reklama

FDb.cz - filmová databáze

Dnes je 8.12.2016 a svátek má Květoslava. Tip: Nej půjčka >>

Rozšířené vyhledáváníPostrádáte zde něco?

 
 
ohodnotit

Pan Tadeáš

Pan Tadeusz

Země:
Rok:
1999
Délka:
125 minut
Premiéra v ČR:
14.9.2000
"Když Napoleon překračoval Niemen…"“
Popis / Obsah / Info k filmu Pan Tadeáš
Adaptace Mickiewiczova eposu Pan Tadeáš od Andrzeje Wajdy je idealizovaným obrazem Polska v době, kdy ještě neměli samostatný stát a kdy politické naděje byly spojeny s Napoleonovým tažením proti Rusku. Šlechtický příběh o milostném dobrodružství Tadeáše Soplice, boj znesvářených rodů Hořešků a Sopliců a jejich následné spojenectví proti ruské jednotce je rámcované pařížským pobytem Adama Mickiewicze.

Zdroj: Film Europe Media Company


oficiální text distributora

Popis / Obsah / Info k filmu Pan Tadeáš
Příběh: Do polsko-litevské vesnice Soblicowo se ze studií vrací mladý Tadeáš. V jeho rodné vsi však již dlouhý čas vládne nenávist dvou rodů - Sopliců a Horeszků. Tadeášův otec kdysi zabil posledního z rodu Horeszků a teď se skrývá v mnišském rouše. Jeho syn se po svém návratu „překvapivě" zamiluje do mladičké nebožtíkovy dcery Sophie. Jedna žena mu však nestačí, a tak zároveň svádí krásnou, i když stárnoucí Telimenu, která je Sophiinou poručnicí. Všechny ale spojuje víra, že přijede Napoleon a osvobodí Poláky z ruského područí.

Pana Tadeáše napsal polský romantik Adam Mickfewicz v Paříži, a je to znát. V jeho nostalgickém eposu je cítit silná touha po domově, a i když si Mickiewicz svoje Polsko tak trochu idealizuje, nechybí tu ani ironie. Snad právě pro tuto dvojsečnost této klasiky polské literatury si ji ke zpracování vybral další velikán, režisér Andrzej Wajda.
Pan Tadeáš je k filmovému zpracování jako zrozený. Je tu pomsta, zrada, velká láska, smíření, naděje a to vše je ještě podtrženo touhou po svobodě národa. Pro Poláky jistě velmi silný a vlastenectvím okořeněný příběh, který se však v jiných zemích trochu rozmělní. Ať chceme či
nechceme, nikdy nebudeme schopni pochopit Pana Tadeáše jako celistvý popis jednoho historického období, jež se stalo pro polskou národní identitu pohromou.
Wajda obsadil do svého filmu opravdu ty nejlepší polské herce a hlavně díky nim je Pan Tadeáš nabitý emocemi a vášněmi až k prasknutí. Jacka Soplicu hraje Boguslaw Linda, kterého u nás známe ze Sekala, Tadeáše vycházející hvězda Michal Zebrowski a v roli Telimeny se objeví Grazyna Szapolowska známá z Kieslowského Krátkého filmu o lásce.
Kromě hereckého obsazení a snad ještě hudby Wojciecha Kilara ale Pan Tadeáš už bohužel nemá co nabídnout. Wajda se spolehl na jednoduché filmové vyprávění, zbytek nechal na hercích a to k vytvoření opravdu silné atmosféry nestačí. Kamera Pawla Edelmana se sice snaží navodit vzpomínkové pocity lehkým světlým nádechem, ale zůstává příliš strnulá a nudná. Vzpomínky se tak po obrazové stránce podařilo spíše umrtvit a zakonzervovat než jim vdechnout život.
Michaela Nováková Total Film 2000/7/89

