Ponorka U-571

Námořní kapitán Mike Dahlgren je velitel vysloužilé ponorky S-33, amerického plavidla, které je starší než většina jeho posádky. Stroj je sice považován za primitivní a má nespočet závad, ale ve správných rukou se stává smrtícím nástrojem. Nyní, v době, kdy Američané vstupují do druhé světové války, znovu dostává šanci ukázat, co dovede. Poručík Andrew Tyler je Dahlgrenův velící důstojník. Na loď nastupuje ve chvíli, kdy mu uniklo povýšení, díky kterému by mu bývala svěřena vlastní ponorka, ale jeho hrdost musí ustoupit povinnosti. Na ponorce se setkává s důstojníky Petem Emmettem a Ensignem Larsonem. Mezi řadovými členy osazenstva plavidla S-33 jsou velitel posádky Klough, radista Wentz, kuchař Eddie, Trigger, Mazzola, Tank, Griggs a Rabbit. Všichni jsou obyčejní lidé, někteří z nich právě vyšli střední školu, a mají nastoupit na misi nebezpečnější a děsivější než cokoli, co si kdy dokázali představit, ale která může znamenat zásadní obrat ve vývoji války. Na příkaz admirála přebírá nad ponorkou S-33 kontrolu poručík Hirsch s majorem Coonanem. Místo kufrů s sebou vezou obrovský náklad beden neznámého obsahu, který smí být odtajněn, až když ponorka opustí americké vody. Když je plavidlo na širém moři, posádka se dovídá záměr mise. Jejich loď byla podobně jako trojský kůň z řecké mytologie vybavena tak, aby se podobala jedné z německých bojových ponorek, které za války brázdily hlubiny Severního Atlantiku. V plánu je dostaveníčko se strojem, o kterém Hirsch předpokládá, že se jedná o uvízlou německou ponorku. Bude třeba vydávat se za Němce a ukořistit přístroj Enigma, cenné a přísně tajné kódovací zařízení, které by mohlo pomoci spojencům zastavit neustávající příval smrtících útoků smeček hladových německých vlků, kteří řádí v hlubinách. Mise musí být provedena v naprosté tajnosti, protože jedině tehdy, když se podaří Enigmu dostat bez nepřítelova vědomí, budou spojenecké tajné služby schopny rozšifrovat pohyby německých podmořských lodí a zastavit obrovské ztráty způsobené útoky na konvoje, které převážejí životně důležité zásoby na druhou stranu oceánu. Pokud vše půjde podle plánu, bude ponorka zničena, vězni odvlečeni do Spojených států a nepřítel se o tajné operaci nikdy nedozví. Jenže po nepředvídatelném sledu událostí je tato skupina amerických námořníků na cizí ponorce uvězněna, hluboko v nepřátelských vodách, téměř neschopna německé plavidlo řídit. Osud těchto devíti obyčejných mužů i osud celé mise bude zcela záviset na jejich týmové spolupráci, instinktu, souboji s časem a souboji s jejich vlastními obavami...

Zdroj: FTV Prima

Píše se rok 1942. Druhá světová válka. Ameriské vojenské námořnictvo prožívá peklo v podobě útoků německých ponorek s jejich nevyzpytatelným "Enigma codem". Posádka USS-33 byla náhle zastvena, protože spojenecké síly objevily německu ponorku U-571, která byla poničena předchozím útokem. Poslání Američanů je teď vniknout do německé ponorky, nají na palubě dešifrovací přístroj, který zjistí polohu nepřátelských ponorek bez rizika prozrazení. Jenže samozřejmě nic nejde jak je naplánováno, a právě při zpáteční cestě s dekódérem na raft, kterým měl být přístroj dopraven na ponorku, náhle jedno torpédo mine americkou ponorku. Posádka poručíka Andrewa Tylera (Matthew McConaughey) je nucena vrátit se na poničenou německou U-571 a snažit se přežít v zoufalých podmínkách (bez radiového spojení a jen s jedním topédem) napadení německou ponorkou.

