.“
Popis / Obsah / Info k filmu Pravidla moštárny
Sirotek Homer prožil celý život v malém odlehlém sirotčinci. Po dvou neúspěšných adopcích se ho ujal doktor Wilbur Larch a vychoval z něj dobrého lékaře, i když bez diplomu, a také dobrého člověka. Věřil, že po něm převezme vedení útulku, mladík se však nečekaně rozhodl odejít, aby poznal i jiný život. Stane se česáčem jablek na farmě, patřící rodině vojenského pilota Wallyho, a neplánovaně prožije velkou lásku s jeho přítelkyní Candy. Postupně pochopí mnohé ze složitostí života. Když se však Wally vrátí z války ochrnutý, pochopí, kde je jeho místo.

Zdroj: Nova


oficiální text distributora

Popis / Obsah / Info k filmu Pravidla moštárny
Příběh: Homer Wells vyrostl v sirotčinci, kde se mu díky náklonnosti a zájmu doktora Larche dostalo praktického lékařského vzdělání. Přestože osamělý dětský domov byl tak trochu neskutečným rájem dobrých duší, Homer touží poznat svět a najít si v něm místo podle svého. Ani trochu ho neláká role andělíčkáře a opatrovníka anonymních sirotků. Cesta do světa se otevírá, když do sirotčince dorazí milenecký pár v nesnázích pilot Wally a především krásná Candy.

Už jste někdy četli jednoduchý příběh od Johna Irvinga? Buďte si jisti, že ani v Pravidlech moštárny se ho nedočkáte. Zvláštní sirotek, kterého od prvních dnů obklopuje záhadné fluidum, poněkud neuvěřitelný sirotčinec, incest a trochu mystický nádech vyprávění. Irvingův bestseller nabízí všechno, co si od něj spisovatelovi obdivovatelé žádají. A zároveň všechno, nad čím skeptici ohrnují nos. Pokud patříte k těm druhým a ani příznivé ohlasy snímku vás nezviklají, mohli byste nakonec propásnout pěkný film. Pravidla moštárny jsou pokud vypnete logiku a začnete snít jako dělaná pro studené večery, které právě s podzimem nadcházejí.
Fatální vztah doktora Larche a jeho „syna” Homera zaměstnává divákovu pozornost v první půli filmu. Na samém ostří sentimentu balancují obrázky sirotků v domově. Kamera dlouze putuje po tvářích dětí a žádné ženské oko nezůstane suché. Personálu vládne životem zklamaný, leč stále dobrotivý lékař, který si světobol léčí éterem. Ještě že ho hraje Michael Caine, který má už dostatečný nadhled, aby dokázal Larche udělat srozumitelným a uvěřitelným.
Cainova herecká kreace září jako ústřední planeta, kolem které ostatní postavy rotují - i když si nejsem jistá, že zrovna tak to mělo být. Pravidla moštárny měla být o Homerově cestě hledání dospělosti, ale na to je sirotkovská expozice snad až příliš dlouhá. Když pak Wally a Candy dorazí do dětského domova, cítíme se tak zapojeni do jeho vnitřního života, že ho jen neradi s mladou trojicí opouštíme. Koho vlastně zajímá, jestli se Candy s Wallym nakonec rozejde? Mnohem zajímavější je přece sledovat boj doktora Larche o jeho falešného „nástupce" v domově.
Vedle neplánovaného hrdiny snímku je tu ještě Tobey Maguire, který svým ostýchavým, nejednoznačným projevem oživuje postavu Homera. Podobně jako T. S. Garp ze slavného Světa podle Garpa je i Homer na planetě lidí Marťanem, který si ovšem přes nepříznivé výchozí podmínky dokáže najít cestu do společnosti. Maguire zvládl nelehkou úlohu přetáhnout divákovu pozornost ze sirotčince do oné titulní moštárny. Zmíněným pravidlům jablka zpracovávajícího zařízení se ale nakonec dostalo velmi málo pozornosti. Zato je tu sličná Charlize Theron, která pod vedením citlivého režiséra dokazuje, že se herečkou nestala jen pro svou figuru.
Mistrovská kamera Olivera Stapletona zachycuje mainskou přírodu
v nádherných barvách a strhujících scenériích, a podtrhuje tak snovost celého příběhu. Filmová řeč snímku se vydařila natolik, že dokážeme odpustit scénáři jeho uzlíky a užít si dojemnou směsici humoru, patosu a osudovosti. Takový lidský film, který si klade za cík zahřát vaše srdce, nebude s hrnkem grogu zrovna špatnou vyhlídkou do nevlídných plískanic.
Šárka Halaštová Total Film 2000/8/104

