Poslední hlídka

Postapokalyptický příběh,   ve kterém zemětřesení   oddělí Kalifornii od   pevniny. No, proč ne.   Americký voják Nick Preston   s tváří Dolpha Lundgrena a   jeho tým zoufale bojují   proti hordě přeživších   zločinců. Ještě dejme   tomu. Na dramatický akční   příběh by se něco   takového dalo použít.   Jenomže, pokud se má jednat   o nízkorozpočtový snímek,   jako vždy uhodí kosa na   kámen. Na pováženou je už   scénář, který nějak tu   dramatizaci a akčnost   postrádá. Uši trhající   jsou už dialogy. Nebyly   původně určeny pro nějakou   telenovelu? Snímek svou   nerozvážností danými   skutky a poklidnou   atmosférou, ať se děje co   se děje, jakoby vypadl z   přelomu osmdesátých a   devadesátých let. Ohromná   jednoduchost v každé   scéně, kde vtípky spíše   zapadají do trapnosti,   evokuje k prostému   televiznímu nenáročnému   filmu. A tak musí být   nenáročný i divák, jinak   si nelze tento film jakkoliv   užít.

Béčko nebo céčko?
Teoreticky dobrej nápad,   páč post-apokalyptický   filmy mám rád a Lungrena   taky (za to ty 2 z 10)...   Jenže je to celý dost   slabý, nezvládnutý,   odfláknutý, vojáci co   filozofujou nad nakloněním   zemské osy a smyslu bytí a   vůbec... prostě slabý   béčko, co patří tak na VHS   a na horní polici   videopůjčovny. A když budu   chtít vidět Lungrena, tak si   pustím raději Rudýho   škorpiona ;-)

Podivnej film to je. Akční?   Posledních 15(?) minut.   Spíš pokus o drama či co,   jenže na to není Lundgren   dost dobrý herec. Co tím   vlastně chtěli autoři   říct, jsem nepochopil. Do   konce jsem se dodíval   zejména díky celkem hezkým   ženštinám. A ten úplný   konec - ale vlastně kdy Dolph   coby klaďas zemřel?

Pouhých čtyřicet sekund   stačilo, aby se navždy   změnil povrch Země. Hrstka   těch, co přežili jedno z   nejničivějších   zěmětřesení v historii   planety, se nyní musí   postavit nejen ztíženým   životním podmínkám, ale i   smrtelné chřipce z pekla...