Autor/Zdroj: Nováková Michaela/Total Film


Jako by se v éře globalizace v evropských národech probudila potřeba potvrdit si národní identitu prostřednictvím historických spektáklů hollywoodského střihu. Rusové mají Lazebníka sibiřského, Francouzi Bessonovu Johanku z Arku a loni do pokladnice národní mytologie sáhli i Poláci. Úkolu se ujal nestor polské kinematografie Andrzej Wajda: s nevelkým rozpočtem - 3,2 milionu dolarů (pro srovnání: Lazebník stál 35 milionů, Johanka 6o)-zato s velkou úctou ke klasikovi i k národním dějinám.
Obojí bylo spíše na škodu. S trochou zlomyslné nadsázky by se dalo říci, že básník Adam Mickiewicz je polským Aloisem Jiráskem. Až na to, že rozsáhlou poemu Pan Tadeáš napsal v roce 183o, v době vrcholného romantismu, navíc v emigraci, jako výraz stesku po vlasti.
S Mickiewiczem osobně se setkáme hned na začátku filmu. To je totiž onen zachmuřený muž (Krzysztof Kolberger), který v jakési anonymní místnosti ponuře předčítá zasmušilým posluchačům úvodní verše epopeje. Tu a tam se objevuje i později, aby divákům připomněl, že i když to s Poláky momentálně vypadá dobře, ve skutečnosti to není žádná legrace.
Ve středu dění se ocitáme spolu s mladým Tadeášem (Michal Zebrowski), který se po studiích vrací na rodné panství. Zde vrcholí napětí mezi rodem Sopliců (z něhož pochází Tadeáš) a vymírajícím rodem Horeszků - strážcem rodinné cti je věrný služebník Gervais v hvězdném podání Daniela Olbrychského. Znepřátelené rody však dovedou starou zášť odložit, jakmile se objeví ruští okupanti, a společně vítají příjezd Napoleonových vojáků, s nimiž chtějí táhnout na cara...
Tadeáš je téměř okamžitě rozpolcen v náklonnosti k mladičké Zosie (Alicja Bachleda-Curušová) a starší povětrné Telimeně (Grazyna Szapolowská). Na panství se pohybuje ještě mnich Robak. A záhy je zřejmé, že pod řeholní kápí jen skrývá svou pravou identitu. 'Mnišská` kreace BogusÍava Lindy (představitel titulní role ve filmu Je třeba zabít Sekala) v Panu Tadeášovi září nejvíce, patrně proto, že jeho temný hrdina má roli s tajemstvím.
Film je zatížen množe zaráží stvím vysvětlujících dialogů a monolog (převzatých z Mickiewiczovy básně) a pro diváka neznalého polské literární klasiky může být komplikovaný děj nepřehledný. V Panu Tadeášovi se objevuje řada vizuálně krásných obrazů - především velkolepé finále se zahradní polonézou. Zejména v bitevních scénách je však patrné, že tvůrcům se nedostávalo peněz. Nejvíc ale zaráží ničím nemírněný patos a sentimentalita, s nimiž je ke sto sedmdesát let staré látce přistupováno. Jako by Polsko i dnes trpělo pod jhem uchvatitelů a stále bylo třeba dokazovat si právo na sebeurčení.
BARBORA ŠŤASTNÁ Premiere 2000/9/40

Autor/Zdroj: Šťastná Barbora/Premiere


Sunfilm
Distribuční list 27/00
Pan Tadeáš
Pan Tadeusz (origin: název)
Variabilní symbol: N 00009
„Když Napoleon překračoval Niemen... ".
Polsko, Francie,1999,125 min, 35mm barevná kopie, v polském znění s českými titulky, Dolby Digital
Distributor: Le Studio Canal+, Francie
Produkce: Le Studio Canal+, Heritage Films, Les Films du Losange, Canal+ Polska
Premiéra: 13. září 2000
Žánr: historický velkofilm
Přístupnost: přístupný od 12 let
Počet kopií: 5
Propagace: plakáty BI nebo A2, fotosky A4 - 4 druhy (k dispozici od 10. 8. 2000), plakáty 49 x 49 pražské metro,denní tisk`a časopisy, rozhlas a televize
Kopie: k dispozici od 10. 8. 2000
Režie: Andrzej Wajda - /Danton, Krajina po bitvě, Popely, Země zaslíbená, .../
Scénář: Adam Mickiewicz, Andrzej Wajda
Kamera: Pavel Edelman
Produkce: Michal Szczerbic
Hudba: Wojciech Kilar
Hrají: Boguslaw Linda - /Je třeba zabít Sekala; Danton, Sára, Psi, Dekalog /
Daniel Olbrychski - /Plechový btcbínek, Země zaslíbená, Krajina po bitvě, Člověk z mramoru,
Ohněm a mečent,Pan Wolodiowski', .../
Michal Zebrowski - !Ohněm a mečem/
Dále hrají.~ Grazyna Szapolowska, Andrzej Seweryn, Marek Kondrat, Alicja Bachleda-Curuš, ...

