Obsah filmu Obrazy starého sveta
Rázovitost desítky portrétovaných obyvatel pohorských končin Slovenska znepokojovala minulý režim natolik, že film na dlouhá léta zmizel v trezoru. Přitom režisér, inspirovaný cyklem fotografií Martina Martinčeka, s velkým citem a invencí natočil dokumentaristickou báseň, jejíž poselství je výsostně humánní. Hanákovi venkované, sešlí věkem a drsnými životními podmínkami, se podobají starým stromům s pokrouceným větvovím, které však ani nejničivější vichry nevyvrátily z kořenů. Tito lidé se i na konci života, zesláblí, osamělí či nemocní, každodenně vždy znovu odhodlaně a beze slova stížnosti potýkají se svým údělem. Ač tolik zakusili, na...
Rázovitost desítky portrétovaných obyvatel pohorských končin Slovenska znepokojovala minulý režim natolik, že film na dlouhá léta zmizel v trezoru. Přitom režisér, inspirovaný cyklem fotografií Martina Martinčeka, s velkým citem a invencí natočil dokumentaristickou báseň, jejíž poselství je výsostně humánní. Hanákovi venkované, sešlí věkem a drsnými životními podmínkami, se podobají starým stromům s pokrouceným větvovím, které však ani nejničivější vichry nevyvrátily z kořenů. Tito lidé se i na konci života, zesláblí, osamělí či nemocní, každodenně vždy znovu odhodlaně a beze slova stížnosti potýkají se svým údělem. Ač tolik zakusili, na otázku, co má v životě smysl, plaše odpovídají – člověk... láska…
Zdena Škapová MFF Karlovy Vary 2022 < Zobrazit méně
zobrazit všechny obsahy (3)
TIP: Nastavení pořadí obsazení si můžete nastavit
zde >>
Film je součástí: Project 100
Nejnovější komentáře k filmu
Hodnocení: 10 / 10
Přidáno: 16.8.2006
Stíny zapomenutých předků
Jakkoli film a fotografie díky své reprodukční technologii ztratily rituální funkci, která byla umění odjakživa vlastní, nemohu se v případě "Obrazů starého světa" ubránit touze po krátkému prožitku jejího (nemožného) znovunalezení... Sled statických fotografií a záběrů s asynchronním zvukem navozuje žalostný pocit ztraceného a nostalgii po mrtvé civilizaci, která se však v těchto chvílích zdá být na dotek. Kamera zkoumá v detailech texturu vrásčitých tváří a uchovává je v obrazech, z nichž čiší jedinečnost daného prostoru a času. Na rozdíl od Plickova filmu "Zem spieva", který mapuje a oslavuje zbytky tradičního života a lidových tradic starých Slováků, uplatňuje Hanák mnohem skeptičtější hledisko. Ukazuje totiž trosky tohoto způsobu života, který s definitivní platností zaniká spolu s v díle zdůrazňovanou smrtí všech autentických protagonistů. Filmu s cenným dokumentárním svědectvím konečně nechybí ani poetická krása většiny výtvarně komponovaných obrazů.