Panna a netvor

Pohádkový příběh   Františka Hrubína   zpracovaný jako horror je   originální filmové pojetí   hodné osobnosti Juraje Herze.   Ten navázal na své   nejlepší filmy z přelomu   60. a 70. let a potvrdil   mimořádnou schopnost   vtáhnout a pohltit diváka   dějem a atmosférou svého   filmu. Znovu dokázal, že   opravdu dobrý režisér   nepotřebuje astronomický   rozpočet a miliony triků k   tomu aby natočil výborný a   působivý film.
Na   poměry naší tehdejší   normalizací zmítané   kinematografie jde bezesporu o   vysoce nadprůměrnou   záležitost s jedinou   výhradou "NENÍ TO FILM   VHODNÝ PRO DĚTI" a s   pohádkou má společný jen   název a šťastný konec!

Ano, plně souhlasím s tím,   že pohádka to není ani   náhodou. Ne že bych z toho i   dnes měl noční můry a   nemohl spát, ale v dětství   to tak na mě působilo.
Tehdy jsem se bál i po   Tarzanovi (s Ch. Lambertem).

Film mě připadá,že je   natočen metodou pro Tv a   taky, když jste v kině,   koukáte na televizní   inscenaci. Ale V.Voska je   charismatický a dobrý   herec,stačí jenom,když   krásným hlasem promluví...

Kráska a zvíře, nebo panna a netvor
Film J.Herze mě fascinoval.   Na rozdíl od Cocteauova   "Zvířete - roztomilé   kočičky" zvolil   chladnou masku dravého ptáka   se smrtonosnými pařáty.   Úžasná hudba pana Hapky,   nádherná kamera, správně   zvolené exteriéry, výborné   herecké obsazení Zdeny   Studénkové - něžná   dobrosrdečná,   citlivá,čestná Jůlie,pana   Vosky - slabého podajného   otce, a Vlastimila Harapese -   dravý bezcitný netvor, v   nakonec vysněného prince.   Tento film se nedá opravdu   zapomenout, i když je to jen   pohádka...a ten, kdo ho   neviděl přišel o   hodně(ačkoliv si myslím,   že takových lidí je u nás   málo) :o))

Neskutečná záležitost -   dokonce bych se nebála   napsat: filmový skvost   (nejen) tehdejší čsl.   kinematografie! Ponurá a   depresívní kulisa zpustlého   zámku, tajuplní skřetové a   sochy s živýma očima, ve   své lidsko-zvířecí   rozpolcenosti a opravdu   děsivém kostýmu Netvora   skvělý Vl. Harapes a   fantastická hudba P. Hapky.   Bezesporu jedna z nejlepších   českých inscenací, u níž   se její tvůrci obešli bez   jakýchkoliv laciných efektů   a přitom se jim podařilo   natočit dílo, které se   svojí atmosférou člověku   dostane hluboko pod kůži.   Jen malým dětem bych to   radši nepouštěla.

vynikající po všech   stránkách je herzova   filmová pohádka panna a   netvor. to co se koncem 7o.   let minulého století   podařilo autorům v panně a   netvorovi stvořit si i více   než třicet let od zrodu   zaslouží obdiv a smeknutí   klobouku. s minimem   výrazových prostředků, bez   velkých speciálních efektů   a drahých trikových   technologií se do panny a   netvora podařilo vtěstnat   všechny lidské city   objímající v sobě snad   většinu poloh. panna a   netvor od samotného počátku   oplývá rytmem, dynamikou,   napětím i patřičnou   dávkou atmosféry, což   podtrhuje i hudební stránka   vzniklá v tvůrčí dílně   p. hapky. j. herz v případě   panny a netvora dokázal   komorním stylem vdechnout   filmu patřičné drama s   poselstvím, čímž ze svého   díla vytvořil jedno z   nejlepších nastudování   jinak známého a   nesmrtelného příběhu ve   světových   kinematografických dějinách   vůbec. zcela právem se tak   film panna a netvor může   posadit na samotný vrchol   světového filmového   průmyslu a jeho návštěvu   by si neměl nechat ujít   žádný opravdový filmový   fanoušek ani ten, kdo se   díly stříbrného plátna   zabývá ať již laicky či   odborně.

