Otec a otec

POZOR!!! Následující text obsahuje SPOILERY!!!!

Kristýně, bývalé prostitutce, se ztratil syn Tristan, proto pozve bývalého milence Jean Lucase, aby jej našel. Ovšem pro jistotu osloví i dalšího milence, Francoise Pignona. Oběma nalže, že Tristan je jejich syn a chce, aby jej našli. Ví, že je v Nice se svou holkou. Proto je třeba vyslechnout jejího otce, což oba udělají, ovšem každý svým způsobem. A poté se setkají. Spolu vyslechnou matku dívky, se kterou má Tristan být a přitom zjistí, že hledají oba stejného člověka. Navštíví klub, kde se Tristan nalézá a přinesou jej do hotelu. Tristanovi se to však pranic nelíbí a utíká. Otcové se pro něj vrací a zastihnou jej u rvačky. Začnou se prát také, ale mezi sebou. Když si takto polaškují, ocitají se znovu v hotelu. Odtud Pignon odchází za svým známým, kterého nalézá postřeleného. Dostane obálku, kterou na příkaz Jeana hodí do popelnice. Tuto pak oba otcové a syn hledají a Tristan ji nalézá. Jde o věc boje mezi politiky. Proto se všichni chtějí ukrýt na venkově, ale cestou jsou přepadeni gangstery, které na ně ohrožený politik poslal. Nastane nelítostný boj…

OTEC A OTEC
je název francouzské komedie, v níž všechny události uvede do čilého pohybu jedna poněkud lehkomyslná mladá žena, jíž z domova utekl syn. Protože policie selže, obrátí se na své někdejší nápadníky. Přesvědčí je, samozřejmě každého zvlášť, že právě on je pravým otcem utečence, a požádá je o pomoc.
Film Otec a otec je zpracován na velmi solidní úrovni a je nepochybně příkladem toho, co mohou divákům toužícím se pobavit nabídnout autoři ovládající dokonale své řemeslo. Scenárista a režisér Francis Veber má dokonalý smysl pro jemnou komiku i pro bláznivé situace, ztřeštěnost a osudové omyly. Hlavní postavy ztělesnili Pierre Richard a Gérard Depardieu, kteří se výborně — navzdory své individuální hvězdné slávě, a tudíž i přirozené herecké rivalitě — doplňují a s chutí využívají vděčné situace, které jim film na bídl. A není jich málo, jsou tu zastoupeny nejrůznější prvky, komickými a situačními počínaje a sentimentálními konče. Cítíme tu leckdy i jemnou ironii, naznačený motiv lidské osamělosti, ale i okamžiky parodie sebe samého.
Film byl natočen v roce 1983 a v premiéře jsme ho na našich obrazovkách mohli vidět v červnu loňského roku. V české verzi (dialogy a režie Z. Klimentová) namluvil part G. Depardieua M. Moravec, za P. Richarda mluví P. Oliva.
Televize 1991/26/18,

Autor/Zdroj: /Česká televize