Čím je pro Rusy Puškin a pro Němce Goethe, tím je pro Poláky Mickiewicz, autor mnoha románů a próz, které už tolikrát posloužily jako předlohy pro filmové zpracování. Historický velkofilm na motivy románu Adama Mickiewicze „Pan Tadeáš" je kolosálním epickým obrazem, kterému nechybí nic, co by mělo tento žánr obsahovat - zradu, lásku, vášně, velkolepé bitvy čítající tisíce vojáků, to vše na pozadí historických událostí v období, kdy Evropu sužovaly kruté napoleonské války. Děj filmu líčí naděje polského národa v pokoření ruských agresorů. Slavní herci jsou zde vedeni ještě slavnějším režisérem Andrzejem Wajdou.
Na plátna českých kin se tak po dlouhé době vrací Daniel Olbrychski, nic neztrativší ze svého temperamentu, a Boguslaw Linda, u nás známý jako, charismatický Sekal z úspěšného filmu Je třeba zabít Sekala. V roli mladičké Zoši je okouzlující Alicja Bachleda-Curuš, snad nejkrásnější evropský herecký objev posledních let.
Andrzej Wajda, v minulosti za své filmy již třikrát nominovaný na Oscara, se v magickém roce 2000 konečně dočkal. Filmová akademie udělila Wajdowi Oscara za celoživotní dílo.
Jenom v Polsku už film vidělo 6,7 mil. diváků a tržby zde dosáhly rekordní hranice 22 mil. dolarů (srovnatelné s úspěchem Asterixe ve Francii).

Interview s Andrzejem Wajdou
Proč jste se rozhodl zfilmovat Mickiewicze?
Měl jsem silnou intuici, kterou mohu jen těžko vyjádřit slovy, že Poláci chtějí vidět přesně takový film...film v polštině, s polskými herci, založený na té nejznámější polské literatuře...film, který by ukázal romantický svět našeho dětství. Přirozeně, takový svět existuje jen v představách, snech, a jinak tomu asi nikdy nebude. Mickiewicz minulost zidealizoval, aby byla,poetičtější.
Jak Pan Tadeáš zapadá do Vaší dosavadní tvorby ?
Když zvážím reakci publika a filmových kritiků, může říci, že se jedná o nejdůležitější film mého života. V každém případě veřejnost uznala mojí práci znovu po 45 letech po startovacím filmu Pokolenie (Nezvaní hosté) z roku 1955.
Rozhodl jste se ztvárnit literární dílo, jehož rozsah musel být pro Vás výzvou. Jak jste se na tu práci připravoval ?
Nejdůležitější ze všeho je udělat si jasnou představu o filmu...ten moment, kdy vidím předem, jak by to mělo vypadat. Zbytek už je dělání filmu, to, co jsem dělal po 45 let. Přestože byl text zkrácen, všechny dialogy jsou přímo z básně.. Nic nebylo změněno ani přidáno. Věřím, že je možné znovu oživit na plátně bohatost života, kterou báseň ilustruje.
Jak je tato báseň plná polského ducha dnes vnímána ?
Je brána se vší svou nezměrností, což je potvrzeno úspěchem filmu.Vidělo ho již pět a půl milionu lidí. Polská kultura a tradice, to jsou kořeny vesničanů ve světě, kde vesnice a příroda jsou neměnné. Mickiewiczova báseň staví na těchto základech a můj film to potvrzuje.