Viděno v dětství, kdy to   pro mě byla dost děsivá   záležitost a až o mnoho let   později jsem byla schopná   ocenit stylizaci a lyriku   příběhu. Zvláštní   pojetí, ale rozhodně   nedoporučuji malým dětem.   Nic explicitního není   ukázáno, jak se naopak děje   dnes v televizi, ale o to je   to všechno působivější.

Není to pohádka, ale strašidelný horor
Kdo psal že je to pohádka?   Takto nevypadají pohádky pro   děti, režisér Herz natočil   horor, který dokázal   vystrašit nejen děti(které   leckdy utekly z kina), ale i   dospělé.

Úvodní scéna filmu, ve   které jede kupecká karavana   černým lesem přikrytým   mlhou a ztrácí správnou   cestu, natrefí na cosi   děsivého co zapříčiní   jejich zánik - hrozná je   scéna při kterém žena z   karavany prchá zděšeně   lesem a je dostižena čímsi.   Brr, hrůza a děs jde i na   dospělého diváka, natož na   děti.
Film není   pohádka, ale spíše fantasy   HOROR. Já osobně bych film   dal přístupný až od 15   let. Neboť toto opravdu není   pohádka pro děti.
režisér Herz nebyl   dusevne zcela zdráv nelze   upřít že ho poznamenalo to   že byl vězněm koncentráku   za druhé světové války.
Nádherná je hudba k   filmu motiv panny - hudba,   která se stala nesmrtelnou!   Stejně jako příběh o   ženě, která svojí láskou   přeměnila netvora v   člověka - "Žena může   učinit muže krásného"   je věta z filmu, která je   pravdivá - žena skutečně   může svojí láskou přimět   muže, aby se změnil v   lepšího člověka.

Velmi dobré, ale pro děti opravdu není!
Příběh Panna a netvor je na   motivy známé pohádky o   krásce a zvířeti. Pro děti   však toto zpracování   rozhodně není, minimálně   pod 10. rok věku. Ale jinak   nemám po technické stránce   co vytknout - skvěle   snímaná kamera, drama,   akčnost, napětí, hororové   prvky, ale volené s vkusem a   bez přehnané míry. Maska   netvora byla opravdu   dokonalá. Mrzí mne však,   že stejně jako v jiných   filmech, je zde pan Harapes   předabován, zde Jiřím   Zahajským. Krásná Zdena   Studénková taktéž - mluví   Táňa Medvecká. Já chápu,   že si režisér představoval   asi jiné zabarvení hlasu,   než měli herci, ovšem je to   vůči nim nefér a dle mého   názoru to ubíjí na jejich   osobnosti.

Fantastická expozice, koně   táhnoucí vozy s nákladem po   blátivých horských   cestách, předznamená   ponurý děj se strašidelnou   atmosférou. Juraj Herz,   režisér s velkým R, vtáhne   diváka do příběhu, který   pokračuje v podstatě   komorním psychologickým   dramatem opuštěnosti,   strachu a osudovosti. Ve   scénách z hradu a v   dialozích mezi hlavními   hrdiny možná mohl víc   přitlačit a dostat postavy   až ke dřeni, ale i tak to   byl pěkný nervák. Konec se   mi zdál trochu uspěchaný,   závěrečná katarze mohla   celou pohádku lépe   uzavřít.

I přes dobu vzniku skvělá   pohádka dodnes jí mám rád,   slušné
obsazení   dobře udělaná maska netvora   a dobře zvolená lokace pro   natáčení.Také je to   skvěle obsazeno.

