Mlčení jehňátek

Slavný psychothriller Mlčení jehňátek z roku 1990 se stal jedním z nejúspěšnějších titulů tohoto žánru. Příchuť senzace mu samozřejmě dodaly dokonale propracované, napínavé a nervy drásající scény, které udržují diváka neustále v napětí. Jeho úspěch tkví ovšem i v dokonalé profesionalitě všech složek, adaptací románové předlohy Thomase Harrise počínaje, kamerou, režií a skvělými hereckými výkony konče. Právě v těchto hlavních kategoriích byl snímek v roce 1991 oceněn hned pěti Oscary najednou. Pro režiséra Jonathana Demmeho (nar. 1944), který do té doby natočil např. Odpolední směnu (1983) či Manželství s mafií (1988), znamenal tento snímek vrchol jeho tvorby. V hlavní roli budoucí agentky FBI zazářila Jodie Fosterová a svůj životní part zde sehrál i Anthony Hopkins v roli ďábelsky inteligentního psychopatického zločince.

Zdroj: ČT

Masový vrah známý jako Buffalo Bill již delší čas bez zábran zabíjí mladé ženy na celém středozápadě. Bezmocná FBI proto posílá atraktivní agentku Clarice Starlingovou (J. Foster), aby promluvila s psychopatickým vězněm, který by je snad moh přivést na stopu tohoto šíleného vraha. Vězeň jménem Dr. Hannibal Lecter (a.Hopkins) je bývalý psychiatr, ale zároveň brilantní, vražedný kanibal, který Sterlingové přislíbí pomoc pouze v případě, že se mu svěří s nepříjemnými zážitky ze svého života. Mezi agentkou a Hannibalem vznikne podivný vztah, který způsobí, že se Starlingová musí vypořádat nejen se svými děsivými vzpomínkami na dětství, ale ocitne se také tváří v tvář šílenému vrahovi, který je svými činy tak posedlý, že Clarice možná nebude mít kuráž a sílu, aby mu zabránila v další kruté vraždě...

Clarice Starlingová, nadaná studentka na akademii FBI je přidělena agentovi Crawfordovi, vyšetřujícímu případ masového vraha Buffalo Billa, který své oběti stahuje z kůže. Clarice navštíví v baltimorské vězeňské nemocnici bývalého vynikajícího psychiatra Hannibala Lectera, odsouzeného na doživotí za sérii brutálních vražd a kanibalismus. Odsouzený psychiatr Clarice zároveň děsí a fascinuje. Jedna jeho záhadná poznámka studentku dovede k uříznuté hlavě jedné z Buffalo Billových obětí. Když je masovým vrahem unesena dcera senátorky Martinové, nabídne Clarice Lecterovi přijatelnější vězeňské podmínky výměnou za informaci, vedoucí k dopadení Buffalo Billa. Lecter je mezitím převezen do Memphisu na popud ředitele vězeňské nemocnice, který podobnou dohodu učinil jménem senátorky Martinové. Clarice se podaří s Lecterem ještě jednou promluvit a jeho další záhadná informace ji uvede přímo na Buffalo Billovou stopu. Lecter brutálním způsobem zavraždí své strážce a dostane se na svobodu ...

Celá rada herců a režisérů dávala od projektu adaptace bestselleru Thomase Harrise ruce pryč. Báli se, že si hloupým, násilným filmem o sériovém vrahovi zkazí reputaci. To ovšem ještě nevěděli, že režisér Jonathan Demme vytvoří jedinečnou slitinu detektivního thrilleru, psychologického dramatu a zprávy o stavu násilím fascinované společnosti, v níž se v čím dál kratších intervalech objevuje nějaké „výjimečné" vraždící monstrum. Tato mnohovrstevnost
se odráží i v hodínovém dokumentu s názvem Uvnitř labyrintu, který do nejmenších detailů mapuje jednotlivé fáze vývoje od Harrí-sovy syntézy psychopata z několika různých reálných předloh přes úvahy o obsazení hlavních rolí Michelle Pfeifferovou a Robertem Duvallem, popis speciálních efektů e smrtihlavy („Žádné můře nebylo ublíženo při natáčení tohoto filmu!") až k pětí-oscarovému triumfu a reakcím publika. Zde se pak dokument nevyhýbá ani silným protestům a demonstracím homosexuálů a transsexuálů proti pojetí postavy Buffala Billa. Jako vždy je zajímavé porovnat výroky jokoŽ i podobu tvůrců v tomto novém dokumentu s původním propagačním minidoku-mentem. Mezi jedenácti vystřiženými scénami jsou variace dialogů mezi Star-lingovou a Hannibalem a také obrazy, které jemně posouvají vztah agentky a Jacka Crawforda.