Proč hraje Mickiewicz na začátku filmu vypravěče
Jeho intervence byla nezbytná pro vytvoření poetické atmosféry. Autor - nyní v emigraci v Paříži - mluví o své zemi. Stýská se mu po domově. Polští diváci také hledají nějaký záchytný bod ve své minulosti - s dnešní politickou reformou, na kterou nebyli dobře připraveni -- ve světě, který může existovat jen v jejich fantazii.
Tento film oslavuje patriotismus...
Ano, od té doby, kdy bylo Polsko v 19. století vymazáno z mapy Evropy, polská romantická literatura byla psána tak, aby udržela tuhle ztracenou zemi v srdcích lidí. Dokonce dnes, kdy se Polsko chystá vstoupit do Evropské Unie, vyvstává před námi důležitá otázka. Odkud přicházíme ? Jaké bude naše místo v Evropě ?
Kdo je hlavním hrdinou Vašeho filmu ? Tadeusz, Sophie, Gervais, Robak nebo snad hrabě ? Mohl byste říci několik slov o každém charakteru ?
Postavy z Mickiewiczovy básně jsou výborně popsány. Když jsem se před několika lety ptal Romana Polanskeho, co dělá film dobrým, odpověděl mi : „Když máš dobré charaktery, plné výrazů s dramatickou životní linií, pak bude film dobrý." Ve filmu Pan Tadeáš jsou charaktery lehce přehnané. Nejvíce ze všech asi Robak. Soudce je oportunista. Nádherná Telimena by ráda zahrnula mladého Tadeáše a bohatého hraběte do svých výbojů. Hrabě je postavou, který se nehodí do novely Waltera Scotta. Gervais je archetypem polské slabostí. A nakonec Tadeáš je mladý muž, který se vrací domů po letech studií v cizině.
Mickiewiczova práce nepostrádá humor. Je Pan Tadeáš satirickou básní, vysmívající se lásce a moci ?
Ano, ve filmu je mnoho humoru a výsměchu, a to je přesně to, co překvapuje polskou veřejnost. Mickiewicz je ještě stále žákem ve škole, což je pro básníka mumifikací. Každopádně, básníkova vize Poláků je ironická a ďábelsky inteligentní. Jsme opravdu takoví.
Proč jste si vybral herce jako Daniela Olbrychskeho, se kterým jste pracoval po 11 let? Andrzeje Seweryna? Boguslawa Lindu? A jak jste našel ty nové jako Michaela Zebrowskeho a Alićju Bachleda-Curus ? .
Jsou to jednoduše ti nejlepší polští herci. Problém tkví v tom, že znám ještě mnoho dalších polských herců, kteří jsou stejně dobří a měli tedy ve filmu hrát také. Bohužel, neměl jsem dostatek rolí.
Co jste očekával od Wojciecha Kilara, skladatele, se kterým jste často spolupracoval ? Wojciech Kilar spolu s Lutoslawskim a Pendereckim je dnes nejdůležitější symfonický skladatel v Polsku. Jako skladatel má v polském filmu speciální místo. Jeho hudba k filmu Země zaslíbená ( r.A.Wajda, 1974) ho proslavila po celém světě. Kilar složil finální polonézu, ještě než jsme začali točit. Dal filmu tón. Není jen výborným skladatelem, ale je mužem kina.
S filmy jako Ohněm a mečem, Pan Tadeusz a teprve přicházejícím Quo Vadis, polská kinematografie oslovuje stále více lidí ve Vaší zemi. Co si o tom myslíte ? Povzbudí to i mladší lidi, aby objevili kouzlo polského filmu ?
Po úspěchu filmů jako Ohněm a mečem a Pan Tadeusz (12 a půl milionu projekcí, film vidělo 60% veřejnosti) se lidé těší na premiéru filmu Quo Vadis. Také čekají na další filmy, ve kterých uvidí transformaci Polska, k níž došlo během posledních let. Nejedná se pouze o politickou a ekonomickou transformaci, ale i etickou a duševní. Dokonce i distributoři se ted' mnohem více zajímají o polské filmy, určitě více než minulý rok, a to s sebou přináší i nové možnosti pro mladé polské režiséry.

Soudce Soplica, Tadeášův strýc, je veliký romantik; jenž se po nešťastné smrti své snoubenky rozhodl zůstat až do konce svých dní svobodným mužem.
Telimena, vzdálená sestřenice Soplicy a Horeszkovy rodiny, je krásná a extravagantní žena, žijící v Sant-Petěrburgu, která zoufale hledá toho pravého.
Hrabě, bratranec Horeszkových z matčiny strany si nárokuje zámek a celé panství soudce Soplicy. Velký svůdník se dvoří Telimeně, fascinuje ho ale i mladičká Sophie. Proč si tedy neužit se všemi?
Jacek Soplica je velký dobrodruh a bratr soudce Soplicy, ale také vrah posledního z rodu Horeszků. V řeholnické kápi a s novým jménem Robak se kaje za svůj veliký hřích.
Gervais je Horeszkův věrný služebník a jeho rodinu doprovází v dobrém i ve zlém. Je strážcem velikého rodinného tajemství.
Tadeáš, syn Jacka Soplicy se po dlouhé době vrací na panství. Zamiluje se do mladičké Sophie, ale bojuje také o srdce Telimeny.
Sophie je sirotek potomek rodu Horeszků. Vyrůstá u soudce Soplicy. Je chráněnkou Telimeny, která ji připravuje na vstup do světa dospělých.

