Nájemník

Trelkovski:
"Máte potíže se sousedy? Dnes se vztahy se sousedy mohou někdy zkomplikovat. Začíná to maličkostmi a pak to nabude velkých rozměrů."

Kněz odříkávající morbidní mši za zesnulou:
"Simono Choulová, Bůh tě vzal k sobě, tak jako pastýř shání své ovečky do ohrady na sklonku dne. Co může být přirozenějšího, co je větší útěchou? Není to snad největší naděje nás všech, že přijdeme ke stádu; že nás čeká život na věčnosti, ten pravý život, zbavený všech světských starostí, ve věčném blaženství před tváří Všemohoucího, jenž skrze Ježíše Krista pro nás zemřel na kříži; jenž shlíží na nás, ubohé smrtelníky, naplněný láskou, nekonečně milosrdný, na nemocné, trpící, na umírající? Ano, umírající. Ledový hrob - a v něm se obrátíš v prach, z něhož jsi vzešel. Jen kosti zůstávají. Červi vyžerou oči, rozleptají rty, ústa, zalezou ti do uší, zalezou ti do chřípí, tělo shnije až do nejvnitřnějších zákoutí a bude vydávat nepříjemný puch. Ano, Kristus vstoupil na nebe a přidal se k zástupu andělů božích. Ale ne k takovým, jako jsi ty! Tobě patří nejnižší hřích, který ti dává pouze tělesné uspokojení. Jak se opovažuješ mě trýznit a smát se mi zde u mého hrobu! Taková drzost! Co děláš zde, v mém chrámu? Patříš na hřbitov! Budeš zapáchat! Budeš zapáchat jako hnijící mrtvola u cesty! Vpravdě ti říkám: nikdy nevejdeš do mého království!"

Stello, říkal jsem si... Takový zub... Zub je kus z nás, ne? Je to jako... část našeho já. Vzpomínám si, jak bylo v novinách... Kdosi přišel při nehodě o ruku a chtěl ji pohřbít. Chtěl ji zakopat na hřbitově. Úřady mu to nepovolily. Ruku spálili a bylo to. Uvažuju, jestli mu odmítli dát i popel. A jakým právem? Řekni mi... V jaké chvíli přesně... člověk přestane být to, co si myslí, že je? Když mi usekneš ruku, říkám já a moje ruka. Usekneš mi druhou ruku. Říkám já a moje dvě ruce. Vyjmeš mi žaludek, ledviny... Tedy kdyby to bylo možné... A budu říkat já a mé vnitřnosti. Vnitřnosti... Chápeš? A když mi usekneš hlavu, budu říkat... já a moje hlava? Nebo já a moje tělo? Jakým právem si moje hlava říká já? Jakým právem?