Muž jménem La Rocca

J.P.Belmondo, 28 letý herec   na začátku své kariéry, v   čajíčkové gangsterce, ty   lepší filmy jej teprve   čekaly. A Jiří Krampol ve   svých 60 letech, který jim   promlouvá. I když u mě je   lepší horší dabing, než   se učit francouzsky nebo   číst titulky. V 60 letech   bylo povíc černobílých   kriminálních filmů, na   které se zapomnělo, u   kterých nebyla šance, usnout   u televize...

Režisérská prvotina, neboli   debut, Jeana Beckera a ne   zrovna povedená. Francouzský   noir se sice vyznačuje   patřičnou atmosférou, ale   místy to dosti hapruje ve   scénáři. Děj příběhu je   celkově nestrukturovaný a   poněkud nelogický. Zkrátka   to vypadá, jakoby v tom něco   chybělo. Týká se to i   samotného konce příběhu.   Bez jediného náznaku prostě   najednou konec a   hotovo.Takovýto omšelý   dojem nezměnil ani již   populární Jean Belmondo,   který byl obsazen do   ústřední role La Rocca. Ale   jo, vynikl a celkově snímek   povznesl, což lze docela   považovat zázrak, neboť   jeho postava ve svém vývoji   postrádá patřičný směr.   Těžko posoudit, jestli   takhle náhodou nebyl   lajdácky proveden střih,   neboť režie je naopak   vkusná. I kamera je dle   každičkého záběru   obstojná. Námět převzatý   z románu Josého Giovanniho   se k noir filmu hodí.   Přátelství mezi dvěma   kriminálníky a jejich vztah   ke stejné ženě. Škoda že   to celkově není   obstojnější.