Nezbedný bakalář

Příběh o svérázném učiteli, který rozhněval místní měšťany, se odehrává na konci šestnáctého století. Konšelé královského města Rakovníka se rozhodli pozvednout úroveň místní školy, a proto pozvali z Prahy bakaláře Jana. Ten se jako každý inteligentní člověk musel znelíbit, když narazil na povýšenectví, pýchu a lakotu. Jan váhá – má dát vale nehostinnému městu a odejít někam jinam, kde by mohl zapomenout na nešťastnou lásku, nebo se postarat o svěřené studenty a vysloužilce Matěje?
Ve snímku plném komických situací a milostných pletek můžeme sledovat nejen bakalářovu nešťastnou lásku ke krásné paní Anně, která však miluje řezníka Mikuláše, ale hlavně jeho souboj se středověkým panstvem a byrokracií, která se od těch historických dob příliš nezměnila…

televizní program

Úsměvný nostalgický příběh o nerovném boji chudého kantora s lakomými měšťany je situován do doby panování císaře Rudolfa II. Zdařilou kostýmní komedii natočil v roce 1946 režisér Otakar Vávra podle motivů z díla spisovatele a historika Zikmunda Wintera. Herec a tentokrát i scenárista Zdeněk Štěpánek našel ve Winterových „Rakovnických obrázcích“ postavy a dějové situace, z nichž je složen příběh o bakaláři Janovi, jeho žácích a o tom, co zažili v královském městě Rakovníku. Hlavní roli si Zdeněk Štěpánek napsal pro sebe, ale v dalších postavách pamatoval i na své kolegy – Otomara Korbeláře, Františka Smolíka, Vlastu Matulovou, Jaroslava Marvana, Sašu Rašilova a mnoho dalších. Pozorný divák navíc jistě rozezná, že v davu studentů se vedle členů břevnovského dětského sboru církevního zpěvu Scholae cantorum profesora Venhody objevují i mladistvé tváře později dobře známých filmových a divadelních herců: Vlastimila Brodského, Jaroslava Mareše, Josefa Vinkláře a Bohumila Bezoušky. Historická veselohra Nezbedný bakalář byla poprvé uvedena v srpnu 1946 na filmovém festivalu v Mariánských Lázních a o měsíc později i v široké distribuci, kde ji viděly více než tři miliony diváků.

Zdroj: ČT