Monty Python a svatý Grál

Dvojdiskové balení prvního celovečerního filmu seskupení Monty Python nabízí režisérský sestřih, který je o celých 24 vteřin delší než originální verze! Exkluzivně prodloužený snímek je možné sledovat s celou řadou doplňků, přičemž k těm nejkonzervativnějším překvapivě patří oba komentáře (první Terryho Jonese a Gilliama, druhý s hlasy Erica Idlea, Michaela Palina a Johna Cleese). To neznamená, že se u nich budete nudit, nýbrž jen to, že informace jsou podány v příčetné formě. Naopak nápad vybavit DVD titulky ze Shakespearovy hry Jindřich IV lze popsat jako extrémní montypythonismus.
Zapnete-li vychytávku nazvanou Následuj zabijáckého králíka, vykoukne během filmu tu a tam bílý králíček, který jemně naznačuje, že si můžete prohlédnout storyboard nebo nějakou jinou ptákovinu.
Na druhém disku zaujme zejména nový dokument, v němž se Palin a Jones vydávají po vlastních stopách na hrad, kde před téměř třiceti lety snímek vznikal. Nostalgické vzpomínání vzápětí střídá rychlý sled různých forem šílenství - instruktážní film, v němž se naučíte zacházet s kokosovými ořechy, reportáž z natáčení z roku 1974, a především videoklip k písni Knights of Round Table, v němž vystupují středověcí panáčci z Lega.

Artušovská legenda, patřící k nejdůležitějším pilířům anglosaské křesťanské mytologie, byla v rukou kultovní komediální skupiny Monty Pythons podrobena zdrcující zkoušce: jako vážná a vznešená záležitost poskytla dostatek patosu na to, aby bylo co parodovat, shazovat a zesměšňovat.
*****
Monty Python a Svatý Grál (1975) je první z filmů proslulé britské komediální skupiny, ve kterém se šestice sehraných komiků pokusila vyprávět souvislý příběh. "Monty Pythoni" totiž ve svém filmovém debutu And Now for Something Completely Different (1971, A teď něco úplně jiného) přišli pouze se sérií svých nejlepších televizních výstupů. Artušovská legenda, patřící k nejdůležitějším pilířům anglosaské křesťanské mytologie, se v rukou kultovní komediální skupiny musela podrobit zdrcující zkoušce: jako vážná a vznešená záležitost samozřejmě poskytla dostatek patosu na to, aby bylo co shazovat a zesměšňovat. Montypythonovská skupina se chopila tématu podle svých zvyklostí, tedy zcela bez zábran. Jejich parodický nájezd však popravdě řečeno není veden ani tak proti samotné legendě, jako spíše proti vypravěčským manýrám, jež bývají se vznešenými tématy spojeny (sir Lancelot například hrdinně a značně brutálně zmasakruje nevinné svatebčany v mylném domnění, že zachraňuje uvězněnou spanilou princeznu). Dráždivá kvalita montypythonského humoru ovšem pochází také z častého, vlastně trvalého laškování s tématem smrti (ve Svatém Grálu se několikrát objeví nevinná poznámka typu "Ale já ještě nejsem mrtvý!"). - Vzhledem k nízkorozpočtovým omezením tvůrci natáčeli rytířská dobrodružství bez koní (!). Jejich absenci si vynahradili divadelním markýrováním: pomocí pantomimického náznaku jízdy (snad jakési chůze koňmo) a doprovodného klapotu vyluzovaného kokosovými skořápkami. I takový nedostatek ovšem obrátili ve svůj prospěch, a využili jej nejen jako zesměšnění dobrodružných vyprávěnek, nýbrž i jako výchozí bod pro další, "nezávislé" komediální kreace (např. pro rozpravu o pravděpodobnosti výskytu kokosových ořechů v pásmu mírného klimatu a o "stěhováckých" výkonech vlaštovek). - Snímek, režírovaný Terrym Gilliamem a Terrym Jonesem, je zatím spíš jakýmsi celovečerním skečem na zadané téma. Opravdový příběh vznikl až v následujícím Životě Briana; znesvěcující, takřka karnevalový způsob humoru ovšem nezůstává nic dlužen brilanci, drsnosti, aktuálnosti a zábavnosti předchozí montypythonské televizní éry.
28. Letní filmová škola