Exploze a následné propastné ticho. To jsou emocionální atributy filmu Ponorka U-571, a působí až do zakončení nerových vláken diváků. Skvělý výkon Matthewa McConaugheye (Čas zabíjet, Ed TV) a Billa Paxtona (Titanic, Twister) v roli kapitána umocňuje Harvey Keitel (Smoke, Od soumraku do úsvitu, Země policajtů). Největším překvapením filmu je zpěvák Jon Bon JOvi v roli poručíka Peta Emmetta. Pro zajímavost: kvůli bojovým scénám byla postavena 600 tunová replika ponorky a pro jednu scénu odehrávající se za silné bouře zmáčí herce 15 tisíc galonů vody. Milovníci válečných filmů toto drama ocení jako opravdovou lahůdku.

Před dvaceti lety natočil německý režisér Wolfgang Petersen Ponorku a vytvořil v rámci žánru něco jako nepřekonatelný prototyp. Taky si říkáte, co asi mohlo vést Jonathana Mostowa k tomu, aby se rozhodl bojovat na stejném kolbišti? Ve skutečnosti k tomu stačilo docela málo: návštěva historické ponorky z druhé světové války zakotvené poblíž San Francisca. Bohužel k tomu došlo právě v době, kdy Costner natočil svůj megapropadák Vodní svět, takže Mostow mohl na cokoli, co by mělo něco společného s vodou, zase klidně zapomenout. Ale se znovuobjevením válečných filmů jeho chvíle přece jenom přišla - a aby se vyhnul srovnávání se zmíněným Petersenovým snímkem, rozhodl se vykašlat na jakékoli psychologické studie a na točit pořádný akční film
Ponorka U-571 se ještě dlouho před svým uvedením (a vlastně už v průběhu natáčení) postarala o dostatečný rozruch, neboť Mostow naložil s historií tak trochu po svém. Přestože se částečně inspiroval skutečným příběhem britské ponorky, jejíž posádka uzmula nacistům šifrovací zařízení, jsou v jeho pojetí hrdiny - světe, div se - Američané. To se Britům ani trochu nelíbí, protože především jejich lodě trpěly pod nájezdy německých ponorek, které právě kód Enigma neomylně naváděl na britské konvoje.
V rolích ostřílených mořských vlků se nám představí Matthew McConaughey, Bill Paxton nebo Harvey Keitel. Jestli se Ponorka U-571 bude po uvedení do kin chovat jako mrštný žralok, nebo spíš jako leklý kapr, budeme moci posoudit už v říjnu...
Ivan Peška TotalFilm 2000/7/10

Autor/Zdroj: Peška Ivan/Total Film


Se zprávami o tragédii ruské atomové ponorky Kursk v čerstvé paměti diváka až zamrazí, jak nechtěně aktuální je tento americko-francouzský snímek, byť se odehrává před půl stoletím. Klaustrofobie stísněných, vzduchotěsně uzavřených prostor, v nichž se odevzdaně krčí lidské bytosti a modlí se, aby praskající trup vydržel, ten pocit nám thriller Jonathana Mostowa až nepříjemným způsobem zpřítomnil.
Ponorka U-571je občerstvujícím návratem k éře a stylu filmů jako Skleněné peklo či Tucet špinavců, v nichž nebyli hlavní protagonisté vydáváni za supermany a napětí nebylo povinně rozmělňováno milostnou zápletkou a humorem. Režisér zbavil dějovou linii i vizuální aranže veškerého balastu, očesal příběh na holou kostru, žádné laciné či přehnané efekty, žádné srdceryvné scény (s výjimkou jednoho či dvou ukázkových sebeobětování jednoho z hrdinů pro druhé), jen solidní, nevyumělkovaný příběh a notná dávka napětí. Jednou z nejlepších scén je například situace, kdy hrdinové se zatajeným dechem naslouchají přibližujícím se detonacím hlubinných min a nevědí, zda jeden z výbuchů nebude tím posledním, co v životě uslyší. Také herci odvedli solidní, realistické výkony a jejich nepříliš okoukané tváře se k tomuto typu
filmu bez výrazných hrdinů-samotářů hodily (s výjimkou známé Harveyho Keitela, který však na sebe nijak nestrhával pozornost a překvapivě obsazené pop-star Jona Bon Joviho). Škoda jen, že trochu v pozadí stál sám objekt nebezpečného podniku, šifrovací stroj Enigma, jenž se nyní dostává na výsluní díky vzrůstající vlně zájmu o historii i budoucnost šifrovacích technik.
Pokud jste znuděni vyumělkovanými moderními thrillery kojícími se science fiction, ale ve výsledku se podobajícími moderní pohádce, Ponorka je čistou dávkou blahodárné klasiky.
Ivan Adamovič Premiere 2000/10/54

