Nebe nad Berlínem

Hrdiny tohoto téměř pohádkového příběhu jsou dva andělé, kteří "přistanou" v Berlíně a bdí nad obyvateli města. Dospělým smrtelníkům se zdají jako obyčejní lídé, jen děti mohou vidět jejich křídla. Dojemný Damiel, ztvárněný Brunem Ganzem, a Cassiel, jemuž dal podobu Otto Sander, kráčejí Berlínem. Pečují především o zoufalé, vyděšené prokleté oběti společnosti.

Autor/Zdroj: /reklamní materiály distributora


„Film Wima Wenderse a scenáristy Petera Handkeho, který se s několikaletým zpožděním objevil v našich kinech. Volné pásmo dialogů, obdobně strhujících překvapivými souvislostmi, má u Wenderse nezvyklé posluchače: dvojici andělů. Pro jejich svobodné shůry těkající zrak a sluch je každá z lidských situací přístupná: pachem i vůní, nízkostí i vznešeností - banalitou i výjimečností pozemských tvorů jsou zjevně fascinováni. Sami jsou bezprizornými bytostmi: opustil je Ten, který je stvořil, a jim nezbývá než rozehřívat chlad své kosmické siroby blízkost k lidem. Jeden z andělů se dokonce zřekne své andělskosti, sestoupí na zem a naváže vztah s „lidskou dcerou" - cirkusačkou Marion. Řečeno poetickým jazykem filmu: ti dva spolu založí příběh prarodičů nového pokolení `."
Jiří Cieslar: Koláž světa a Wim Wenders, in: J. C : Filmové zápisky, Gryf; Praha 1993, s. 34)

Autor/Zdroj: /


Anděl Damiel (Bruno Ganz) se vzdává nesmrtelnosti, aby mohl jako člověk žít s cirkusovou artistkou Marion (Solveig Dommartinová). Ta měla být původně také andělem, Wenders však uvádí: „Chtěl jsem, aby se tento anděl stal člověkem a připadalo mi zajímavější, aby žena byla lidskou bytostí a aby anděl byl mužem, který ztratil nesmrtelnost za to, že může být s ní." Metamorfózu umožňuje Damielovi stisk ruky amerického herce (Peter Falk), jenž býval kdysi také andělem a nyní se baví tím, že „svádí" své bývalé kolegy, aby ho následovali. Andělský Cassiel bude však Damielovým svědkem a strážcem... Nejslavnější Wendersův film, jehož melancholické pojetí umocňuje kamera Henriho Alekana a herecká i hudební účast Nicka Cavea, obdržel na MFF v Cannes 1987 Cenu za režii, Felixe roku 1988 za režii etc.

Autor/Zdroj: /Kino AERO


Příběh z doby, kdy Berlín rozdělovala zeď, p andělu Da-mielovi, který může nejenom vidět město z výšky, ale číst myšlenky lidí, a o jeho setkání s číšnicí i provazochodkyní Marion, po němž zatouží stát se živou bytostí. O herci Petru Falkovi hrajícím zde sama sebe, tedy herce, který přijíždí do Berlína, aby hrál ve válečném filmu, a Damielovi se přiznává, že byl také andělem. O andělu Cassielovi, s nímž se Damiel setkává v berlínské knihovně spolu s básníkem Homérem.
Děj Nebe nad Berlínem nemá smysl vyprávět, stejně jako je to marné u řady filmů Felliniho nebo Tarkovského. , V druhé polovině osmdesátých let nevzniklo mnoho umělecky výjimečných filmů, Wendersovi se jej však podařilo natočit.
Pavel Borowiec Televize 1991/27/30,