VERDIKT
Michael Caine je prostě sekáč. Dobrou noc, princové mainští a králové Nové Anglie.Autor/Zdroj: Halaštová Šárka/Total Film
Diváky, kteří nečetli Irvingův román, možná úvodní půlhodina Hallströmova filmu překvapí. K 'pravidlům moštárny' totiž příběh doputuje ze zapadlého sirotčince, odkud pro jeho hrdinu zdánlivě není úniku. Enkláva smutku i nadějí, kde vyprávění roku 1943 začíná, připomíná nevinný ráj i tísnivé vězení. Je to svět sám pro sebe, laboratoř, v níž se střetává zrození a smrt, láska a lhostejnost. V St. Cloud's se při potratech likvidují nechtěná embrya a zároveň se tu obětavě pečuje o bezprizorná lidská mláďata. Šéfem velké 'rodiny' je doktor Wilbur Larch, kterého Michael Caine pojal jako životem omláceného pragmatika i trpělivého misionáře, jenž zosobňuje věčný konflikt mezi legitimitou a legalitou. Jeho pokoutní praxi andělíčkáře ospravedlňují léta trpkých zkušeností - jako epizoda s dívkou, která navzdory jeho péči zemře následkem zfušovaného potratu. I tento moudrý, navenek vyrovnaný patron však žije na dluh: od věčné chandry si ulevujei inhalováním éteru... K hořce úsměvnému balábile útulku patří tandem všudypřítomných ošetřovatelek (Jane Alexanderová a Kathy Bakerová) připomínajících skromné jeptišky
i vstřícné sekretářky. Jednou z nejdojemnějších dětských postav je neduživý astmatik Fuzzy, který přežívá v kyslíkovém stanu a jednoho večera tiše zemře během promítání King Konga. Ztělesněním groteskní marnosti je opuštěný Curly, jenž zoufale touží po adopci. „Jsem nejlepší," vykřikuje, když vycítí svou šanci, a stává se bezděčnou karikaturou mýtů o přímočaré cestě k úspěchu. V sirotčinci vyrůstá i hlavní hrdina - doktorův chráněnec a učedník Homer Wells, který v dalších fázích vyprávění absolvuje svou anabázi do dospělosti. Mladík plný ideálů, ale i obskurních zkušeností s ženskou anatomií zosobňuje lékařovo naivnější alter ego. Tento chápavý i roztomile nezkušený 'rytiř' (Tobey Maguire jej znamenitě zahrál na hraně pubertálního filuty a předčasně dospělého fámula) se vydá do dobrodružné nejistoty, v níž je vystaven pokušení i poznání hříchu. Homerovu pouť do světa za branami sirotčince inspiruje mladý pár, který do St. Cloud's přijede kvůli potratu. Ve společnosti svůdné plavovlásky Candy (Charlize Theronová) a jejího snoubence Wallyho (Paul Rudd) se mu otevřou nové horizonty. Už po cestě spatří moře, jež dosud nikdy neviděl. Příznačná pro jeho zasvěcování jsou i 'jablka poznání', jež se učí sklízet na farmě Wallyho rodičů. Homerovu nepopsanost zrcadlí i prázdné plátno v drive-in kině, kde ho koketní Candy poučí o tom, že kvůli sledování filmů sem nikdo nejezdí. Symbolem omezení jsou naopak absurdní pravidla moštárny, která všichni považují za pouhý cár papíru.
Kroniku, jejíž scénář napsal John Irving na základě vlastního románu, lze chápat jako úvahu o střetu vnucených regulí s přirozeným řádem. Příběh, uzavírající se Homerovým návratem do sirotčince, vypráví o tom, že život se nedá vtěsnat do prefabrikovných bedniček jako natrhaná jablka. Hallströmovo pásmo, pohrávající si s ilustracemi majestátní přírody i archaických strojů, polemizuje s černobílým škatulkováním dobra a zla i se schematickými odsudky sebevětších hříšníků.
Jedna z klíčových zápletek souvisí s odhalením incestu, černocha zneužívajícího vlastní dceru autoři nelíčí jako bezskrupulózního ničemu, ale patologicky zamilovaného nešťastníka, který za svůj hřích přijme krvavé pokání: „Některé věci se musejí porušit, aby se pravidla urovnala."
Autoři Pravidel moštárny nemoralizují ani falešně neidealizují a pod romantickou fasádou zobrazují nevyzpytatelnou alchymii osudů. Ukazují, že náhody a neviditelné zákonitosti jsou mocnější než sebevykoumanější pravidla.
JAN FOLL Premiere 2000/10/46Autor/Zdroj: Foll Jan/PremiereSunFilm SPI Internationl

