Můj velice oblíbený český, dětský film.   Krásný příběh o Kačence a o tom, jak je   těžké nebýt jedináček a muset si zvyknout na   to, že máte sourozence. Malé sourozence.   Krásná písnička. Velice dobré herecké   výkony. Dětští herci velice talentovaní.

Docela zajimavy pribeh pro deti z obcasnymi   pohadkovymi prvky.Ja jsem spis litoval ty   dvojcata,kvuli tomu,co si museli vytrpet.

Maminka Kačky čeká dvojčátka, kluky. Kačka   je holka, která lítá v oblacích. Když však   dvojčata přijdou na svět, Kačka musí do   školky, protože mámě nepomáhá s kluky.   Kačka se cítí odstrčená a vyvádí   skopičiny.

Hrůza, hrůza, hrůza...
I přes naprosto otrávený zážitek z filmu   Nefňukej, veverko! jsem na druhou stranu ráda,   že jsem si ho k rannímu nedělnímu úklidu   nechala puštěný, protože ho alespoň můžu   objektivně zhodnotit a nejraději bych mu dala   bodů padesát, ale s pořádným záporným   znamínkem před. Nemůžu si pomoct, ale filmy   pro děti od paní režisérky V. Plívové -   Šimkové jsou příšerné! Jsou depresívní,   nedětské, často s natolik trapnými vsuvkami,   že to není možné vůbec slyšet. U Rozmarýnů   mi neskutečně trhá uši to omílané:   "Když už pojedeme na ten ostrov", tady   zase malá Kačka opakuje, jak je   "dětivá", což je tak neskutečně   protivné slovo, že se to nedá rozumně pobrat.   Paní režisérka si navíc libuje v tom, že   dětským představitelům při postsynchronech   dává úplně jiné hlasy, v čemž jaksi   nespatřuju nic, co by bylo ve prospěch malých   herců, jelikož se musí naučit scénář, což   pro malé dítě není zrovna snadné, a nakonec   ve filmu vlastním hlasem ani nepromluví.   "Jsem pravá nebo levá?", tohle když   pak z Kačenky ve filmu vypadne, tak můj odpor   vůči filmu je na maximální výši. Přitom by   příběh malé holčičky, co se musí vyrovnat s   tím, že už nebude jedináčkem a maminka s   tatínkem budou svou lásku dělit mezi další   dítě (zde tedy hned dvě najednou), šel   zpracovat jinak, bez té odpuzující naivity a   trapnosti.

Nefňukej veverko je celkem dobře zpracovaný   příhěh, ale rozhodně bych to nenazvala   pohádkou. Je tam trochu smutný nádech, kde se   dítě učí vyrovnat se s příchodem   sourozenců. Jsou tam samozřejně i bezstarostné   pasáže plné snů a představ, ale pohádka to   podle mne není.