Jestli je tohle pohádka, tak   já jsem milionář. To, na   čem tento film staví, je   ponurá atmosféra,   strašidelné prostředí a v   neposlední řadě hororová   až místy pohřební hudba.   Nasmím taky zapomenout na   roztomilou Studenkovou. V   masce ptáka mohl bejt asi   kdokoliv. Jestli by netvora   hrál baleťák či kdokoliv   jinej, vysledek by byl   stejnej. Paradoxně na něm to   nestojí. 60%

Klasické zpravování tématu   krásky a zvířete - dobrý   výkon Z.Studénkové a   V.Harapese. Spíše   pohádka-horor, možná více   hrůzostrašná, po režijní   stránce spíše umělecky   zpracované. Vynikající i   hudba P.Hapky.

Pohádka má některé   společné rysy se   starořeckou bájí o Amorovi   a Psýše. Sugestivní náladu   snímku vytváří a podtrhuje   naprosto skvělá hudba.

Pro mě osobně je Panna a   netvor jeden z vrcholů   české filmové pohádky, kus   ke kterému se vždy ráda   vracím. Juraji Herzovi se v   ideálním poměru povedlo   skloubit hororové tajemno a   čistou nevinou lásku.

Je pravdou, že pohádka pro   děti to není, ale ani horor.   Ve filmu jsou vyrovnány   chvíle děsu s chvílemi   romantiky a něhy. Maska   zvířete či netvora je   perfektní, žádná   kamufláž. Myslím, že pár   Zdena Studenková a Vlastimil   Harapes přesně splnil   očekávání, byl   příjemný. A hudba ,   nedílná součást, ta celý   příběh dotvořila a při   sledování a poslouchání se   člověk vznáší a cítí,   že vše dopadne jako v   pohádce, dobře. Jeden z   nejlepších filmů té doby.

Konečně jsem měl díky   novému sat.kanálu možnost   znovu shlédnout tuto   nádhernou věc,tuto děsivou   pohádku s vynikající   atmosférou a výtvarnou   stránkou.Netvor je dokonalý   a nenídivím se,že i kvůli   němu mají někteří z této   pohádky noční můry a to   nejen děti.

Wow, atmosféra by se v první   půli, kdy netvor zůstává   skryt a vidíme pouze jeho   pařát, dala krájet   (všichni ti hollywoodští   tvůrci hororů o   strašidelných domech se   můžou jít bodnout), ve   druhé půli jsou velmi   příjemné rozhovory mezi   „netvorem“ a „pannou“,   údernost nepostrádají ani   monology hlavního hrdiny.   Kočka Zdena Studénková je   tak naivní a dobrosrdečná,   že jí tu krásku v   nesnázích bez problémů   uvěříte :-). Napjatá   atmosféra se však drolí s   tím, jak rychle a téměř   bezhlavě letí ve druhé   půli příběh kupředu. Pár   krátkých večerů v zámku,   bleskové cestování sem tam   a kratinké utrpení   osamělého netvora, kdy by   napětí mělo vrcholit, na   což však není čas. Jinak   ten konec je ustřižený   opravdu hodně záhy, holt asi   byla filmová stopáž předem   daná.

Hodně depresivní a   strašidelná pohádka. Už   příchod otce do zpustlého   zámku je slušný horror a   pobyt princezny v tom   příšerném   prostředí...brrr...hrůza!

Pohádka,která určitě není   pro děti.Ponurá   atmosféra,skvělá   kamera,strašidelná hudba a   téměř hororové prvky   dělají z této pohádky   napínavou a strašidelnou   podívanou.Dodnes si   pamatuji,jak jsem v dětství   po zhlédnutí tohoto snímku   nemohla večer usnout.Všude   jsem viděla ty hrozivé   drápy:)

