Muž se zaječíma ušima

Pecka pecka pecka! Absolutně   mě to nadchlo. Je to   „československý“ film,   který mi připomněl   legendární filmy   označované jako   „Československá nová   vlna“, z šedesátých let   minulého století. Jako kdyby   na ně navazoval, (na což   odkazují i černobílé   pasáže). To byl pojem   používaný pro generaci   československých filmových   scenáristů a režisérů   začínajících svou tvorbu v   60. letech 20. století. Lidí   jako byli Miloš Forman,   Věra Chytilová, Ivan Passer,   Jaroslav Papoušek, Antonín   Máša, Pavel Juráček,   Jiří Menzel, Jan Němec,   Ester Krumbachová, Jaromil   Jireš, Evald Schorm, Jan   Schmidt, Juraj Herz, Juraj   Jakubisko, Dušan Hanák nebo   Elo Havetta. Termín   označující jejich   tehdejší tvorbu   předznamenávající tzv.   „pražské jaro“ a   cenzurní uvolnění v časech   "socialismu s lidskou   tváří", který   skončil příjezdem ruských   tanků v roce 1968. Je to   film přístupně   existenciálně filozofující   o stárnutí, o smrti, o   smyslu života, o   přátelství, o „krizi   pozdního věku“, o   rodinných i post-rodinných   vztazích. O pozdním   otcovství. Svými úžasnými   hereckými výkony mě v něm   okouzlili jak Miroslav Krobot   a Oldřich Kaiser, tak   výborná je tu i Tatiana   Pauhofka a Zuzana Krónerka.   Krásná lahůdka, (ovšem nic   pro popkornová multikina)   takové filmy já mám moc   rád. Určitě si ho ještě   někdy pustím.

Trochu jako by film běžel po   své ose a divák mu mohl jen   přihlížet. Přesto, nutno   uznat, odvážný a zajímavý   počin.