Autor/Zdroj: Adamovič Ivan/Premiere


Příběh: Posádka americké ponorky se vydává na nebezpečnou misi: jejím cílem je poškozená německá ponorka U-571, která má na palubě šifrovací stroj Enigma, jehož získání může změnit průběh druhé světové války. Obsazení ponorky a ukořistění Enigmy proběhne hladce, ale
v poslední chvíli připlouvá německá záchranná výprava, a přepadový tým tak zůstává uvězněn na palubě nacistického vraku...

Díky atraktivnímu podmořskému prostředí a z něho plynoucím extrémním situacím jsou ponorkové filmy divácky mimořádně vděčné. Ponorka U-571 je klasickým představitelem svého žánru a najdete tu všechny jeho tradiční elementy: hloubkové nálože vybuchující
v těsné blízkosti trupu, potopení pod kritickou hranici, souboj s nepřátelskou ponorkou, rozpory v posádce, praskající potrubí, vnikající vodu, červené světlo nouzových reflektorů i všudypřítomné „ping" nepřátelského sonaru. Režisér Jonathan Mostow (Útěk s Kurtem Russellem) sice nepřináší k tématu vůbec nic nového, ale spolehlivé a časem prověřené přísady skládá do velmi přitažlivé podoby se zručností zkušeného profesionála.
Každý ponorkový film je zákonitě srovnáván s nepřekona(tel)nou Petersenovou Ponorkou z roku 1981. Mostow evidentně neměl ambice tomuto psychologicky propracovanému snímku konkurovat a natočil svižný akční film. Přesto se Ponorka U-571 ve svých nejlepších momentech Petersenově klasice blíží: zejména ve scénách, kdy společně s posádkou tajíme dech a napjatě očekáváme, kdy a odkud se ozve další exploze. Petersenův tříapůlhodinový opus však jasně vede, pokud jde o příběh, napětí i nezapomenutelnou klaustrofobickou atmosféru. Dokonce ani v oblasti, kde by Ponorka U-571 měla mít logicky navrch, tedy ve speciálních efektech, jako by se za dvacet let příliš nezměnilo, a na první pohled tak mezi oběma filmy velký posun nenajdete.
Hlavní rozdíl je ale v postavách. Ponorka nás dokázala vtáhnout do příběhu mimojiné právě proto, že její hrdinové byli reální a mohli jsme si k ním vytvořit nějaký vztah. O posádce Ponorky U-571 naproti tomu nevíme prakticky nic. Její členové nemají žádné pozadí a jediný, kdo se během filmu nějak vyvíjí, je poručík Tyler. Tomu jeho nadřízený nejprve odmítne svěřit vlastní ponorku, protože se mu ještě nezdá schopný velet, a Tyler se tak musí podle očekávání v průběhu filmu vyrovnat s nastalou situací a naučit se rozhodně jednat. Naštěstí tu jsou dobří herci jako Matthew McConaughey, Bill Paxton nebo Harvey Keitel, kteří dokáží i takhle plakátově jednorozměrným postavám dodat alespoň zdání určité hloubky.
Natáčení Ponorky U-571 doprovázela pobouřená reakce ze strany britských válečných veteránů, kteří filmaře obvinili z přepisování historie: Enigmu totiž ve skutečnosti nezískala americká ponorka, nýbrž britská. Můžete to brát jako další důkaz americké namyšlenosti, ale nic to nemění na tom, že přes svoje nedostatky je Ponorka U-571 kvalitním a napínavým akčním filmem. Jestli se ale jednoho dne Yankeeové rozhodnou zfilmovat atentát na Heydricha a místo Gabčíka s Kubišem se dočkáme partičky amerických výsadkářů, tak ať si mě v Hollywoodu nepřejou!
Jan Rudovský Totalfilm 2000/9/110