Autor/Zdroj: /Česká televize

Německo-francouzský film Nebe nad Berlínem se svou formou i námětem vymyká běžné filmově produkci. Jeho osou je příběh dvou novodobých andělů, z nichž jeden, Damiel, se vzdá věčnosti kvůli ženě Marion a stává se člověkem. - Andělé, jak si je vysnil režisér Wim Wenders se svým dlouholetým spolupracovníkem Peterem Handkem (autorem dialogů a básní), podléhají spíše řádu jakéhosi metafyzického intelektu než boží vůli; jejich oblíbeným místem není kostel, ale berlínská knihovna, kde se koncentrují lidstvem vytvořené duchovní hodnoty. Schopnost andělů sledovat myšlenky lidí dovoluje autorům vyprávět v nezvykle širokém záběru nejen drobné lidské osudy, a1e i osud tehdy ještě rozděleného Berlína, který se jim jeví jako syntéza reality a symbolu nejen Německa, a1e i celého světa. "Historické místo pravdy" podle nich potřebuje mír více než kterékoli jiné místo na zemi. Wenders ztotožnil kameru s pohledem andělů a osvobodil jí i klasicky chápaný příběh od tíže času, osoby a místa. "Nesmrtelnost andělů a smrtelnost lidí jsou dvě hlediska, otevírající pohled na tutéž skutečnost," říká režisér. Dějem prolíná natáčení filmu z období nacismu, jehož hlavní protagonista, známý americký herec Peter Falk, hraje v příběhu sice sám sebe, ale také jednoho z bývalých andělů. Důležitou postavou je i básník Homér, který ztělesňuje jakousi přetrvávající paměť města a jeho osud. - Autoři zdůrazňují hodnoty "dětského" pohledu na svět. Damiel jako člověk začíná svůj nový život bez zvyků a názorů a se stejnou chutí jako děti. Převážně černobílý, melancholický svět mimořádně působivých obrazů filmu je dílem kameramana Henriho Alekana. Snímek dedikovaný "bývalým andělům" Francoisi (Truffautovi), Andreji (Tarkovskému) a Jasudžiróovi (Ozuovi), dostal Cenu za režii na 40. MFF v Cannes 1987.

Autor/Zdroj: Prokopová Alena/Filmový přehled


Cena za režii v Cannes 1987 byla udělena spíše Wimu Wendersovi, než tomuto filmu...

V roce 1987 se zdálo nepředstavitelné, že by něco tak politicky jistého jako berlínská zed' mohlo do tří let přestat existovat. Wim Wenders se po dlouholetém pobytu ve Spojených státech vrátil do rodného Německa. S palmou vítězství za Paříž-Texas. Rozhodl se po létech natočit film německý - a jak tedy jinak - berlínský. Leitmotiv berlínské zdi nutil mnoho umělců, aby zaujali postoj, vyjádřili se anebo alespoň povzdechli a zhodnotili tak pro sebe „stav věcí".
Při natáčení Nebe nad Berlínem se režisér Wim Wenders obklopil renomovanými spolupracovníky. Za kamerou stál tehdy sedmasedmdesátiletý Francouz Henri Alekan,jehož poetická kamera se proslavila již v roce 1946, když točil s J. Cocteauem Krásku a zvíře. V hlavních rolích se představují Bruno Ganz a Otto Sander, hvězdy Berliner Schaubühne. Prvního z nich známe z filmu Rosa Luxemburgová (r. M. von Trotta), druhý se na plátně proslavil v Hauffově Noži v hlavě. „Colombo" Peter Falk ve vedlejší roli doplnil hvězdné obsazení.
Dva nebeští andělé, Damiel a Cassiel, navštěvují Berlín, pozorují život pozemšťanů a naslouchají jejich myšlenkám a tajným přáním. Pro dospělé jsou neviditelní, jen děti mohou zahlédnout jejich křídla. Andělé tak poznávají přítomnost rozděleného města, vzpomínky některých a přání jiných BerIíňanů jim dávají nahlédnout i do jeho minulosti. Ožívají masové pochody nacistů, staví se zed' mezi Východem a Západem. Koláž obrazů a příběhu nás vede časem a událostmi. Všem epizodám však dominuje příběh starý jako svět sám. Příběh lásky, která obrozuje, promčňuje a oživuje. Jeden z andělů zaplane láskou k artisce létající v cirkuse na visutých hrazdách (hraje ji Wendersova životní družka Solveig Dommartinová). Aby jí mohl být na blízku, zůstane v Berlíně. Do šedého a černobílého pohledu na svět z nebeských výšin, vyjádřeného čelnobílým obrazem, začíná pronikat ryze pozemský, barevný svět. Plný podivností, krutosti, zoufalství, ale také lásky...
Proč se Wenders rozhodl natočit laskavou moderní pohádku? Sám řekl: „V kině se zabydlelo tolik příšer a fantastických monster, proč by tu jednou nemohli být také dobří duchové?"
Den, kdy padla berlínská zed', učinil z Wendersova filmu historický příběh. Věřme, že navždy. Ale přesto - nechme se pohladit laskavým křídlem Wendersova pozemského anděla.
gab Cinema 1991/1/44

Autor/Zdroj: gab/Cinema