Autor/Zdroj: /reklamní materiály distributora


Ocenění: Polské filmové ceny - Orel 2000: nejlepší herečka (G. Szapolowská), kamera, hudba, výprava, střih a zvuk
Zdařilý přepis romantického národního eposu Adama Mickiewicze, šlechtické historie z let 1811-12. Kolosální epický obraz o zrazených a nenaplněných nadějích polského národa v pokoření ruských agresorů. polská verze Historický velkofilm plný zrady, lásky, vášně a velkolepých bitevních scén. české titulky Selankovitý šlechtický příběh, který kdysi posloužil k výrazně idealizovanému obrazu rodné země, natočil režisér Andrzej Wajda s humorem, dosažzeným pomocí lehkého karikování jednajících postav.

Autor/Zdroj: /reklamní materiály distributora


Polsko-francouzský film režiséra Andrzeje Wajdy Pan Tadeáš je adaptací slavného romantického eposu Adama Mickiewicze (1798-1855). Báseň byla napsána během autorova exilu v Paříži a patří mezi klasická díla polské literatury. Vznikla z vlasteneckých pohnutek v době, kdy bylo polské území (zahrnující tehdy i místo děje Litvu) ovládáno okolními velmocemi Ruskem, Pruskem a Rakouskem. Samostatný stát neexistoval a Poláci spojovali své politické naděje s Napoleonovým tažením proti Rusku. Selankovitý šlechtický příběh o milostném dobrodružství mladého Tadeáše Soplicy, o soupeření znesvářených rodů Horešků a Sopliců a o'jejich spojenectví při rozmíšce s ruskou jednotkou posloužil k zachycení výrazně idealizovaného obrazu rodné země a k propagaci národně osvobozeneckého boje.
Andrzej Wajda natočil výpravnou adaptaci, jež reprezentuje ducha polského patriotismu stejně jako předloha, avšak je samozřejmě adresována současnému divákovi. Snímek je rámován pařížským pobytem Adama Mickiewicze, předčítajícího dílo krajanům v exilu. Děj se odvíjí jako zobrazení představ lidí odříznutých od vlasti. Tvůrci přitom ponechali v původní, veršované podobě jak vypravěčův komentář, tak dialogy postav. Wajda inscenuje historicko-fiktivní výjevy s humorem, především s pomocí lehčího karikování postav (např. pateticky hřmotný klíčník Gerváz). Podařilo se mu tak eliminovat akademický chlad, obvyklý u výchovně zaměřených adaptací „učebnicových" literárních děl.

Autor/Zdroj: /Kino AERO


Popis / Obsah / Info k filmu Pan Tadeáš
Polsko francouzský film režiséra Andrzeje Wajdy Pan Tadeáš je adaptací slavného romantického eposu Adama Mickiewicze (1798-1855). Báseň byla napsána během autorova exilu v Paříži a patří mezi klasická díla polské literatury. Vznikla z vlasteneckých pohnutek v době, kdy bylo polské území (zahrnující tehdy i místo děje Litvu) ovládáno okolními velmocemi Ruskem, Pruskem a Rakouskem. Samostatný stát neexistoval a Poláci spojovali své politické naděje
s Napoleonovým tažením proti Rusku. Selankovitý šlechtický příběh o milostném dobrodružství mladého Tadeáše Soplicy, o soupeření znesvářených rodů Horešků a Sopliců a o jejich spojenectví při rozmíšce s ruskou jednotkou posloužill k zachycení výrazně idealizovaného obrazu rodné země a k propagaci národně osvobozeneckého boje. - Andrzej Wajda natočil výpravnou adaptaci, jež reprezentuje ducha polského patriotismu stejně jako předloha, avšak je samozřejmě adresována současnému divákovi. Snímek je rámován pařížským pobytem Adama Mickiewicze, předčítajícího dílo krajanům v exilu. Děj se odvíjí jako zobrazení představ lidí, odříznutých od vlasti. Tvůrci přitom ponechati v původní, veršované podobě jak vypravěčův komentář, tak dialogy postav. Wajda inscenuje historicko-fiktivní výjevy s humorem, především s pomocí Iehkého karikování postav (např. pateticky hřmotný klíčník Gerváz). Podařilo se mu tak eliminovat akademický chlad, obvyklý u výchovně zaměřených adaptací „učeb- nicových" literárních děl. Snímek je ovšem určen především pro polské publikum a také se doma setkal s mimořádným diváckým zájmem.
Zdeno Kubina Filmový přehled 2000/9/19

