Nickyho rodina

veliká rodina
Silně emotivní dokument režiséra Mateje   Mináče, složený z historických i nově   nahraných záběrů a osobních vzpomínek   několika z těch 669 dětí, kterým skromný a   nenápadný hrdina, sir Winton kdysi nezištně   poskytl ten nejcennější dar - život.   Poděkování patří nejen jemu, ale i mnoha   dalším lidem, kteří mu pomáhali, nebo se   dokonce rozhodli přijmout do svých rodin cizí   dítě z neznámé země a mnohdy i jiného   náboženského vyznání. Skvělé dílo, které   diváky nejenom dojme, ale donutí je i   přemýšlet - třeba o tom, co všechno zmůže   odvaha a nesobecká síla lidského odhodlání.

Opravdu skvělý a mimořádně působivý hraný   dokument o výjimečném člověku kterého   obdivuji a hluboce si ho vážím. Určitě bych   si nedokázal vzpomenout na lepší práci v   oblasti dokumentaristiky! Dodávat cokoliv   dalšího je úplně zbytečné!!

Nemůžu jinak. Snažím se být k tomuto hranému   dokumentu kritický, ale nejde to. Celé to   působí tak celistvě a přesvědčivě, že   nemůžu dát nižší hodnocení. To poselství,   které je zde obsaženo, je natolik živé a   silné, že se mi téměř nedostává slov.   Nicolas Winton je pravý hrdina. A když říkám   pravý hrdina, myslím tím člověka, který si   své dobré skutky nechal pro sebe celých   čtyřicet let. Tak by to mělo být. Vše   ponecháno v tichosti a skromnosti, ale zase na   druhou stranu svět by se pak nikdy nedozvěděl   jeho příběh a to by byla velká škoda. Lidé   potřebují motivaci a vzory jako je pan Winton.   Ještě nejsme tak daleko a přesto se nebojím   přiznat, že jsem při sledování uronil   nějaké ty slzy. Možná začínám být   sentimentální, ale spíše to považuji za   důkaz ryzí empatie. V těch slzách (a   nezáleží na tom, jestli patří muži nebo   ženě) je skryta soukromá pocta lidskosti,   odvaze, nebývalému odhodlání a víře ve   správnost rozhodnutí... ne, nestydím se za to.   A co vy?

Povinný dokument do školních lavic, proč ne?   Je to velmi silná záležitost. Pan Winton je   existujícím člověkem na straně dobra. Vzít   si příklad z něj, by měl celý svět.

Drahokam mezi dokumenty :-)
Opravdu moc a moc povedené, celé mě to velmi   dojímalo a po celou dobu jsem bulela jak   krokodýl, což se mi moc často nestává a   hlavně, už se mi to opravdu hodně dlouho   nestalo. Tento dokument je opravdu moc silný a   ještě silnější je síla lidskosti pana N.   Wintona, před kterým smekám a velmi ho   obdivuji. Přeji mu, aby mu zdravíčko ještě   dlouho sloužilo a moc bych si přála, aby byl   nejenom pro dnešní mládež velkým vzorem   člověka s vyvinutým sociálním cítěním a   velkou odvahou a taktéž pokorou, pan Winton je   neskutečně skromný člověk, který své dobré   skutky bere jako samozřejmost a přesně podle   toho se pozná charakter s velkým CH. Už za   života se stal legendou a velkým vzorem   morální síly a odvahy. Doufám, že takové   hrůzy, které probíhaly za 2.sv. války se již   dít nebudou. Hodnotím zde nejvyšším možným   hodnocením 10/10, i když hodnota tohoto   dokumentu je daleko daleko vyšší.;-) :-))

doslova mistrovský kousek se povedl m. mináčovi   při realizaci nickyho rodiny, neboť režijně   skvěle uchopený výtečný námět dostal ve   výsledku velmi silný rozměr s poselstvím.   klobouk dolů i před samotným nápadem využít   v nickyho rodině ze 3/4 filmu dobové záznamy   či historické záběry z válečných let a z   nich poskládat jak korpus příběhu, tak jimi   podtrhnout všudypřítomné hrůzy fašismu.   nickyho rodina má navíc jako hraný dokument   sílící rytmus, silnou vnitřní dynamiku i   neustálé napětí a to vše ve spojení s výše   uvedenými klady jej vyneslo na samotný vrchol   filmů z dějin světové kinematografie. nickyho   rodinu vřele doporučuji úplně všem, jak   milovníkům kvalitních filmových děl a nemusí   to být je dokumentaristé, neboť právě pro ně   asi bude tento film vodítkem k tomu, jak za málo   peněz udělat hodně muziky i rozruch na   světovém poli. pro děti či mládež školou   povinné by pak měla být nickyho rodina nutným   doplňkem k pochopení učiva dějepisu, zeměpisu   i jiných předmětů týkajících se vznikem,   průběhem i koncem 2. světové války.

Silný příběh, výborné zpracování,   důležité poselství.   ----------------------------------------------

Nickyho rodina
Dokumentární příběh, který není až tak   zaměřen na Nickyho Nickolase Wintona, ale spíš   na jeho skutek a později na následky, na   události, které jeho čin vyvolal. Na 46.   mezinárodním filmovém festivalu v Karlových   Varech byl uveden v sekci České filmy 2010 -   2011 a v této kategorii je pro mě jasným   vítězem.
Když zachráníte 669 dětí před   jistou smrtí, nemůže to přeci zůstat jen tak.   Wintonův odkaz pokračuje ať už v jeho   zachráněných dětech, kteří se vydávají po   stopách svého zachránce a snaží se měnit   svět, nebo v ostatních lidech (převážně pak   školáků, kterým sir Winton vypráví svůj   příběh) napodobujících na první pohled   téměř nemožný úkol pomoci okolí. Všichni   dohromady pak tvoří velkou Nickyho rodinu.
Co   se mi na dokumentu líbilo, tak že ukázal pana   Wintona jako obyčejného člověka. Nebyl to   žádný superhrdina, tím člověkem mohl, a   může, být kdokoliv z nás. Trochu pak ubírám   za prvoplánový útok na city diváka, ale to k   tomuto tématu prostě patří (po představení   se mi několik lidí přiznalo, že si během   filmu zabulelo). Plusem je bezesporu Klára   Issová, kterou když jsem měl možnost vidět   naživo, vypadala stejně jako na plátnech   opravdu překrásně...

Dokumentární perla
Nenacházím slov... pane Mináč děkuji,   děkuji, děkuji ... (jedno doporučení za   všechny - po skončení filmu celé kino sedělo   do posledního titulku a poslední noty a pak v   tichosti odešlo).