Festivalová ocenění:
Oscar 2000 - v kategoriích „nejlepší herec ve vedlejší roli " (Michael Caine) a „nejlépe adaptovaný scénář" (John Irving)
- nominace v dalších pěti kategoriích (režie, hudba, kamera, ...)
- Golden Satellite Awards 2000 - Cena za nejlepší scénář (John Irving)
British Academy Awards 2000 - nominace na Cenu za nejlepší herecký výkon ve vedlejší roli (Michael Caine)
Golden Globes 200D -- nominace na Zlatý glóbus v kategoriích „nejlepší herecký výkon ve vedlejší roli " a „ nejlepší scénář"


Film je natočen podle kultovního románu spisovatele Johna Irvinga, známého u nás zejména díky jeho další zfilmované novele Svět podle Garpa.
Hrdina filmu Homer tráví své dětství: v:sirotčinci; kde se stane oblíbencem doktora Larche. Doktor Larch zasvěcuje Homera do tajů medicíny, předává mu všechny svoje vědomosti a doktorské zkušenosti. To všechno v naději, že Homer v sirotčinci zůstane a bude pokračovat v práci, kterou započal doktor Larch. Homer se tak záhy stává velice schopným lékařem, i když bez licence. Přestože celé své dětství trávil v sirotčinci tak pěkném, že se jeden diví, rozhodne se Homer Wells odejít do velikého „zlého" světa. Za svým snem odjede s mladým párem Wallym a Candy, kteří přišli doktora Larche požádat o bezpečný, ale ilegální potrat. Homer odchází na Wallyho rodinnou jablečnou farmu. Wally je ale brzo odvelen do války a opuštěná Candy se začne zbližovat s Homerem. Spodní proud vášní s prudkou nevyhnutelností vytryskává na povrch a smetává pečlivě udržovaná zdání. Co se Homer naučí o životě a lásce na jablečné farmě? A co osud, který pro něj přichystal doktor Larch?
Je to vřelý film s věrohodným obsazením, u kterého nemůžete nic předvídat, protože když si myslíte, že už víte, stane se něco úplně nečekaného.
Film je krásnou směsicí smíchu, slz a lidských emocí, velkolepě vedených režisérem Hallem Lasströmem.

PRAVIDLA MOŠTÁRNY
Film, sledující životní osudy sirotka Homera a jeho opatrovníka Dr. Larche, byl natočen podle stejnojmenné novely Johna Irvinga.
Kniha Pravidla moštárny se vzápětí po objevení na pultech knihkupectví roku 1985 stala bestsellerem a patří k Irvingovým nejčtenějším románům. Ačkoliv podle Irvingových děl již byly natočeny dva filmy - Svět podle Garpa (režie George Roy Hill) a Hotel New Hampshire (režie Tony Richardson) - nikdy se spisovatel nepodílel na scénáři k filmu. Poprvé se k práci filmového scenáristy dostal právě až u filmu Pravidla moštárny. Přepracování románu do podoby scénáře trvalo Irvingovi celých 13 let a své zkušenosti shrnul v knize My Movie Business. Irvi.ng na psaní scénáře spolupracoval s režisérem Phillipem Borsosem, který měl film i režírovat. Scénář tehdy prakticky vznikal v obývacím pokoji Paula Newmana, kde herec pořádal předčítání románu. Do plánů na realizaci filmu ale tragicky zasáhla vážná nemoc a posléze smrt Borsose. Irving už nedoufal v natočení filmu, ale nakonec se s producentem Richardem Gladsteinem přece jen rozhodli film zrealizovat.
„Vztahy mezi lidmi a celková lidskost románu mě učarovaly. Nesmírně mě zaujal svět, v němž jednotlivé postavy ožívají, myšlenka rodiny, problém zodpovědnosti, téma potratů, .... Také dickensovský způsob, jakým je příběh vyprávěn, se mi moc zalíbil," vysvětluje Gladstein svou přízeň, kterou filmu věnoval. Dále zdůrazňuje, že přestože děj filmu je situován do 30. a 40. let, dilemata, kterým musí postavy čelit, jsou univerzální.