Autor/Zdroj: Kubina Zdeno/Filmový přehled


Vášeň, nenávist a vlastenectví v kostce. Andrzej Wajda vypráví o hrdé i trapné historii Polska a věčné netrpělivosti srdce.
Mladý polský šlechtic Tadeáš Soplica se po letech studií vrací do rodného hnízda v idylickém Dobrzynu. Evropa je ještě mladá a Napoleon Bonaparte pyšně věří, že si natrvalo podmaní nejen ji, ale i mocné carské Rusko. Litevcům a Polákům tak svítá naděje, že by mohli získat samostatnost. Velká historie najde v malinkém Dobrzynu, kde se venkovské panstvo vesměs věnuje houbám a konverzaci v březovém háji, lovu a drobným manželským intrikám, svůj žhavý otisk: dávný spor rodů Sopliců a Horeszkových se mění v otevřenou válku. Boj o srdce mladého dědice Soplicových sice není tak krvavý, ale neméně lítý: mondénní a manipulátorská madam Telimena dělá všechno proto, aby mladíka svedla, vrchu nad ní ovšem v očích poetického mladíka přirozeně nabývá její čtrnáctiletá neteř Zoša.
Sňatek mladé dvojice by navíc mohl ukončit letitou nenávist obou rodů, kterou rozdmýchává vášnivě věrný klíčník Horeszkových Gervazy. Ve hře je ovšem i tajemný mnich Robak, který nepřestává připomínat, že vedle domácích půtek existuje i povinnost k vlasti...
Když polský básník a dramatik Adam Mickiewicz v roce 1834 psal v pařížském exilu svou epickou báseň Pan Tadeáš, stěží si mohl představit, že se jeho dílo stane jedním z pilířů polské kultury. Šestatřicetiletý poeta, který se navíc zrovna oženil, vložil do svého textu lásku k idealizované ztracené vlasti. Zamýšlená šlechtická selanka z časů Napoleonova tažení na Moskvu ovšem přerostla v epos zobrazující život, zvyky i myšlení Poláků. Převést takovou stoprocentní klasiku na stříbrné plátno se stalo výzvou i pro toho nejklasičtějšího z polských režisérů - čtyřiasedmdesátiletého Andrzeje Wajdu. Ten se během téměř půlstoletí své tvůrčí kariéry úspěšně utkal nejen s komplikovanými adaptátorskými oříšky, ale stal se zároveň i citlivě vášnivým dějepiscem domácí historie. Panem Tadeášem volně navázal na své starší snímky skrz tradiční venkovskou idylu analyzující polského ducha - především na adaptaci hry Stanislawa Wyspiaňského Veselka (1972).
Mohlo by se ovšem zdát paradoxní, že polský film může dávat světu najevo svou životaschopnost právě vlasteneckými historickými freskami (nedávno vznikl v režii Jerzyho Hoffmana přepis románového eposu Henryka Sienkiewicze Ohněm a mečem). V případě Wajdova nového snímku jde však spíš o poetické, subtilní a jemně ironické ohledávání kořenů polské duše a celého středoevropského prostoru (vedle Poláků do děje zasáhne i litevský, ruský a židovský element) než o prvoplánový vlastenecký kýč typu hollywoodizovaného Patriota. Pan Tadeáš si navíc nijak nezadá s módní britskou vlnou sofistikovaných adaptací klasických látek. S přepisy románů Jane Austenové či her Williama Shakespeara ho spojuje důraz na složité a jiskřivě proměnlivé vztahy protagonistů a vtipná drobnokresba nejrůznějších postav a postaviček. Wajda klade ovšem důraz na děj, kterého mu literární předloha poskytuje vrchovatě: jímavě líbezné obrázky tak může špikovat napínavými bojovými akcemi. Na rozdíl od zmíněné módní vlny po wajdovsku skepticky odkrývá některá bolestivě citlivá místa polské povahy, hlavně vlasteneckou horkokrevnost směřující k sebezničení a fanatismu. Bouřně hřmící patos některých scén nepřestává doplňovat hřejivě rozehranými okamžiky smíření, lásky a prosté „taneční" radosti ze života.
0 tom, že Pan Tadeáš není jen elegantně rozhýbanou klasikou a že si zaslouží diváckou pozornost, svědčí i zcela mimořádný divácký ohlas, který film zaznamenal v Polsku. Vedle dynamicky malířské kamery Pawla Edelmana a podmanivé hudby Wojciecha Kilara má na energické působivosti velkolepě inscenované podívané podíl i výstavní herecké obsazení. Boguslaw Linda stvrzuje svou zajímavost v psychologicky náročném partu záhadného mnicha Robaka a letitý Wajdův spolupracovník Daniel Olbrychski si postavou charismatického Gervazyho obhajuje pozici velké herecké osobnosti své generace. Figurkám obou našeptávačů a pestrému houfu roztomilých venkovských šlechticů žensky oponuje zkušená Gražyna Szapolowská v roli svůdné intrikánky Telimeny a andělsky oslnivá Alicja Bachleda-Curusová (Zoša), která v náročném konkurzu s přehledem potřela 1700 konkurentek.
Nakonec si možná ani nevšimnete, že v Panu Tadeáši postavy mluví ve verších...
P. S.: Poznámka pro ostré sledovače hodnocení filmů procenty: pokud jste oddáni Patriotovi, uberte 20 %. Pokud je vám nad dvacet, přidejte dvacet.
Alena Prokopová Cinema 2000/9/109

