Objev na Střapaté hůrce

No, já kdysi z kina utekl.   Už ty pazvuky u více než   dvě minuty trvajících   úvodních titulků berou   divákovi chuť. Napodruhé   jsem tedy statečně vydržel   a musím napsat, že je to   blbost. I zde museli autoři   nějak natlačit sovětské   rádce a pionýry, jinak by   film skončil asi někde ve   škarpě. Nedá se říci, že   by to byla nějak velká   škoda. Přesto něco málo k   hodnocení filmu dám,   řekněme, pro jeho takový   menší osvětový, nebo lehce   vzdělávací záměr. Byť   těchto okamžiků ve filmu   moc není.
201601036801/6822

U tohoto typu filmů se nedá   očekávat nějaká   zvláštní nebo dobrá   umělecká úroveň. Jeho   úkolem je však něco   jiného, což zdařile   naplňuje i dnes. Pravda forma   provedení je poplatná době   vzniku filmu. Tím úkolem   filmu je vzdělávat.   Zvládnou to mnohdy i   dokumentární filmy, ale   proč nevzdělávat dětské   publikum formou dětského   filmu? On i dospělý člověk   se může při filmu něčemu   přiučit. Tématem je   tentokrát astronomie. Prosím   neplést s astrologií. Parta   mladých pionýrů vyráží   se svým profesor na pár dní   do přírody pozorovat   hvězdy. Je známo, že   městské světlo znečisťuje   noční oblohu. A jakou ti   caparti mají kliku. Hned   někde poblíž nich padne   velký kus meteoritu. Třeba z   filmu tak mohu vědět, že se   velkým meteoritům říká   bolidy. Jestli si to slovo   budu za týden pamatovat   nemohu zaručit. Trvanlivost   zapamatování významu   takového slova se u mne   přibližně rovná   trvanlivosti nakrájeného   gothajského salámu z   kauflandu.