Gladstein a Irving zvolili za nejvhodnějšího režiséra filmu Lasseho Hallströma a požádali ho, aby film natočil. Hallström se jevil jako vhodný adept pro režii filmu díky tomu, že měl již dříve zkušenosti s tématy, která se ve filmu objevují - atypická rodina, vzrušující prožívání první Lásky a sexuálního probuzení. Podobně jako John Irving, Hallström velice rád vytváří absurdní a nekonvenční situace, ale způsob, jakým na ně postavy reagují, je velice opravdový.
Filmografie (výběr):
1977 ABBA: The Movie
1981 Tuppen (Kohout)
1985 Mitt liv som hund (Můj život jako pes)
1986 Alla vi barn i Bullerbyn (Děti z Bullerbynu)
1987 Mer om oss barn i Bullerbyn (Více o dětech z Bullerbynu)
1993 What's Eating Gilbert Grape (Co žere Gilberta Grapeho)
1995 Something to Talk About (Je o čem mluvit)
1996 The Golden Hour (Zlatá hodina)
1999 The Cider Hotrse Rules (Pravidla moštárny)
2000Chocolat
Podle Gladsteina měl režisér velký vliv i na scénář. „Vnesl do něj humor. Film je vlastně vyprávěn z pohledu Homera. Odehrají se zde tři různé a velmi důležité události, které ovlivní jeho život. Také je tu mnoho postav, které mají významnou roli v Homerově životě: Dr. Larch, působící v sirotčinci jako otcovská figura, Candy a Wally, kteří se s ním spřátelí, pan Rose, jeho dcera Rose Rose a skupina česačů ovoce, s nimiž pracuje." Gladstein dodává: „Myslím si, že Lasse nakonec našel rovnováhu mezi skloubením dvou motivů - postav, které Homer potkává, a zkušeností, které díky těmto setkáním získává."
Toto „nalezení rovnováhy" koneckonců velmi ocenil i John Irving: „Vztah mezi Larchem, Homerem a sirotky samotnými je jádrem filmu. Dalším křížovým vztahem je vztah mezi panem Rosem a jeho dcerou - má za následek událost, která nasměruje Homera zpět do sirotčince. Velmi podstatná je i milostná aféra Homera a Candy. Rovnováha mezi jednotlivými prvky ve filmuje nezbytná."
Hallström svůj zájem o režii filmu komentuje: „Široké spektrum emocí a možnost navštívit tolik rozdílných vnitřních světů bylo pro mne výzvou. Mate mě koncept pravidel a zákonů týkající se vztahů, manželství, potratů a sexuality, který byl vytvořený lidmi, jenž nevědí mnoho o podmínkách, v nichž žijí jiní. Pravidla moštárny ale tyto nesmyslné a nereálné
zákony rozbíjí.“
Hallström byl také nadšen možnosti práce s dětmi. „Nevím, jestli mám nějakou speciální metodu pro práci s dětmi. Cítím se, jako kdybych se zasekl ve věku dvanácti let. Tak je pro mě vlastně přirozené mluvit k dětem na jejich úrovni. Nejedná se o nějakou techniku, prostě je respektuji."
Hlavní roli si zahrál 23-letý Tobey Maguire. „Všichni jsme si mysleli, že by Tobey byl úžasný Homer, protože má silné charakterové kvality. Působí velmi nevinně a zároveň je vyzrálý a rozumný. Je velmi okouzlující, a protože publikum sleduje děj filmu jeho očima, myslím, že se s ním mnoho lidí bude identifikovat a soucítit s ním," vysvětluje volbu hlavního představitele Hallström. „Tobey byl nejblíže mé představě Homera. Někdy jsem seděl před monitorem a přál si, aby se Tobey coby Homer zachoval určitým způsobem a on to udělal sám od sebe, aniž bychom o tom museli mluvit. Opravdu se mi jeho herecký výkon líbil. Myslím si, že kdybych byl herec, choval bych se stejně jako on."
Filmografie (výběr):
1993 This Boy's Life (Život toho chlapce)
1994 S.F.W.
1996 Joyride (Bláznivá jízda)
1997 Deconstructing Harry
1997 The Ice Storm (Ledová bouře)
1998 Pleasantville (Pleasantville - městečko zázraků)
1998 Fear and Loathing in Las Vegas (Strach a hnus v Las Vegas)
1999 Ride with the Devil (Cesta s ďáblem)
1999 Cider House Rules, The (Pravidla moštárny)
2000 Wonder Boys (Báječní kluci)
Maguireho scénář zaujal, ale přesto měl ke své roli výhrady: „Scénář se mi opravdu líbil. Homer je tichý člověk, který se mi zamlouval, ale lidé mají sklon si myslet, že já sám jsem také takový. Nejprve jsem váhal. Dokud jsem nepotkal Lasse, nemohl jsem se rozhodnout, jestli roli přijmu. Ale pak jsme mluvili o tom, jak udělat Homera zajímavým, legračním a mě se to zalíbilo."