Autor/Zdroj: Prokopová Alena/Cinema


Nový publicista:
Nelíbí se vám tento obsah? Chcete napsat lepší? Tak neváhejte a klidně napište

Hodnocení:n12345678910

Hodnocení filmu

63.1 %
7   - cicis
7   - Erkul
6   - jarda53
7   - clara.bow
5   - M.A.G.
5   - Agostino
5   - AGAMEMNON
8   - Akana
5   - radegaster
8   - Llewelyn
10 - dederon
8   - Elda1
8   - Vada
6   - derryl
5   - Gucia
1   - TommyKinde
Český lev Oscar

Filmová databáze v číslech

Filmů: 139604
Osobností: 599615
Fotografií: 517432
Plakátů: 250469
Obsahů a biografií: 128931

Poslední komentáře

The Shrine (2010)

Cosi na kopci

The Shrine
Za hory za lesy daleko odtud ,   kdesi v Kanadě žila byla   ambiciozní novinářka.   Místní včelstvo zdejších   farmářů ji příliš   netáhlo a více >

Autor: radegaster | Hodnocení: 1 / 10

Smích z ráje (1970)

inspirativní...

Smích z ráje
Doporučuji ke shlédnutí,   vcelku vyvedená britská   taškařice, vhodná pro   inspiraci, pokud Vás budoucí   "dědici" zlobí. Až jednou   nadejde více >

Autor: Vinz.Clortho | Hodnocení: 10 / 10

Capone (1975)

průměr

Capone
6 * dávám jen, že mám rád   mafiánský filmy. Průměrný   film, který nijak nenadchne.   Ben Gazarra mi na Al Caponeho   vůbec nesedí. Na něj se více >

Autor: jureff | Hodnocení: 6 / 10

Anděl Páně 2 (2016)

Nezklamali - chi chi chi :-)

Anděl Páně 2
Nádherný film s kouzelnou   atmosférou, natáčeno v   krásných exteriérech i   interiérech...Moc jsme se   těšili a nezklamalo nás   nic, spíš více >

Autor: Aglaja | Hodnocení: 10 / 10

Bezva ženská na krku (2016) [DCP...

Příjemná odpočinková komedie

Bezva ženská na krku
Petra Hřebíčková se mi ve   filmu moc líbila. Vtipný,   odpočinkový film, zápletka   nic moc, ale pohoda a hezké   pokoukání. Hezky česky.

Autor: Aglaja | Hodnocení: 9 / 10

Zdarma
aplikace
pro mobil
ke stažení
iPhone
 
App Store hodnocení:
Android
 
Google Play hodnocení:
Windows Phone
 
WP store hodnocení:
BlackBerry
 
BB world hodnocení:

Copyright © 2003-2016, Filmová databáze s.r.o. (FDb.cz). Všechna práva vyhrazena. Návštěvnost měří NetMonitor.
Šíření nebo publikování jakéhokoli obsahu serveru bez předchozího písemného souhlasu provozovatele je zakázáno.

Tyto webové stránky využívají soubory cookies. Používáním našich služeb vyjadřujete souhlas s naším používáním souborů cookie. Další informace.

Load: 0.055/0.036