U tohoto filmu si presne   pamätám,kedy som ho videl po   prvýkrát.Mohol som mať asi   6-7 rokov, bol som s rodičmi   na návšteve u tety a v   obyvačke bol zapnutý   televízor.Bola to   čiernobiela Tesla.Myslím,že   sa jednalo o nejakú oslavu,na   tom ale nezáleží,jediné   čo si z toho večera   pamätám je hrôza,des,strach   a temno.A drevené obloženie   chodby.Pretože tam-na chodbe   som si našiel útočisko a   cítil som sa trochu   bezpečnejšie   ako....tam....."Ja sa   bojím, už chcem ísť   domov,vypnite to!" Na   chodbe som sedel v kúte a   zakrýval som si uši.Len aby   som nepočul TIE   VARHANY.Napriek tomu,že ma   moje o 10 rokov staršie   sesternice presvedčovali,že   je to len film,a preto sa   nemám čoho báť,do tmavej   miestnosti s čiernobielym   televízorom Tesla som v ten   večer už nevkročil.To bolo   moje prvé stretnutie s Herzom   a Hapkom.Vynikajúce   Macháněho obrázky som   samozrejme nevidel.Oči sa   predsa dajú zatvoriť.

Tohle v žádném případě   není pohádka pro děti. To   je nekompromisní horor :-).   Jako dítě jsem po tom nemohl   spát a i teď se rozlkepu,   když vidím spáry té   zrůdy, jak trhají ženskou   hruď. Brrr...

Panna a Netvor?No tak toto je   opravdu záležitost, která   zanechá velmi hluboký dojem   a pocity během sledování   galaktické rozměry.
Je to velmi komorní a   děsivý příběh při   kterém musí každému   naskakovat husí   kůže.Navíc, požitek je   mnohonásobně větší díky   naprosto úchvatné hudbě, ta   se vrývá pod kůži   neskutečným způsobem a   hlavně ona dostává tento   příběh mezi nejlepší v   českém (slovenském)   filmu.
Je to opravdu   skvost, který musí nabažit   každého diváka, svou   výtvarnou, hudební a   překrásně romantickou   stránkou ... !!!

Nádherný film, není to   pohádka, není to horor, ale   dostalo mne to. Už jsem to   viděla, už to znám a   stejně se zase dívám.   Překrásná hudba Petra Hapky   tomu dává tu pravou   atmosféru a mne zase mrazí.

Panna a netvor byl první   film, na kterém jsem byla   jako dítě v kině bez   rodičů. Dodnes vidím   drápy, jak se zarývají   kupecké dceři do prsou,   když si dovolila vztáhnout   ruku na růži, ketrá jí   nepatřila. Ukrutně jsem se   bála a i po letech mě mrazí   v zádech..o kolik   působivější je sám strach   než pohled na nějakou   hrůzu.

Nádherný pohádkový   příběh, který uvízne   "pod kůží".   Mocninu celého příběhu   tvoří kouzelná a   přiléhavá hudba Petra   Hapky.
Suma sumárum   10.

Atmosféra jako řemen.   Děsuplné masky.   Strašidelně krásná   varhanní hudba. Co dodat víc   - kdo umí, ten umí. Podle   mě mistrovské Herzovo dílo.

Horor
Bezesporu to není pohádka   ale horor. Musím ale uznat,   že je to vrcholné dílo   československé   kinematografie. Juraj Herz se   sice v pohledu jak má   pohádka dost seknul, stejně   jako pohádkou Deváté srdce,   ale o to víc je to super   dílo.

Když sem byla malá, tak sem   sa této pohádky strašně   bála. Bylo to pro mňa skoro   jak horor :-D :-D Nedávno sem   sa na ni znovu dívala a   připadá mi hezká :-)

Opravdu panna a netvor
Jedno z nejlepších   zpracování... a že jich   člověk viděl dost. Ať už   se jedná o oba   představitele, hudbu (z   varhanů mi vždy naskakuje   husí kůže), temné   prostředí i atmosféra. Je   fakt, že jako pohádku pro   děti bych to už také   nedala. Úvodní scéna lovu i   nakonec i ta s kolouchem   (chudák malá), černí   sluhové, odkrývání obrazů   i samotný netvor u mě v   dětství skutečně   vyvolával noční můru a   filmu jsem se bála a přesto   mne fascinoval. Dnes už v tom   vidím skvost, který nám   zůstane v kinematografii.   Láska, zoufalství,   výčitky v podobě   vnitřního hlasu a nakonec i   lítost a i jisté   obětování pro lásku.   Ukázka toho, že to co je   uvnitř nás je   důležitější než to, co   na první pohled vidíme.

