Na konci města

Detektivní příběh je svým námětem doslova   nadčasový, neboť snaha stavitelů co nejvíce   ušetřit a později se vyhýbat zodpovědnosti a   nápravě, o čemž tento příběh je, se v celé   své podstatě děje i dnes. Krapet temnější   atmosféra s přídavkem noir, což je na   padesátá léta vzniku snímku docela   překvapení, svým vyprávěním krapet nabývá   dojmem, že tady žádná ideologie své doby   použita nebyla, ale při zamyšlení nad   problematikou si okamžitě uvědomíme, že je   naopak víc než výrazná. Kdo jiný může   stavět obytný dům ve snaze co nejvíce   ušetřit a při vzniklém problému se odvracet   od zodpovědnosti, než zlotřilý kapitalista.   Příběh je neobvykle vyprávěn retrospektivně,   tedy po určitém objevu v místě po zbourání   domu, takže se tím zpětně dozvíme co, jak a   proč se stalo. Snímek má svá pevná specifika,   co se týče atmosféry, určitého napětí a   skvělých hereckých výkonů, která   zapříčinila, že nejen námětem nestárne. Nic   než další povedená detektivka, jakou dnes už   nikdo nenatočí.

K tomu konci už jsem to nedával, to bylo furt   dokolečka dokola. Už to nebylo ani krimi, ale   spíše takové machinace mezi velkými pány.   Jinak herci dobří, ale celkově to uspávalo.   Zpočátku jsem dával šedesát, pak čtyřicet a   pak už nic. Ta dvacítka je skutečně jen z   milosti.

Velice slušná detektivka, kde byť by se to od   doby vzniku očekávalo, žádná strana, žádný   soudruh ve smyslu agitace. Opravdu šlo jenom o   řešení starého případu.
Při jeho řešení   se prolínala předválečná doba se současnou   (tou z padesátek:-) a příběh zajímavě   gradoval. Když už to vypadalo, že je ruka v   rukávě, tedy pachatel nalezen, ukázalo se, že   je vše trochu jinak.
Nadstandardní herecké   obsazení, omlazení a zestaršení postav během   dvaceti let dobré, rozuzlení zajímavé.   Ozvláštněno vtipem, kdy mladší podřízený   chodí s dcerou šéfa, chudák Gustav Heverle.  
Kdo má rád starší české detektivky, tak   tady rozhodně chybu neudělá, dočká se   poctivého filmařského řemesla.

Slušné na dobu vzniku
Byla jsem překvapená. Není to vůbec špatný   film. K 50. rokům přistupuju s rezervou, neb   budovatelské a agitační nadšení špikuje   snímky z té doby měrou neskromnou. Přesto jsou   pro mne i navzdory výhradám snímky z tohoto   období přijatelnější než avantgardní   revolta bohémských let šedesátých, které v   touze sledovat cokoliv z tohoto období s   několika opravdu výjimkami naprosto   vynechávám. Ale vraťme se k tomuto filmu -   pokud by se zde neoslovovali kriminalisté   "soudruhu", ani by mne nenapadlo, že   snímek vznikl v docela komplikované době.  

Dějová linka má logiku a retrospektivní   záběry do doby před vraždou pojaté jako   vyprávění žijících svědků nepůsobí   rušivě. Miloš Nedbal byl snad vždy ve své   roli výborný, překvapením je nebývalé velký   herecký prostor pro Gustava Heverleho - panoše   Vítka z Pyšné princezny, bohužel herce spíš   malých rolí. Zde v postavě také   "pobočníka" hlavního vyšetřovatele   a potenciálního zetě, jemuž v něžné, sice   menší, ale vizuelně půvabné roličce   sekunduje dívčí tvář Evy Klepáčové.  

Detektivka se drží osvědčeného   klasického postupu - zločin, sbírání faktů,   hledání svědků, skládání případu kousek   po kousku...v napětí Vás drží do poslední   chvíle. Snad jen vlastní vyřešení případu   Vás může poněkud překvapit, opravdu ten konec   se příliš nepovedl, uspěchaný, jakoby   najednou se muselo vše hned vysvětlit a to   ještě hodně překvapivě. Za to drobné   rozčarování dva bodíky dávám dolů, ale   pořád zbývá slušných 80 procent za kvalitní   scénář, výborné herecké výkony a celkovou   kompozici filmu.

Mohl by to být docela dobrý detektivní film,   jen kdyby nebyl natočen na počátku padesátých   let dvacátého století. Tedy postavy příběhu   mají černobílé charaktery. Až na jednu. Je   jí pan Kalčík (Rudolf Hrušínský). Tak   nevíte, jestli je to hajzl, či dobrý člověk.   Anebo prostě ten, který se snaží čerpat   výhody z daných situací. Postav je tu celá   řada a vytvořila je plejáda českých umělců.   To plejádovství vlastně je díky stáří   snímku.
Máme tu výkopové práce pro stavbu   dětského hřiště a koupaliště. Staví se na   místě, kde kdysi, ještě před válkou, stál   činžovní dům. Žilo zde plno lidí. Dům však   byl od počátku ve špatném stavu. Nyní při   výkopových pracech je odhalen hrob. Dvacet let   starý a pravděpodobně jej využíval osobně a   nedobrovolně majitel domu toho činžovního   domu. On totiž před dvaceti lety zmizel. Kdo,   kdy, jak i proč mu pomohl na onen svět, to se   snaží vyřešit kriminalisté ze SNB.
Film je   sice poplatný době, kdy vznikl, nicméně   agitkou není. Film je dobré sledovat také jako   dokument doby.