Nahota

Herecký koncert Petra Čapka, který bylo možno   od natočení shlédnout až v roce 1990. Ve filmu   dostala možnost si zahrát také Miss   Československo 1969 a sedmým místem na Miss   World 1970 Kristina Hanzalová, která ale krátce   po natáčení emigrovala, a tak vlivem toho   straničtí funkcionáři šoupli film do tzv.   trezoru. Jedná se o psychologické drama, jehož   námět si pro svoji prvotinu vybral režisér   Václav Matějka a zhostil se toho impozantně.   Jak se přesně uvádí, jedná se o prózu o   nesnadném hledání smyslu a naplňování   života, čímž osobní dilema dosahuje takřka   až svého dna. Temný příběh citově   deprivovaného člověka, který nepoznal své   rodiče. Byť se to zdá nepatřičné, pěstouni,   domovy mládeže a polepšovny se na něm po   psychologické stránce podepsaly. Cesty páně   jsou nevyzpytatelné a tady to platí dvojnásob.   Silný příběh s hlubokou myšlenkou, dnes už   spíše jen pro filmové fajnšmekry.

Ano, suverenita a neomalenost jako zástěrka   vlastní nejistoty a neukotvenosti, toť   paradoxní vzorec, v nahotě se ukazující, když   má člověk převzít závazek nebo odpovědnost.   Pokus o českého Bergmanna až tak úplně   nevyšel, démonický Čepek a krásná Hanzalová   nestačí, když dialogy jsou o ničem. Nechápu,   proč byl film natočen barevně, když je   nasnímán skoro jako černobílý.

Nepochápal jsem kam, co spěje a proč. Prostě   se jen stále planě žvaní, v čemž já   filosofii nevidím. Ani panu Čepkovi nemohu dát   nic, což je mi líto.   2011102110104/10107--------------A mimo jiné si   některé dialogy odporují a v jednom dokonce   zazní špatné oslovení. Jinak souhlas mým   předchozím komentářem.