Autor/Zdroj: Rudovský Jan/Total Film

Ukrývá se v temné hlubině a její posádku dělí od mrazivé, rdousivé a drtící smrti jen několik tenkých centimetrů oceli, sténající pod megatunovým tlakem vodních spoust. Vyčerpaní muži přerývaně oddechují pod příkrovem povinného ticha, jako vyděšená zvířata zahnaná do kouta, kde mohou pouze čekat a věřit na rychlou smrt nebo na zázrak. V úsporném chodu jsou jen životně důležité agregáty ponorky, v těžkém, zkaženém vzduchu je cítit štiplavý pach oleje, potu, strachu a smrti. A pak zaslechnou lehounké Puknutí, když vyhledávací paprsek zaměřovače hladinového lovce konečně zachytí cíl a začne „prohmatávat" jeho kontury. A vzápětí se od hladiny začnou snášet neforemné stíny hlubinných bomb, jejichž drtivé exploze vztekle rvou vodní masy, v nichž hledají svůj bezbranný terč. A gigantické tlakové vlny pohazují podmořskou rakví, ve které řvou, sténají a modlí se muži, kterým hlubinné výbuchy rvou ušní bubínky i poslední zbytky rozedraných nervů. V mezních přetlacích praskají skleněné kryty přístrojů, uvolňuje se nýtování a z mikroskopických trhlin vyšlehnou dovnitř první ledové vodní paprsky. A uprostřed těchto apokalyptických detonací (zvuk je pod vodou zhruba pětkrát silnější) stojí jediný muž, který by je mohl ještě vyvést z tohoto pekla. Kapitán, jenž nesmí podlehnout strachu ani panice, velitel, který dokáže i v této šílené chvíli velet, vsadit na jedinou plonkovou kartu a, bude-li třeba, v tomhle pokeru se smrtí blufovat až do poslední chvíle. Teprve v tomto okamžiku pravdy definitivně pozná, co je to být kapitánem ponorky v bouřlivém severním Atlantiku roku 1942 - a zda na to má.
„Teď jsme na řadě my, pánové!“
Poškozená německá ponorka U-571 uprostřed válkou bičovaného oceánu a na její palubě proklínaný šifrovací stroj Enigma (který už způsobil Spojencům tolik potíží). To je návnada, které americké válečné námořnictvo nemůže odolat. A tak se do ní zahryzne! Vyplouvá americká USS-33, která bude se záchranným německým podmořským člunem soutěžit, kdo se k pětsetsedmdesátjedničce dostane dřív a horké zboží si odtud vypakuje. Když budou dost rychlí, rozhodní a budou-li mít kliku, prožijí vcelku triviální misi, ze které by se měli všichni vrátit nejen s Enigmou, ale i se zdravou kůží. Jak už to ve speciálních válečných akcích chodí, splnil se tenhle plánovaný předpoklad pouze částečně, Kapitán Dahlgren (Bill Paxton), poručík Tyler (Matthew McConaughey), zkušený ponorkový veterán z první světové války Klough (Harvey Keitel) a také poručík Pete Emmetl (alias Jon Bon Jovi, který si odskočil z úplně jiných žánrů) a jejich speciální posádka vypluli z rejdy na klidné hladině, prozářené kýčovitým západem slunce. Poučený filmový divák se ovšem nenechá ukolébat, protože dobře ví, že tenhle rustikální obrázek je pouze kontrastním symbolem klidu před bouří. Ta na sebe nenechá dlouho čekat a bude stát za to! Pak se USS-33 tiše ponořila a vydala se na podmořskou honbu za Enigmou. Byla to stará, dobrá podmořská lod' - pravda, už na některých místech moc netěsnila a trochu do ní zatékalo, ale bezstarostná posádka ucpala, co se dalo, zbytek se spraví po návratu. Jako by ti naivové nikdy nebyli v bojové akci (ani v kině), a nevěděli tudíž, co je čeká.
Kapitán je mrtvý, ať žije kapitán!
Bojující ponorka, jež se vznáší uprostřed nebezpečné hlubiny, je efektní filmový artefakt, kterým je možné vděčně a účinně masírovat psychiku filmového diváka. Dokáže totiž obratně proplouvat napříč žánry a těžit to nejlepší z jejich efektního potenciálu. Ve válečných ponorkových opusech, které jsou jakýmsi subžánrem válečných dramat, je umně zmixována dynamika akčního filmu, napětí thrilleru i vzrušující spoluprožívání hororových příběhů. Zatáhnete-li totiž filmového diváka dostatečně věrohodně a hluboko pod vodu (čím hlouběji, tím lépe), máte ho na lopatě, tedy tam, kde si s ním můžete snadno pohrávat (a kde je mu tudíž paradoxně vlastně nejlépe).