Dokonalé dílo
Vynikající film režisera   Herze, skvělý pan Voska a   krásná Zdena Studénková.   Záruka skvělé zábavy.   Málem bych zapoměl na   dokonalou hudbu pana Hapky.

Panna a netvor.
Miluji tuto hororovou   pohádku. Pravda, jako dítě   jsem se u ní bála ,ale jako   dospělá oceňuji režii   Juraje Herze , herecké   obsazení a především   nádhernou a nezapomenutelnou   hudbu Petra Hapky

Panna a netvor (1978)

Nádherná Zdena   Studénková (*1954) a   jedinečný Vlastimil Harapes   (*1948) v pohádkové symfonii   Juraje Herze (*1934) Panna a   netvor. Tak lze stručně   shrnout mé hodnocení   pohádky či hororu a dramatu   z roku 1978, který   jedinečně doplňuje podkres   Petra Hapky (*1944).

Herzova Panna a   netvor je jedinečným   důkazem, že kvalitní   pohádkové drama lze   vytvořit bez zbytečných   počítačových efektů,   pouze dokonalou řemeslnou   filmařskou prací doplněnou   excelentní výtvarnou   stránkou filmu. Zpracování   Hrubínova a Hofmanova   námětu tak zcela pokořuje   aktuální „blockbustery“   i tolik oblíbené fantasy   filmy. Bohužel zůstává na   kraji zájmů mediálních   společností, které raději   uvádějí sociální nebo   socialistické pohádkové   utopie, které k mému údivu   divák jednoduše   nepřepne.
Námět k   filmu Juraje Herze poskytnul   český básník, dramatik i   prozaik, pražský rodák, ale   posázavský obyvatel   František Hrubín (1910-1971)   a dopracoval je spisovatel a   scénárista Ota Hofman   (1928-1989). Jelikož Hrubín   vynikal i coby překladatel z   francouzštiny, neunikla mu   ani původní francouzská   pohádka s prvky hororu   (další důkaz toho, že   pohádky opravdu nejsou jen   pro děti) La belle et la   bête. Jen původní zvíře   (lva) bylo nahrazeno   ptákem.
Začněme tedy   dějem. Ten zcela naplňuje   principy pohádky, ať se už   jedná o magická čísla   (tři sestry), nadpřirozené   postavy i jevy či neurčitost   místa a času. Najdeme v něm   prvky shodné s learovskými   motivy, pohádkou Sůl nad   zlato, Popelka a s jinými   díly. Dějová linie pohádky   je prostá. Hodná dcera   (povahou podobná Popelce)   zachrání svého otce   (Václav Voska – 1918-1982)   před jistou smrtí, a přitom   nezanevře na své dvě   marnotratné sestry (Jana   Brejchová - *1940, Zuzana   Kocúriková - *1948),   zamiluje se do netvora a   dokáže, že láska není   pouze záležitostí vizáže,   nýbrž intuice a citu.
Bez použití nějakých   zvláštních počítačových   efektů se Herzovi podařilo   ve filmu stupňovat napětí a   strach, který vyústí ve   šťastný konec. Dokonalé   masky i skvělé (chce se mi   říci bezchybné) herecké   výkony, nemluvě i o skvělé   hudbě Petra Hapky jen   podpoří zážitek, který si   divák odnáší.
Od   úvodní scény až po klimax   a velkolepé finále děje se   ani dnešní divák nenudí.