Pianista

Film Pianista je příběhem Wladyslawa Szpilmana, skvělého pianisty a uznávaného interpreta Chopinových skladeb. Příběh začíná v okamžiku, kdy ve varšavském rádiu zní Chopinovo Nokturno v C# moll v jeho podání. Píše se rok 1939 a Szpilmanovi je 28 let. Polsko je napadeno německými vojsky, která brzy přicházejí i do jeho hlavního města Varšavy. Téměř okamžitě jsou uplatněny tvrdé restrikce vůči zdejší židovské komunitě. Szpilman a jeho rodina - rodiče, bratr a dvě sestry - žili až dosud spokojeným životem, brzy jsou však také donuceni podřídit se ponižujícím pravidlům. Kromě toho, že jim docházejí peníze a jídlo, musí pod hrozbou přísného trestu nosit na rukou Davidovu hvězdu. Nátlak se postupně zvyšuje a rodina je na tom stále hůře. Brzy jsou donuceni prodat obrazy, stříbro, nábytek a nakonec i Szpilmanovo drahocenné piáno. Největší ranou je však rozhodnutí, podle kterého mají být všichni Židé umístěni do uzavřeného areálu, obehnaného vysokými zdmi - na místo, které brzy vstoupí do dějin jako Varšavské ghetto.

Zdroj: Film Europe Media Company

Film vypráví příběh polského pianisty Wladyslawa Szpilmana (Brody), který se vyhnul nacistickému koncentračnímu táboru a v letech 1939 – 1945 se schovával ve varšavskému ghettu. Svoji hudbu využíval k tomu, aby přežil peklo, které prožíval.

Pro režiséra Romana Polanského znamenalo natáčení vynikajícího dramatu Pianista více než jen úspěšný útok na oscarový trůn - po dlouhé době se totiž vrátil k práci v rodném Polsku. Do příběhu židovského pianisty Wtadyslawa Szpilmana, který přežije útěk z varšavského ghetta, se prý režisérovy vzpomínky na vlastní mládí v krakowském ghettu nepromítají. Ovšem nebýt jich, jen těžko by zřej mě dokázal vystihnout bezmoc a utrpení intelektuála, přinuceného žít v troskách rozbombardovaného města, tak přesvědčivě. Zajímavostí je, že Polanski natočil film podle Szpilmanovy autobiografie téměř deset let poté, co odmítl režii Schindlerova seznamu z důvodu, že mu příběh připadá příliš osobní. V titulní roli předvedl zřejmě svůj životní výkon Adrien Brody, jenž se obdivuhodně vyrovnal s přeměnou ze společenského mladíka ve vychrtlou ustrašenou trosku.
Skutečný Szpilman, jak se dozvídáme z textových bonusů, pokračoval po válce v kariéře pianisty a písničkáře.
Skoda jen, že jednodiskové české vydání působí ve srovnání se západní dvoudiskovou edicí poněkud chudě. Životopisy tvůrců a statické galerie jsou tak bohužel téměř jedinými bonusovými materiály, které česká verze divákovi nabízí.

Wladyslawu Szpilmanovi, skvelemu pianistovi, je prave 28 let.
Nemecka vojska prichazeji do Varsavy a Zide se musi podrizovat ponizujicim prikazum...
DVD express

Skutečný příběh židovského klavíristy Szpilmana, který
celou válku dokázal ve Varšavě vzdorovat deportaci a našel sílu
žít. Film nesoucí Polanského autobiografické rysy získal Zlatou
palmu na MFF festivalu v Cannes 2002.