Autor/Zdroj: /28.LFŠ


Ano a je to tady, další film od anglické komediální skupiny, která si říká Monty Pythonův Cirkus. Anglicky humor, který se vysmívá snad úplně všemu a speciálně legendám a náboženským mýtům, to vše v neuvěřitelně smrští slov, popěvků a gagů. Tak nějak lze stručně charakterizovat filmový počin Monty Python a "Svaty grál".

Autor/Zdroj: /DVD


Bujarou variaci na legendu o králi Artušovi a rytířích Kulatého stolu rozbíjí kultovní sextet Monty Python svojí typickou, absurdně parodickou nadsázkou doslova na padrť. Všichni členové M. P. se ve snímku objevují v mnoha rolích včetně ženských převleků. Oproti o pět let mladšímu Životu Briana je „grál" jen volně zřetězeným sledem samostatných skečů okamžitě „prozrazující" nesourodost a roztříštěnost filmu.
Kino ART

Autor/Zdroj: /Kino ART


Tato historická komedie je prvním z filmů proslulé britské komediální skupiny, ve kterém se šestice sehraných komiků pokusila vyprávět souvislý příběh. „Mosty Pythoni" totiž ve svém filmovém debutu And Now for Something Completely Different (1971, A teď něco úplně jiného) přišli pouze se sérií svých nejlepších televizních výstupů. Artušovská legenda, která patří k pilířům anglosaské křesťanské mytologie, se v rukou kultovních „Mosty Pythonů" musela podrobit zdrcující zkoušce: jako vážná a vznešená záležitost samozřejmě poskytla dostatek patosu na to, aby bylo co shazovat a zesměšňovat. Terčem parodie není ale ani tak samotná legenda, manýry, které bývají se vznešenými tématy spojovány j , (sir Lancelot např. hrdinně a značně brutálně zmasakruje nevinné svatebčany v mylném domnění, že zachraňuje uvězněnou spanilou princeznu). Dráždivá kvalita montypythonovského humoru ovšem pochází také z neustálého laškování s tématem smrti (ve „Svatém grálu" se několikrát objeví nevinná poznámka typu „Ale já ještě nejsem mrtvý!"). Vzhledem k nízkorozpočtovým omezením tvůrci natáčeli rytířská dobrodružství bez koní (!). Jejich absenci si vynahradili divadelním markýrováním: pomocí pantomimického náznaku jízdy (snad jakési chůze koňmo) a doprovodného klapotu vyluzovaného kokosovými skořápkami. I takový nedostatek ovšem obrátili ve svůj prospěch, a využili jej nejenom jako zesměšnění dobrodružných vyprávěnek, nýbrž i jako výchozí bod pro další, „nezávislé" komediální kreace (např. pro rozpravu o pravděpodobnosti výskytu kokosových ořechů v pásmu mírného klimatu a o „stěhováckých" výkonech vlaštovek). Karnevalový styl humoru nezůstává nic dlužen brilanci, drsnosti, aktuálnosti a zábavnosti předchozí montypythonovské televizní éry.

