Náhradní díly

obchod s lidskou beznadějí
Přestože byl Damjan Kozole v   době vzniku filmu téměř   režisérským nováčkem,   povedl se mu natočit velmi   zajímavý a velmi podařený   snímek. Kdo má aspoň kousek   srdce v těle, toho nemůže   nechat chladným. Je o   opravdových lidských   problémech, o těch, které   rozhodují o okamžitém bytí   či nebytí, o životě a   smrti. Když si uvědomím, co   jsme v naší společnosti   schopni řešit jako zásadní   problémy, pak mám obrovské   dilema, mám-li se nad tím   smát, nebo brečet. Je nutno   si také uvědomit, že ten   film nepatří do žánru   sci-fi, či fikce, ale je   pouze zprostředkovatelem   kruté reality. Někdo může   namítnout, že Slovinsko již   je členem EU, tudíž už tam   podobné obchody   neprobíhají. Ony se však   jen přesunuly do jiných   oblastí světa, ještě dál   na okraj od centra   civilizované Evropy, a   tudíž zůstávají skryty   médiím ještě více než   dříve. Velmi dobře byl   zpracován i osud dvou   hlavních hrdinů, Ludvíka a   Rudiho. Jeden žije ze   vzpomínek a snaží se   vyrovnat se svým osudem a   druhý přivyká na realitu   svého nového byznysu mnohem   rychleji, než bychom   zpočátku čekali. Přestože   mají každý své zcela jiné   problémy, bezvýchodnost   jejich budoucnosti je téměř   totožná. Tomuto filmu   jednoznačně nejvíce škodí   jeho sledování doma, z   pohodlí svého oblíbeného   křesla. Odtud se totiž   nemůžete vžít do pocitu   lidí, pro které je třeba   jen to křeslo celoživotní a   absolutně nesplnitelný sen.   Nejde tady vlastně ani o   hodnocení toho filmu, musíte   jej vidět a musíte jej   cítit. Kdo má odvahu, ať to   zkusí.

Film má dobrý námět, ale   horší zpracování i   herecké výkony. Téma   převádění utečenců přes   hranice se mi zdálo velmi   originální a zajímavé.   Nicméně to zpracování mě   velmi zklamalo. Postavy   postrádaly charisma. Místo   toho, aby se děj filmu   rozvíjel podle započátého   námětu, zbytečně se   utápěl v problémech postav.   Velká škoda.

Tak, tak. Z námětu se   rozhodně dalo vytřískat   mnohem více. I když jsem   film viděla teď už po   druhé, své hodnocení   neměním, naopak   přemýšlím, že bych ho   ještě snížila (z 6 na 5).   To téma bylo hodně utopené   a mám dojem, že se divák   dozví spíš něco o   slovinské ploché dráze než   o převádění uprchlíků   přes hranice.
Děj si   kromě ploché dráhy až   příliš často všímal   hlavních a rozhodně ne   příliš zajímavých postav   a zastavoval se v momentech,   kdy se oba hlavní   "hrdinové"   stravují nebo značně   nalévají. Nemůžu si   pomoct, možná jsem jenom   očekávala něco jiného, ale   ten námět mi přišel hodně   odbytý. Je to škoda,   některé momenty byly velmi   dobré, zejména ten   začátek, který sliboval   opravdu drásavé až   šokující drama. To se ale   (až na pár tragických   situací) nekonalo.
Film je   komplikovanější, než se na   první pohled zdá. Řeší se   tu i rakovina jednoho z   hlavních představitelů,   která má zřejmě co   dočinění s blízkou   jadernou elektrárnou v   Kršku. Co tedy potom ale   řeší?