Michael Caine za svou roli doktora Larche, hlavy sirotčince, získal Oscara. Ke třem „oscarovým" nominacím a Oscarovi za nejlepší herecký výkon ve vedlejší roli ve filmu Woodyho Allena Hana a její sestry (1987) tedy Cainovi přibylo další prestižní ocenění. Mimo to je držitelem několika Zlatých glóbů. Poslední z nich získal za svůj výkon ve filmu Tichý hlas, který do našich kin uvedla společnost Sunfilm roku 1999. Za roli doktora Larche byl tentokrát _na Zlatý glóbus ,jen" nominován. Caine se objevil ve více než stovce filmů a televizních děl. Jedním z jeho prvních velkých úspěchů byl celovečerní film Alfie. (1966), za nějž byl nominován na Oscara. .
„V roli doktora Larche naleznete všechny emoce, které herec od své role očekává," říká Caine o své roli ve filmu Pravidla moštárny. „Film nese prvky komedie i tragédie, ale není to zase tak vážné, protože film je především o životě. Život není jenom tragický nebo jenom komický, není v něm jen úspěch nebo jen štěstí. Příběh filmu jde velmi do hloubky; je romantický i humorný. Bylo pro mě zkrátka potěšením zahrát si doktora Larche."
O metodě své práce Caine prozradil: „Někteří herci pracují v napětí, ale já stále relaxuji. Byl jsem vychován Stanislavským. Základní princip vidím v tom, jak se pojmou zkoušky a představení. Zkoušky jsou práce, ale představení by mělo být pouhou relaxací. Takže já zkouším třeba celé dny svým vlastním tempem a tak se zbavím napětí ještě před tím, než se dostanu na pódium. Pak jsem připraven relaxovat a hýřit vtipem. Nemám trému, nejsem nervózní, vím přesně, jak chci roli sehrát, mluvil jsem o ní s režisérem, nastudoval jsem scénář a vím přesně , co mám dělat."Autor/Zdroj: /reklamní materiály distributoraNa začátku to s Homerem (TOBEY MAGUIRE) nevypadalo nejlépe. Narodil se v sirotčinci a když jej několikrát vrátili adoptivní rodiče, stal se jeho živým inventářem. Díky tomu zůstal na krku laskavému správci útulku doktoru Larchovi (MICHAEL CAINE) a stal se jeho chráněncem i žákem. Zásluhou výuky moudrého muže se svébytným pohledem na svět, se během let stal skvěle připraveným lékařem bez diplomu a dobrým člověkem. Doktor by jej rád viděl jako svého nástupce ve vedení sirotčince, který se svým přístupem k malým svěřencům tolik lišil od jiných podobných institucí. Dříve než se tak ale mohlo stát, musel Homer svůj domov opustit a poznat svět, stát se česáčem jablek a lovcem humrů, dotknout se zblízka lásky i smrti...
Příběh o hledání lásky a přátelství byl natočen podle románu Johna Irwinga (Rosemary má děťátko, Svět podle Garpa) a rozplakal miliony čtenářů už předtím, než se dostal na filmové plátno.Autor/Zdroj: /reklamní materiály videodistributoraOcenění: Oscar za adaptovaný scénář a pro M. Cainea ve vedl. roli, Cena za scénář na Golden Satellite Awards 2000
Děj příběhu se odehrává v letech 1943-45 ve státě Maine. Hlavním hrdinou je mladík Homer, který vyrostl v sirotčinci. V dospělosti se stane česáčem jablek, později se do útulku vrací, aby převzal jeho vedení. Název filmu je odvozen od pravidel, visících v čeledníku farmy, kde Homer pracoval. Těmi se ovšem nikdo neřídí - lidé totiž dodržují pouze vlastní pravidla, daná jejich zkušenostmi. Režisér oproti literární předloze posouvá příběh do estetizovaně idylické roviny, přičemž příjemně uhlazuje ,hrany" vyprávění a zjemňuje humorné i tragické scény.
Kino ARTAutor/Zdroj: /Kino ART
Námětem k tomuto filmu se stal stejnojmenný román Johna Irvinga z roku 1985, který v Čechách vyšel pod názvem Mustang. Příběh Homera Wellse se odehrává v americkém státě Maine v letech 194345. Mladíka Homera Wellse si v sirotčinci vychovává sako svého nástupce svérázný doktor Wilbur Larch. Předává mu spoustu svých lékařských znalostí, ale mladík odmítá asistovat při ilegálních potratech, kterými doktor Larch pomáhá mladým ženám před nešetrnými zásahy léčitelek. Doktor Larch je zklamán, když mladík opustí sirotčinec se svým novým přítelem Wallym a jeho milenkou Candy. Ti jej zavezou na farmu Wallyho rodiny, kde se Homer stane česačem jablek. Wally se však zanedlouho vrací do války a jeho přítelkyně Candy je osamělá...
Název snímku (románu) je odvozen od pravidel visících na zdi čeledníku, kde přespávají česači jablek. Těmito pravidly se však nikdo neřídí, nebol' důležitější je vlastní zkušenost. Téměř každý z hrdinů nějaká pravidla porušuje - doktor Larch provádí nelegální potraty, vůdce česáčů spí se svou dcerou a samotný Homer poruší pravidla přátelství, když mámilostný poměr s partnerkou svého kamaráda.
Film byl nominován celkem na sedm Oscarů, z nichž dva obdržel - nejlepší herec ve vedlejší roli (M. Caine) a nejlepší scénář-adaptace.Autor/Zdroj: /Kino AERO