Autor/Zdroj: /Kino AERO

Bujará variace na legendu o králi Artušovi a rytířích Kulatého stolu, kterou natočila režisérská dvojice Terry Jones a Terry Gilliam v roce 1974, byla prvním skutečným vstupem proslavené britské komické skupiny Monty Python na filmové plátno. (Komedie A ted' něco úplně jiného, vytvořená v roce 1971, byla v podstatě jen antologií jejich úspěšných skečů, jež od roku 1969 vysílala televize BBC.) Ve své základní osnově (král Artuš a jeho rytířská družina čelí během své výpravy za svatým grálem - společně i individuálně - mnoha nečekaným nástrahám) sice vychází z anglosaské mytologie, kultovní sextet ji však se svojí typickou absurdně-parodickou nadsázkou rozbíjí na padrť. Středověká legenda je navíc prolínána se ,.současným" vyšetřováním vraždy profesora historie a obě dějové linky se ve finále paradoxně spojí. - Všichni členové Monty Pythona se ve snímku objevují v mnoha rolích, včetně ženských převleků. Limitovaný rozpočet a snad i skutečnost že se na komedii podíleli současně dva režiséři, se však podepsaly na jisté nesourodosti, roztříštěnosti a nevyrovnanosti filmu. Jelikož tvůrci přejímají fragmentární strukturu televizních sérií, snímek Mosty Python a svatý grál se stává spíše volně zřetězeným sledem samostatných skečů, zarámovaných mýtickým motivem hledání svatého grálu. (Začleněny jsou i „bájeslovné" animované vsuvky Terryho Gilliama, byt' ty občas mají spíše funkci roztomilého naschválu: viz smrt animátora, jež .,jednoduše" vyřeší bezvýchodnou situaci rytířů, pronásledovaných v dračí sluji nakreslenou obludou.) Některé epizody jsou groteskně půvabné a hravé (Galahadovo setkání s nymfomaniakárními dívkami v opuštěném hradu či překonávání mostu Smrti), jisté gagy však vyznívají spíše poněkud do ztracena a nedotaženě, nebot' ne vždy jsou správně načasovány a nemají dostatečně silnou pointu. - Přesto v tomto filmu, který extravagantními krvavými výjevy, sexuálními narážkami či drsným humorem může občas připomenout Monicelliho „křižáckou" komedii Brancaleonova armáda (1965), jsou již předznamenány některé postupy, jež se plně rozvinou ve znamenité montypythonovské satiře Život Briana (1979). Triumfálně majestátní fanfáty a vizuální stylizace, otřele využívaná v ,.seriózních" historických filmech (mlhavá vřesoviště, temné hvozdy, kamenné hrady, hříšný, špinavý a zubožený venkov...), kontrastují s řadou ztřeštěných anachronismů a poťouchlých sarkasmů (politických, ekonomických, ale i náboženských) nebo se skutečností, že rytíři z Camelotu nejezdí na koních, nýbrž pouze pantomimicky poskakují v jakémsi „koňském cvalu" (a dusot kopyt simulují sluhové-koně klapotem kokosových skořápek). - Česká premiére snímku proběhla v rámci "aprílové" montypythonovské minipřehlídky v pražském kině Aero za účasti režiséra Terryho Jonese.

Popisy rolí:
John Cleese (sir Lancelot/druhý voják s vášnivým zájmem o ptáky/dlouhán s mrtvolou/ Černý rytíř/pan Newt, vesnický kovář s horlivou snahou pálit čarodějnice/zcela mimořádné sprostý Francouz/Tim Čaroděj)
,
Tetry Gilliam
(Patsy, Artušův věrný oř/Zelený rytíř/věštec/hlídač mostu Smrti/sir Gawaitt, prví koho zabil králík),

Eric Idle (sir Robin/sběrač mrtvých/pan Blint, vesnický budižkničemu s velmi horlivou snahou pálit čarodějnice/strážce, který neškytal,
ale který chtěl mít jasno/Concorde, věrný oř sira Lancelota/Roger Křovosad, křovosad, bratr Maynard)

Neil Innes (první sebemrskačský mnich Robinův
nejméně oblibený miv»strel/páže, rozdrcené králikern/majitel kachny),

Michael Palin (první voják s vášnivým zájmem o ptáky/Derutis/pan Duck, vesnický tesař, který je v páleni čarodějnic málem horlivější než všichni ostabtí/trojhlavý rytíř/sir Galahad/král hradu Bažina/ spolubydlící bratra Maynarda/lrytiř, říkající „Ny "),

Autor/Zdroj: Seidl Tomáš/Filmový přehled