Prachy a smůla

Jestliže jsou u komedie nejvtipnější úvodní   titulky a nejlepší závěrečná píseň, je to   na jeden film trochu málo. To ostatní mezitím   zachraňuje hlavně výborný český dabing. Je   to škoda, protože Francouzi v 60. letech uměli   točit dobré kriminální komedie, tohle je   ovšem dost průměr s několika málo dobrými   hláškami a gagy. Máme tu ovšem příležitost   porovnat, že Sophie Daumier tehdy byla vážně   dost podobná Brigitte Bardot. Doporučil bych   snad jenom již zmíněnou píseň La bague au   doigt v podání Marie Laforet, která tu   zároveň hraje jednu z hlavních rolí (s jako   vždy pěkným dabingem Libuše Švormové).

Dodnes mi zní v uších hláška J.P.M. "Jen   se neplaš,Marceli". Výborná komedie, jak   to uměli v šedesátých-sedmdesátých letech   jenom Francouzi. J.P.M. v převleku Noela, jinak   Santa Clause nebo našeho sovětského Dědka   Mráze, čímž jsme jako děti byli krmeni   neurekom, abych nevynechal naše bratry. Žasnu,   když po patnácti letech rozdělení republiky,   slyším komentář fotbalového utkání ve   slovenštině. Tečou mi nervy nad prohrou a   slyším: Nádherné víťazstvo nášho mužstva   nad nenávidenými Čehúny. Posral bych se z   toho. To si snad mohou dovolit jenom ti Rumuni z   Novy?