Popis / Obsah / Info k filmu Pravidla moštárny
Film Pravidla moštárny je adaptací rozsáhlého stejnojmenného románu Johna Irvinga z roku 1985. Autor začal pracovat na scénáři brzy po vydáni díla, ale po předčasné smrti svého spolupracovníka a přítele Phillipa Borsose práce zanechal. Až mnohem později se k projektu vrátil a s producentem Gladsteinem oslovil režiséra Lasseho Hallströma, s nímž spolupracoval při jiném přepisu svého díla, Co žere Gilberta Grapea (1993; uveden v TV). - Děj příběhu se kromě prologu odehrává v letech 1943-45 ve státě Maine. Hlavním hrdinou je mladík Homer Wells, který vyrostl v sirotčinci, vedeném lékařem Wilburem Larchem. Ten si chtěl z oblíbeného dítěte vychovat následovníka a předal mu své lékařské zkušenosti. Homer však v dospělosti domov opustí a stane se česáčem jablek na farmě nového kamaráda Wallyho, jenž je válečným pilotem. Wallyho opuštěná milenka Candy nevydrží osamění a její přátelství s Homerem se změní v milostný vztah. Když se však Wally vrací ochrnutý na spodní polovina těla, Homer odjíždí zpět do sirotčince, kde přebírá vedeni po zemřelém doktoru Larchovi. - Název je odvozen od pravidel, visících v čeledníku Wallyho farmy, podle nichž se ovšem nikdo neřídí. Lidé totiž většinou dodržují pouze vlastni pravidla, daná jejich zkušeností. Doktor Larch dobře vede sirotčinec podle svých představ a zároveň provádí nelegální potraty nešťastným ženám aby je ochránil před nešetrnými zásahy andělíčkářek. Vůdce česáčů, černoch Rose, zase nevidí nic špatného na tom, že spí se svou dcerou; přijme však s pokorou trest. Candy a Homer poruší pravidla přátelství, když podvádějí Wallyho, ale vědí, že se nemohou bránit lásce a že se budou muset dříve nebo později rozhodnout co dál. - Hallström s ostatními tvůrci posouvá příběh do estetizované idylické roviny. Uhlazuje „hrany" a zjemňuje humorné i tragické scény. Z hereckého ansámblu na sebe strhává pozornost zejména Michael Caine ve vděčné roli svérázného lékaře-lidumila.
Tomáš Bartošek Filmový přehled 2000/9/21