Režisér Jonathan Mostow odvedl na palubě Ponorky U-571 slušnou profesionální práci, kterou opřel o tři solidní konstanty. Především vystřihl svoji ponorkovou seanci ve starém, dobrém, osvědčeném a spektakulárně vděčném „retro stylu". U-571 je totiž na hony vzdálena univerzálně digitálním a sterilním kokpitům ponorkových gigantů, jak je známe z Honu na ponorku či Krvavého přílivu, které poněkud ztrácejí svůj svébytný ponorkový kolorit a jejichž „design" lze zaměnit třeba za kapitánský můstek kosmické lodi či velín atomové elektrárny. Mostow se ovšem vydal v brázdě slavné Ponorky Wolfganga Petersena a jejích předchůdkyň v klasických snímcích typu Směr Tokio či Pluj tiše, pluj hluboko. Do interiérů, kde páchne olej, kmitají písty dieselů a pracují jednoduché mechanické přístroje, sice občas zatéká, ale spousta věcí se tu dá opravit šroubovákem a kontaktní zápas člověka s technikou i útočícím živlem je zde mnohem autentičtější, dramatičtější a působivější.
Dalším specifickým rysem Mostowovy režie je využití řady osvědčených situačních schémat, která jsou pro ponorkové filmy typická (úhybný manévr pod kritickou sestupovou hladinu, mechanická závada, odstranitelná jen s ohrožením či ztrátou života, centimetrové proplutí kritickou zónou, apod). Kromě pistolnického odstřelení křižníku jediným zbývajícím torpédem (které poněkud otřásá reálnou válečnou kredibilitou) neobohacuje Mostow rejstřík ponorkových triků o významnější inovace, což nijak nesnižuje jeho schopnost volně a účinně improvizovat na již známé variace.
Třetí výraznou kvalitou jeho snímku je silné a vyrovnané herecké obsazení. Posádky na ponorkách nikdy netvořili outsideři - vzpomeňte na Caryho Granta či Burta Lancastera, nezřídka působili v hvězdných tandemech jako třeba Baldwin-Connery nebo Hackman-Washington. Na kapitánském můstku Ponorky U-571 (v logicky ryze pánském obsazení) s přehledem dominuje Matthew McConaughey (kterému tahle „neučesaná" role sluší víc nežli některé jeho oblekové kreace), jistý je Bill Paxton (jehož úvaha o tom, kým musí být kapitán ponorky, patří k zásadní explikaci filmu), přesvědčivého ponorkového veterána ztělesnil Harvey Keitel a Jon Bon Jovi je již zmiňovanou příjemnou „kuriozitou", která do posádky zapadne, aniž by odváděla pozornost jiným směrem.
Dějovou nasycenost snímku, který vás nenechá vydechnout (a to je dobře!), podporují dvě paralelní roviny, které se vzájemně proplétají a doplňují: lov na šifrovací zázrak Enigmu a příběh poručíka Tylera, jenž se musí postavit na kapitánský můstek v mezní situaci, kdy je třeba zvítězit, nebo zemřít! Mostowova válečná fikce má reálný background a je věnována těm, kteří se skutečně zúčastnili několika misí k získání Enigmy. I když se britským historikům (odkojeným anglickou filmovou ponorkovou klasikou) zdála hollywodská interpretace poněkud upravená ve prospěch amerických barev, nabízí Ponorka U-571 téměř dvě hodiny sugestivní atmosféry a napětí v tradičním stylu, kdy jsou vizuální triky a zvukové efekty neokázale zasunuty v příběhu a vy navzdory jeho vcelku očekávanému průběhu stejně šátráte rukou pod sedadlem, zdali tam někdo náhodou nezapomněl šnorchl a záchrannou vestu. Kdo má tohle rád, určitě na našich slušných 60 % ještě přitlačí.
Michal Šobr Cinema 2000/10/56
P S.: Podle některých archivních pramenů německá ponorka číslo U-571, typ VII C, vedená nadporučíkem Gustavem Liissowem, byla zničena s celou posádkou až 28. 1. 1944 v Atlantiku někde západně od Irska.

