Moje město

Na periferii hornoslezského města stojí osamělý panelák. Jeho ošuntělost a nevábné okolí svádějí k rezignaci. Propadá jí i Goždzik, který propásl zkoušku na vysokou a nyní se k nelibosti rodičů poflakuje. Nezaměstnaný otec věčně vysedává u rybníka, v němž nejsou ryby, a utěšuje se vodkou. Matka udržuje zdání slušné rodiny. Nezdolnost naopak prokazuje starý Leon. Prahne po sblížení s prostitutkou Jolou, ale nakonec nabídne ruku a srdce starší sousedce. Vedle krys jsou postrachem nájemníku bratři Dabrowští, zahánějící nudu šikanou. Vzruch vnese do rodiny i návštěva strýce Jana, po jehož odchodu matka postrádá peníze. Goždzik se zamiluje, ale osiřelou Zosju, která se tu na čas ubytovala u matčiny přítelkyně, nedokáže náležitě oslovit a dívka odjíždí. Pak se zjeví strýc Jan s penězi, které nutně potřeboval k uhrazení dluhu. Naléhá na rodinu, aby se odstěhovala někam za smysluplnější existencí. Goždzik se loučí s prázdným bytem a doufá, že i se svou beznadějí.
38. MFF Karlovy Vary

Moje město je vyprávěním o obyvatelích jednoho osamělého paneláku, stojícího na kraji jakéhosi hornoslezského města. V atmosféře beznaděje vepsané do místa, na kterém jim osud přisoudil existovat, se odehrávají různé události: ty nejzávažnější, ale i ty obyčejné - někdy humorné, někdy smutné. Hlavní hrdina, pětadvacetiletý Goździk, zde žije od narození. Nemá práci, nestuduje, pouze hraje hokej v oblastním družstvu. Kromě Goździka poznáváme také jeho rodinu a další obyvatele domu - galerii pestrých, směšných a zároveň smutných postav, které se pokoušejí žít na tomto zapomenutém místě. Sociální otázky, nezvykle závažné a v průmyslovém Horním Slezsku velmi vyostřené, jsou v tomto filmu pouze záminkou k úvahám na téma důsledků takovéto situace pro mezilidské vztahy, pro utváření či destrukci lidského nitra.
Febiofest 2004