Autor/Zdroj: Bartošek Tomáš/Filmový přehled


Sirotčinec St. Cloud v Maine - to je svět sám pro sebe. Pod laskavým dohledem doktora Wilbura Larche tady vyrůstají děti, které venkovní svět nechce. Do starobylého domu se s důvěrou uchylují ženy, které bezhlavě milovaly a ted' netouží nést následky svých nepovolených lásek. Čas od času se v útulku objeví i bezdětná dvojice, aby si odtud odvezla nějakého roztomilého, bezproblémového syna nebo dceru. I když poklidný život v St. Cloud nijak nepřipomíná pekelné sirotčince z románů Charlese Dickense, k takovým návštěvníkům se upínají naděje všech dětí.
Někteří ovšem nemají to štěstí natrefit na novou rodinu. Mezi nejstarší chovance patří tichý, přemýšlivý Homer Wells, v němž si doktor Larch pěstuje svého nástupce. I v tišivém oparu éteru, kterým si lékař ulehčuje nudnou a často krutou realitu své práce, si totiž uvědomuje, že stárne a že je nejvyšší čas připravit si za sebe náhradu. Správní rada totiž začíná ledacos tušit o diskrétně prováděných nelegálních potratech a chce doktora odvolat...
Zatímco za oceánem zuří válka, na jaře roku 1943 Homer nečekaně opouští svého mentora i dosavadní domov. Jeho novou „rodinou" se stanou krásná Candy a její milenec, kamarádský pilot Wally. Homer díky nim poprvé uvidí moře, najde práci v moštárně Wallyho rodičů - a po letitém studiu teorie u doktora Larche se v náročném rychlokurzu seznamuje s životní praxí. Candy je osamělá a zradit s ní Wallyho je proto vlastně docela snadné. A tak, zatímco Larch rozjíždí klukovsky smělý plán, jak svého chráněnce dostat zpátky, Homer vstřebává životní lekce od sezónních černých česáčů jablek, vedených přísným panem Rosem, který až příliš miluje svou dceru Rose.
Papír přišpendlený na stěně ubikace, který negramotní česáči nedovedou přečíst, se pro hrdinu i pro diváka stává metaforou života: jsou na něm sice stanovena pravidla chování, jenže těm, kteří se jimi mají řídit, nejsou k ničemu. Skutečný život totiž kašle na varování, že je nebezpečné kouřit v posteli...
Příběh filmu
Stylové retro s univerzálním myšlenkovým přesahem plné zajímavých postav, inteligentně složitá a přitom vstřícně jímavá zápletka - to všechno slibovala literární
předloha Johna Irvinga. Nápad převést do filmové podoby jeden ze svých nejčtenějších románů stál ovšem spisovatele třináct let života. Prestižní Oscar za scénář se hodně dlouhou dobu nezdál na dosah ruky. Když původně plánovaný režisér, jedenačtyřicetiletý Phillip Borsos, zemřel na rakovinu, zdálo se, že se dlouho hýčkaný projekt ocitne u ledu. Producent Richard Gladstein, jehož zaujaly lidské hodnoty textu, jeho univerzálnost i „dickensovský" způsob vyprávění, se však postaral o happy end. Hollywooďan švédského původu Lasse Hallström se ukázal být ideální volbou, protože měl s podobným typem tragikomického příběhu své zkušenosti (citové dozrávání „nevinného" hrdiny v lehce absurdních podmínkách bylo ústředním tématem jeho nejúspěšnějších filmů Můj život jako pes a Co žere Gilberta Grapea).
Hallström vnesl do příběhu víc humoru a zdůraznil v něm postavu Homera - mladíka, jenž navzdory své zralosti a nadhledu působí dětsky nevinně a s jehož pohledem je snadné splynout. Ostatní postavy existují jen ve vztahu k Homerovi, ať se jedná o otcovsky laskavého a sarkastického doktora Larche, děti ze sirotčince, kouzelně přelétavou Candy či životem předčasně namoštovanou černošku Rose... Každá z postav přispívá k tomu, že Homer se stává tím, čím nakonec je - a že je připraven ujmout se úkolu, pro který se podle všeho zrodil.
Hallströmův vtipný, stylově jemný, chytrý film je postaven na rovnováze jednotlivých složek, počínaje režií citlivou k detailům i atmosféře přes malířsky podmanivou kameru Olivera Stapletona k pocitově přesné hudbě Rachel Portmanové. Klíčovým se však ukázalo rozhodnutí obsadit hlavní part pětadvacetiletým Tobeym Maguirem (Ledová bouře. Pleasantville: Městečko zázraků). Vedle spíš ozdobné Charlize Theronové ve standardní roli osudem ztrestané krásky ovšem zazářili i typově přesní dětští herci (se zvláštní pochvalou pro představitele rozježeného Bustera, který po Maxovi a Kevinovi znovu stvrzuje, že jméno Culkin si jen kvůli nešťastnému Macaulaymu nezaslouží být smeteno ze stolu). Bez znamenitého, dokonale relaxovaného Michaela Cainea by ovšem Pravidlům moštárny chyběla šťáva: Oscar sedmašedesatiletého hereckého veterána za roli sarkastického doktora Larche rozhodně není z rodu těch pouze čestných.
Pravidla hollywoodské moštárny
Filmotéka doktora Larche obsahuje pouze chatrnou kopii klasického King Konga. Celé generace chovanců St. Cloud však potvrzují, že člověk venkoncem může v životě vystačit s jedním takhle dobře zvoleným filmem. Homer ovšem poznává, že je dobré si rozšířit obzor i snímkem Na větrné hůrce Williama Wylera či Hitchcockovou Živou a mrtvou... Hallströmův snímek však není titulem, který by zvídavého sirotka mohl uspokojit - dokonce by ho mohl pořádně zmást. Utéct ze sirotčince a začít hledat idylické St. Cloud, kde dosud spravedlivě vládne stařičký Homer Wells, by se mu totiž nemuselo vyplatit. Mezi skutečností a jejím obrazem na zdi bývá pořádný rozdíl a důvěrná blízkost takových mile realistických příběhů vychází většinou z obratného kalkulu.
Lasse Hallström patří k těm cizincům, kteří dovedou dokonale vstřebat pravidla hollywoodské podívané a naservírovat je publiku v podobě, která mu připadá svěží a přitažlivá. Irvingova předloha nabízela bohatý a příjemně nejednoznačný materiál a Hallström se postaral o to, aby byl náležitě zužitkován. Filmová Pravidla moštárny tak patří k těm kamarádsky sympatickým hollywoodským filmům, které potvrzují, že život není peříčko, ale pořádně ostré brko, o něž se musíte zranit, abyste byli skutečně dospělí. Zároveň však toto ostří změkčují oparem nostalgie a roztomilým humorem. Všem postavám je měřeno vrcholně spravedlivým metrem a výsledek, v němž počasí za oknem vždycky odpovídá citovému rozpoložení hrdiny, rozhodně nikoho neurazí...
... až na americké feministky. Právě ty totiž proti filmu vedly ostře nenávistnou kampaň, protože prý schvaluje potraty. (Kupodivu se nebouřily proti tomu, že Homer se stává gynekologem-amatérem, aniž by spočinul byť špičkou boty na půdě lékařské fakulty.) Právě takové zbylé drobné ostny ovšem zabraňují tomu, aby Pravidla moštárny byla nesnesitelnou sentimentální limonádou. Což nejsou - takže je vítám v našich kinech coby jeden z těch nemnoha „totálních" amerických filmů, který můžete směle doporučit mamince nebo se na něj vypravit s přítelkyní (pokud zrovna nebude k mání King Kong).
Alena Prokopová Cinema 2000/10/44

