Vlna za vlnou

Tady budu velice stručný. Smysl natočení   tohoto filmu mi zcela unikl. Jako komedie (tak je   to uvedeno) je to naprostá blamáž a katastrofa   a jen záblesky dobrého herectví opravňují   alespoň ty tři hvězdy. A ta dvouhodinová   stopáž to pohřbila úplně. Jak je vidět   filmová komedie není v poslední dekádě v   krizi jen u nás!

Nic naplat, italská komedie hodně připomíná   osud komedií českých. Snaha vidět je, ale k   pobavení takřka nic. Příběh je klasicky   stavěný na nedorozumění, avšak dějová   zápletka jako by se nemohla rozhodnout, má-li se   brát vážně a nebo s jistým odstupem a jen   diváka pobavit. Snímek natočil pro nás   neznámý Rocco Papaleo, který si střihl i   hlavní roli a napsal si i scénář. Svým   způsobem je motiv hodně podobný snímků   dvojice Richard & Depardieu. Máme tu dva   podivíny s počátečními vzájemnými   nevraživými sympatiemi, kteří se nakonec   přinutí ke společnému přátelství, mezi   nimiž se začne pohybovat mladá dívka. A teď   jde o to, kdo z nich dvou je její otec. Rozdílem   od zmíněné francouzské dvojice pro porovnání   je, že oba jsou v podstatě charakteristicky   naprosto stejní, tudíž jeden druhého   nepřevyšuje, ani naopak a spíše je tam snaha   vzájemného doplňování. To ale bohužel   ztroskotává už v základech. Zkrátka a dobře,   film jako celek spíše vypadá jako z nouze   ctnost.

Záměna dvou hlavních osob, to je to, oč tu   běží. A tentokrát záměna úmyslná, protože   se Gege ocitne v bezvýchodné situaci. Co si   namyšlený frajírek nadrobil, má mít.   Naštěstí mu trn z paty vytáhne Ruggero, který   se obětuje a zastoupí ho. Oba ovšem netuší,   že se řítí do nastražené pasti a Gilda se   vydává za někoho jiného, než ve skutečnosti   je. Není nad italské komedie z padesátých a   šedesátých let, jejich nástupci zdaleka   zaostávají. I tenhle film je pouze průměr a   nebýt Alessandra Gassmana, který se ostatně ani   na míle nepřiblížil k hereckým výkonům   svého otce Vittoria (u mě jeden ze šestice   legend italského filmu - Tognazzi, Manfredi,   Sordi, De Sica, Mastroianni), nestál by mi za   zmínku.