Národní puška (1978)

Národní puška (La Escopeta Nacional)

La Escopeta Nacional

    Žánr: komedie
    Země: Španělsko
    Délka: 95 min.
Španělský továrník pozve několik frankistických ministrů na hon, aby si je naklonil a oni podpořili jeho obchod. Hon se koná na usedlosti markýze de Leguineche, který má vážné finanční potíže. Šlechticův syn, zdegenerovaný podivín, uprchne s milenkou nejvlivnějšího z ministrů a továrníkovi tak zkomplikuje život.
Jde o první Berlangův projekt, který se obešel bez problémů s cenzurou, protože byl natočený dva roky po smrti diktátora Franca. Myšlenka filmu vychází z historky, kterou Berlanga kdesi zaslechl - mladý ministr je pozván na jeden z honů organizovaných pro generála Franca. Ministr má hrůzu ze zbraní a nešťastnou náhodou střelí Francovu dceru do zadku. Berlanga si z anekdoty vzal téma honu jako záminku pro obchodní jednání a rozpracoval děj. Jaume Canivell ve snaze prospět svým obchodům se dostává doprostřed mocenských maškarád ve světě, který je mu naprosto cizí. Obývají ho rozhádaní ministři, neschopní prostředníci, lakomí aristokraté, bizarní služebnictvo, rozpustilé milenky, násilnický kněz a další lidské typy, které hatí všechno jeho úsilí a nutí ho dělat, co je mu proti srsti. Berlanga píše, opět ve spolupráci s Azconou, příběh s kolektivním hrdinou. Vytváří jízlivý obraz mocenských vztahů za frankistické diktatury a přijímá roli sarkastického kronikáře španělských národních dějin. Na rozdíl od jiných filmových tvůrců nebledne s příchodem demokracie Berlangův filmařský přístup ani všeobecné vyznění jeho díla, naopak si svou platnost suverénně zachovávají. Národní puška sklidila velký úspěch a Berlanga natočil další dvě pokračování v hlavní roli s markýzem Leguinechem a jeho rodinou - Národní dědictví (Patrimonio nacional, 1980) a Národní III (Nacional III, 1982). Tyto komedie podávají obraz procesu španělského přechodu k demokracii a odehrávají se na pozadí historických událostí - konec frankistického režimu, zavedení parlamentní monarchie či neúspěšný pokus o státní převrat v únoru 1981. Na konci osmdesátých let začíná Berlanga pracovat na čtvrtém díle série o této šlechtické rodině, která hlásá obnovu ruské monarchie a zasazuje se o navrácení trůnu údajným potomkům posledního cara. Scénář dostal název Ať žije Rusko! a ačkoli produkční práce značně pokročily, k natáčení nakonec nedošlo. Národní puška a její předchůdce Svátek dobročinnosti se stávají modelem pro další snímek Všichni do vězení (Todos a la cárcel, 1993), který si všímá korupce v dobách největšího rozmachu španělských sociálně-demokratických vlád.

Rafael Maluenda, LFŠ 2014

režie:
Luís García Berlanga
 
 
hraje:
Héctor Alterio, Rafael Alonso (Cerrillo), Luis Escobar (Marqués de Leguineche), Antonio Ferrandis (Álvaro), Agustín González (Padre Calvo), José Luis Lopéz Vázquez (Luis José), Andrés Mejuto (De Prada), Conchita Montes (Soledad), Monica Randall (Mercé), Bárbara Rey (Vera del Bosque), José Sazatornil (Jaume Canivell), Laly Soldevila (Laura), Amparo Soler Leal (Chus), Rosanna Yanni (Libertad Iris), Óscar Aguirre, Mari Carmen Alvarado
 
 
námět:
Rafael Azcona, Luís García Berlanga
 
 
scénář:
Rafael Azcona, Luís García Berlanga
 
 
kamera:
Carlos Suárez
 
 
kostýmy:
Javier Artiñano, Humberto Cornejo
 
 
střih:
José Luis Matesanz
 
 
zvuk:
Francisco Peramos, José Nogueira
 
 
výprava:
Rafael Palmero, Felix Murcia
 
 
producent:
José Manuel M. Herrero, Alfredo Matas
 
 
asistent střihu:
Lucio Cortés
 
 
efekty:
Pablo Núñez
 
 
Copyright © 2003-2019, BigZoom, a.s.. Všechna práva vyhrazena. Návštěvnost měří NetMonitor.
Šíření nebo publikování jakéhokoli obsahu serveru bez předchozího písemného souhlasu provozovatele je zakázáno.