Noč pered Rožděstvom

„Štědrý večer“ je povídka z druhého   dílu sbírky pod názvem „Večery na farmě u   Dikanky“ autora Nikolaje Gogola, vydané v roce   1832., kde je ruským názvem „Ночь   перед Рождеством“ který se   doslovně překládá jako „Noc před   Vánoci“. V roce 1913 se této povídky chopili   filmaři v Ruské říši a natočili zhruba   čtyřicetiminutový film, který i na dnešní   dobu předčí očekávání. Jednoduchý   pohádkový příběh s krásnou výpravou,   nápaditými kostými a po technické stránce na   svou dobu dobře odvedenými trikovými scénami,   za použití také animace. Jednoduché kulisy,   spíše divadelního typu, jsou samozřejmě   viditelné, ale na rok 1913 taky, co jiného   čekat. Zvláštností je, že ve scéně v   královském paláci byla vynechána císařovna,   která se v literární povídce vyskytuje. Mělo   to samozřejmě politický důvod. Platila cenzura   ve vyobrazování osob z vládnoucí dynastie, a   proto ji režisér Wladyslaw Starewicz zcela   vynechal a její dějovou roli předal princi   Potěmkinovi. Ono jméno mělo taktéž politické   pozadí. Na kráse filmu to však neubírá.   Naopak. Celé je to srozumitelné, pohádkově   strašidelné i romantické. Není divu, jak dnes   už víme, že se k tomuto příběhu ruští   filmaři později nejednou vrátili.

Na to, že se jedná o snímek z roku 1913 je to   více než zdařilé. Dobrá úvodní   představovačka účinkujících. Gestikulace a   divadelnost, jak je u němých filmů zvykem,   nebyla příliš přehnaná. Za filmové triky,   např. zmenšení čerta, a z přihlédnutím na   dobu vzniku, by se nemuseli stydět ani filmaři o   padesát let později. A samotný čert? Tak   děsivě vyhlížejícího čerta jsem ve filmu   ještě neviděl.