Autor/Zdroj: /Febiofest


„Hudba byla jeho vášní. Přežití je mistrovským kusem." Vítězný film MFF v Cannes je přepisem
autobiografického románu Wladyslawa Szpilmana. „Kniha byla napsána těsně po válce a to je zřejmě důvodem, proč v ní obsažené vzpomínky působí tak čerstvě. Autor nahlíží na realitu nebývale objektivním způsobem. Jsou v ní slušní i zlí Poláci, slušní i zlí Židé, slušní i zlí Němci. Proto je ten příběh tak silný a autentický," říká Roman Polanski. Wladyslaw Szpilman, brilantní pianista a polský Žid, unikl deportaci skrýváním se v ruinách
varšavského Ghetta. Likvidaci města přežil jen díky hudbě a pomoci německého důstojníka, který ho z úkrytu vytáhl týden před bombardováním."Vždycky jsem věděl, že natočím film o této bolestivé kapitole polské historie, ale nechtěl jsem, aby to byla má autobiografie," říká Polanski. „Po přečtení první kapitoly Pianisty Wladyslawa Szpilmana jsem věděl, že to je příběh, jaký jsem hledal. Je to pozitivní kniha. I přes všechny hrůzy, o kterých pojednává, je v ní naděje. Přežil jsem bombardování Varšavy a Krakova a tyto vzpomínky z dětství jsem chtěl vzkřísit. Bylo velmi důležité, aby to bylo co nejvíc podobné skutečnosti. Žádný Hollywood." Hledání lokalit zabralo několik měsíců. Točilo se takřka v celé Varšavě, také nedaleko Vojenské akademie, blízko Umschlagplatzu. Když zde ve slunečním žáru čekal Szpilman (Adrien Brody) se svou rodinou a tisíci dalšími speciálně oblečenými Židy z Ghetta, začal svou hru na schovávanou se smrtí. Pro natáčení byl postaven komplex varšavských ulic a ze starých sovětských kasáren bylo vytvořeno zpustošené město.

Autor/Zdroj: /Kino AERO

Po Schindlerově seznamu (1993, FP 3/94) je drama Pianista dalším hraným filmem o šoa. Režisér polského původu Roman Polanski obohatil adaptaci autobiografické knihy klavíristy a skladatele Władysława Szpilmana (1911-2000) o vlastní zážitky (jako mladík unikl před transportem z krakovského ghetta). Autenticitu látky zajišťuje i skutečnost, že Szpilman napsal své paměti těsně po válce, ale kniha z roku 1946 s původním názvem Smrt města, která měla být i zfilmována, narazila na komunistickou cenzuru a pozornost vzbudila až po novém vydání v roce 1998. - Władysław Szpilman je považovaný za jednoho z předních polských klavíristů. Po obsazení Polska nacisty však kvůli svému původu spolu se zámožnými rodiči, bratrem a dvěma sestrami musí sdílet osud téměř čtyř set tisíc Židů z Varšavy a jejího okolí: postupná degradace a omezování základních lidských práv vyústí v internaci do ghetta. Živoření v ponížení, chudobě a v neustálé blízkosti smrti je jen předehrou k deportaci do vyhlazovacích lágrů. Wladek se ocitá pod ochranou židovské samosprávy, která mu umožní hrát v místním baru pro kolaboranty a šmelináře. Díky jednomu z židovských policistů se vyhne transportu, který ho však připraví o rodinu. Přežívá až do konce války nejprve jako dělník v demoliční četě a potom jako uprchlík, kterého po bytech ukrývají známí, zapojení v odboji, a nakonec i německý důstojník. - Konkrétní lidský osud posloužil Polanskému k vyprávění nadčasového příběhu o muži, který je díky svému statutu umělce neustále chráněn (zprvu dokonce proti své vůli), což s sebou nese jistou morální ambivalenci: Szpilman často zůstává stranou veškerého dění a role pozorovatele, do které je vmanipulován, mu sice zachraňuje život, ale postupně ho ochromuje a devastuje. Morálně neudržitelný paradox tváří v tvář děsivému zmaru pomáhá Szpilmanovi přežít jen nadčasová hudba. - Roman Polanski usiloval o pečlivou rekonstrukci dobových reálií. Znovustvořit varšavské ghetto a sledovat jeho proměny v průběhu šesti let mu pomohl především výtvarník Allan Starski, mj. držitel Oscara za Schindlerův seznam (mezi další spolupracovníky svázané se Spielbergovým projektem patří i kostýmní výtvarnice Anna Sheppardová). Mezinárodnímu hereckému obsazení dominuje Adrien Brody.
-ap- Filmový přehled 2003/3,

Autor/Zdroj: -ap-/Filmový přehled