Autor/Zdroj: Prokopová Alena/Cinema


Nový publicista:
Nelíbí se vám tento obsah? Chcete napsat lepší? Tak neváhejte a klidně napište

Hodnocení:n12345678910

Hodnocení filmu

84.9 %
10 - Erkul
10 - curil
9   - jarda53
10 - clara.bow
8   - green-tea
9   - veverka-zr
9   - Veronika42
5   - MARi0
9   - Frolíček
9   - ajaajena
8   - salte
7   - georginaa
6   - LenC2
9   - BinLADIN
8   - Chrustyn
8   - Bara.40
4   - mat.ilda
8   - volam.sa.p
8   - vojtam
7   - Mlapiska

Český lev Oscar

Filmová databáze v číslech

Filmů: 139539
Osobností: 599444
Fotografií: 517175
Plakátů: 250342
Obsahů a biografií: 128875

Poslední komentáře

Závod s časem (2013)

Závod s časem
Rychle a zběsile tak nějak   na jiný způsob.   Adrenalinová jízda se   svižným videoklipovým   střihem a velmi jednoduchým   dějem přináší více >

Autor: martin.stusak.9 | Hodnocení: 9 / 10

Půlnoční vlak (2008)

The Midnight Meat Train

Půlnoční vlak
Atmosféra z ktorej by sa dalo   krájať pre mňa osobne   zostala nevyužitá.   Zaujímavú krimi zápletku s   občasnými GORE prvkami   zkazili více >

Autor: bobo336 | Hodnocení: 6 / 10

Gangster Squad - Lovci mafie (20...

Pár statočných v Los Angeles

Gangster Squad - Lovci mafie
Sean Peen sa mi celkom   pozdával, tie jeho výrazy   hovorili za všetko.   Všetkému ale kraľoval Ryan   Gosling, excelentný výkon.   Naopak, více >

Autor: volam.sa.pistik | Hodnocení: 5 / 10

Týpci a zbraně (2016)

War Dogs

Týpci a zbraně
Taký odpočinkový film, bez   poriadnej gradácie (Emočne   začína byť zaujímavý 20   minút pred koncom), ktorý   odľahčuje aj tú   více >

Autor: bobo336 | Hodnocení: 6 / 10

Jason Bourne (2016)

Jason Bourne

Jason Bourne
Po prvý krát v celej   histórií série (Vrátane   Spin-offu v podobe odkazu)   stratil Jason Bourne dych. V   podstate to čo vždy robilo   více >

Autor: bobo336 | Hodnocení: 6 / 10

Zdarma
aplikace
pro mobil
ke stažení
iPhone
 
App Store hodnocení:
Android
 
Google Play hodnocení:
Windows Phone
 
WP store hodnocení:
BlackBerry
 
BB world hodnocení:

Copyright © 2003-2016, Filmová databáze s.r.o. (FDb.cz). Všechna práva vyhrazena. Návštěvnost měří NetMonitor.
Šíření nebo publikování jakéhokoli obsahu serveru bez předchozího písemného souhlasu provozovatele je zakázáno.

Tyto webové stránky využívají soubory cookies. Používáním našich služeb vyjadřujete souhlas s naším používáním souborů cookie. Další informace.

Load: 0.057/0.038