Moskva slzám nevěří

Příběh tří žen v   rozmezí dvaceti let je   typickým produktem   sovětského filmu. Kateřina,   Ludmila a Goša žijí   společně na svobodárně.   Není svobodárna jako   svobodárna. Ta ve Zruči nad   Sázavou z filmu Miloše   Formana je za 10.

Dal bych méně bodů,ale,že   to dostalo OSKARA,dávám dva   a to jenom proto že dnešní   noc se rozdávaly OSKARY,musí   jim to stačit. Ani nevím   proč jej dostali.

zajímavý námět, zachycená   atmosféra doby s nadčasovým   poselstvím a celku dobře   zvládnuté časově   náročné dějové osy   hrdinek i hrdinů v   ústředních rolích se   zvládnutou režijní   koncepcí včetně hereckého   vyjádření jsou hlavní   devizy sovětského   oscarového snímku moskva   slzám nevěří. k velké   škodě ale filmu moskva   slzám nevěří chybí   dynamičtější spád,   protože výsledná podoba   snímku se odvíjí v   kolísavém rytmu a taky i   razantnější dopad na   vnímání diváka. přes   všechny klady i zápory se   filmu moskva slzám nevěří   podařilo nakonec dostat mezi   lehce nadprůměrné snímky   dějin světové   kinematografie.

Film Moskva slzám nevěří   byl na konci sedmdesátých   let oceněn americkými   Oscary. I v zámoří   porozuměli filmu, který je o   životě. Děj se odehrává v   rozmezí více než dvaceti   let. Hrdinkami jsou tři   ženy. Příběh začíná v   době, kdy jsou ještě   studentkami či   začínajícími pracovnicemi   a prožívají první lásky.   Ke konci filmu jsou z nich   vyzrálé ženy, které mají   ua sebou mnoho životních   zkušeností. I ve   společenském žebříčku   postoupily výše. Z podukce   SSSR film patří k těm   výjimečným. Probourával i   některá tabu. Jako třeba,   že i existují matky   samoživitelky, kritizovány   jsou zde způsoby bydlení a   další prvky   charakterizující život v   SSSR. Také se filmu téměř   vyhýbá vliv vládnoucí   ideologie.

Příběh ze života
Dnes jsem náhodně shlédl   tenhle film. Je to obyčejný   lidský příběh o hledání   štěstí. Nestřílí se v   něm, agenti nešpekulují,   ufoni nelétají, snad právě   proto a pro jeho obyčejnou   lidskou prostotu se mi líbí.   Hodně se povedla hudba k   filmu, která je v pozadí,   ale přesto film dobře   dokresluje.

Pokud si chcete   odpočinout od telenovel,   násilí, povrchnosti celbrit,   stojí za to se na film   podívat.

Červená knihovna v   příjemně civilním balení.   Postavy jsou velmi životné a   uvěřitelné, prostředí   zajímavé. Dobře se na to   kouká.

Poklad sovětské   kinematografie. Nenápadný   snímek "ženy od   vedle", která sice najde   svého milého, ale její   milý zámečník vyznává   staromódní názor o   muži-hlavě rodiny. Jeho   drahá polovička je   ředitelkou závodu, která   má pod palcem několik tisíc   lidí. Zkousne to?

V roce 1981 film dostal "   Oscara " za nejlepší   cizojazyčný film . V těch   letech - to je co říct.
Kolega "curil"   zde píše o filmu Miloše   Formana, ten jsem bohužel   neviděl, ale myslím, že   kdyby byl tak světoborný,   tak si ho, při Formanově   renomé, američtí akademici   jistě všimli.

L.I.Brežněv
Realismus a zároveň   idealizace břežněvových   dob. V podstatě dnes   rostomilý film. Libilo se ale   i tehdy, pokud jsem dobře   informovan...