Autor/Zdroj: Šobr Michal/Cinema


Nedávná děsivá tragédie ruské atomové ponorky Kursk možná způsobí vzrůst zájmu o druhý snímek amerického režiséra Jonathana Mostowa Ponorka U-571 (tím prvním byl thriller Únos. Film totiž velmi přesvědčivě popisuje život v těsných prostorách podmořských plavidel i pocity námořníků, odevzdaných v hlubinách na milost či nemilost osudu. Příběh se ovšem odehrává za 2. světové války na jaře roku 1942 v chladných vodách severního Atlantiku, kde zuřil tvrdý boj mezi Spojenci a říšskými námořními silami, jež měly v té době výraznou převahu. Jistou zvláštností je, že většina dramatického děje se odvíjí na německé ponorce. - Posádka americké ponorky S-33 je vyslána na moře se speciálním úkolem. Má v roli „ trojského koně ", tedy v německých uniforntách, vstoupit na poškozenou nepřátelskou ponorku a zmocnit se šifrovacího zařízení Enigma. Získání německého kódu by znamenalo zvrat v bitvě o Atlantik. Komando splní úkol, jenže po zkáze vlastní lodi uvízne devět jeho členů na německé ponorce, z níž již byli odvezeni zajatci. Námořníci v těžce poškozeném plavidle musejí bojovat o přežití nejen s mocnějším nepřítelem. Po mnoha dramatických situacích se jim to podaří. - Tvůrci využívají zavedených klišé válečného žánru a inspirují se zejména klasickým filmem Wolfganga Petersena Ponorka (1981). Usilují o maximální realističnost a využívají všech možnosti nejmodernějši filmové techniky. Slabý a nenápaditý přiběh (s řadou nepravděpodobností) je ovšem fiktivní a vůbec neodpovídá historickým skutečnostem, jež jsou připomenuty jen v alibistických závěrečných titulcích (Enigmu totiž získali Britové a ne Američané). Nevoli britského parlamentu muselutklidňovat sám prezident Clinton. Film se nesporně řadí do současného trendu hollywoodských titulů, akcentujícího vlasteneckou a militaristickou notu. Je věnován odvaze spojeneckých námořníků a důstojníků, kteří riskovali své životy při pátrání po tajemství Enigmy na německých ponorkách. - Dílo ovšem vznikalo v římských studiích Cinecittá a na Maltě.
Tomáš Bartošek Filmový přehled 2000/10/25

Autor/Zdroj: Bartošek Tomáš/Filmový přehled