Režisér Jonathan Demme přenáší mrazivý, tíživý bestseller Thomase Harrise na filmové plátno. ANTHONY HOPKINS hraje sice pronikavě inteligentního, ale psychotického pachatele řady vražd Hannibala "Kanibala" Lectera. JODIE FOSTER hraje brilantní, ale bezbrannou frekventantku kursu FBI Clarice Starlingovou v kasovním trháku, který vám dokáže, že na světě není nic děsivějšího než vaše vlastní představivost.…

Autor/Zdroj: /reklamní materiály videodistributora

Psychothriller Jonathana Demmeho Mlčení jehňátek se stal jedním z nejúspěšnějších titulů letošního roku. Tvůrci v něm s počítačovou přesností dodržují pravidla žánru, týkající se především toho, jak udržet diváka neustále v napětí, jak toto napětí stupňovat a jak navodit potřebnou atmosféru. Základním předpokladem je ovšem silný námět: budoucí agentka FBI pátrá po masovém vrahovi který své dívčí oběti stahuje z kůže. Prostředníkem k vyšetření složitého případu je jiný masový vrah uvězněný psychiatr, doktor Hannibal Lecter, proslulý svým kanibalstvím. Inteligentní vzdělaný a ďábelský zločinec v rafinované hře přivádí rozhodnou a ctižádostivou Clarice Starlingovou postupně k obludnému zabijákovi. Dívka však musí prokázat velkou osobní statečnost, aby v boji se zlem zvítězila. - Ve hře je snad všechno na co si vzpomenete, če1né místo ovšem patří jakési psychoanalýze. Snímek spoléhá na vnější atraktivitu, nicméně však má i své hlubší jádro. Důležitou roli v něm hrají i vynikající výkony Jodie Fosterové (Starlingová) a ze,jména Anthonyho Hopkinse (Leeter). Na rozdíl od různých hollywoodských "vymyšleností" a navzdory zdánlivě záměrné hrůznosti svého děje vychází Mlčení jehňátek bohužel z kruté reality: masoví vrahově skutečně existují.

Autor/Zdroj: Bartošek Tomáš/Filmový přehled


Perverzní vrah žen udržuje veřejnost ve strachu, specialisté z FBI jsou s rozumem v koncích. Jediná pomoc přichází z vězení, od několikanásobného vraha. Vyslechnout ho má mladá adeptka kriminalistiky - a tu začíná nerovný, vražedný souboj dvou lidí... Hlavni postavy psychothrilleru režiséra Jonathana Demmea vytvářejí Jodie Fosterováa Anthony Hopkins.

Cizinec čeká. Pod ochranou tmy netrpělivě vyhlíží svou oběť. Noc je tichá, smrtelně tichá, široko daleko není nikoho vidět. Jen malá kočka sedí v osvětleném okně. Vtom zahýbá na parkoviště u bloku obytných domů auto, za volantem sedí mladá žena. Reflektory vozu zavadí o cizince, který v následujícím okamžiku ženu osloví. Proč by mu neměla důvěřovat, proč by se měla bát? K domovním dveřím je to jen pár kroků, za chvíli je doma. Samozřejmě že neznámému pomůže naložit neskladný kus nábytku. A ocitá se v pasti. Nestačí ani vykřiknout, všechno jde až příliš rychle. O několik hodin později se veřejnost dozvídá o jejím zmizení. Šíří se zděšení - všechno nasvědčuje tomu, že znovu udeřil Buffalo Bill, perverzní vrah žen, který své oběti stahuje z kůže...
Strašná, zdánlivě nesmyslná vražda. Odvážná a přesto zranitelná hrdinka. Hrůzný, morbidním způsobem fascinující zločinec. Napínavé finále, při kterém útlocitnější povahy zavírají oči. Ano, Mlčení jehňátek má všechny atributy, charakterizující dokonalý horror. A takový příběh že by fascinoval Jonathana Demmea? Téhož Jonathana Demmea, který se proslavil především satirickými komediemi a jehož filmařská záliba v normálně praštěných outsiderech, v bláznivé hudbě a každodenním kýči amerického způsobu života z něj činí pomilováníhodného outsidera mezi americkými režiséry?
Bezpochyby, Jonathan Demme (ročník 1944) se postupně snaží profilovat jako komerční režisér. Ačkoliv už od konce 70. let pracuje s hvězdami zvučných jmen (Roy Scheider, Goldie Hawnová, Kurt Russell, Melanie Griffithová, Michelle Pfeifferová), chyběla dosud jeho filmům schopnost (pro Hollywood typická) plout s proudem. A to stačilo, aby domácí publikum jeho filmy - Melvin a Howard (Melvin and Howard, 1980), Swing Shift (Odpolední směna, 1984), Něco divokého (Something Wild, 1986) a Married to the Mob (Manželstv! s mafii, 1988) - až na malé výjimky - ignorovalo. V zahraničí se naproti tomu jeho dílo setkává se zájmem o to větším.
Znalci Demmeho tvorby se však nyní musejí připravit na úplně novou tvář tohoto režiséra. Jonathan Demme se totiž zcela neočekávaně projevil jako důstojný následovník Alfreda Hitchcocka a Briana De Palmy. Že přitom bledne jeho osobitý rukopis, je nevyhnutelné. Demme ovšem toto manko vyrovnává perfektním zvládnutím žánru, a kromě toho si stále dokáže udržet potřebný nadhled: jeho bizarní humor neztratil své místo ani v klaustrofobické atmosféře chladného horroru.
Ve snaze dopadnout konečně zrůdu, která bestiálně zavraždila už pět mladých žen, přistupuje FBI k nezvyklému experimentu. Kdo se dokáže vcítit do komplikované psychiky masového vraha lépe než ten, kdo sám chladnokrevně vraždil? A tak je Clarice Starlingová, talentovaná a atraktivní adeptka FBI, „nasazena" na dr. Hannibala Lectera. Kdysi proslulý (pak už ,jen" pověstný) psychiatr, muž nejnebezpečnějšfho druhu, je uzavřen na doživotí ve zvláštním bezpečnostním traktu, protože má na kontě životy řady svých pacientů. Mnoho o něm vypovídá jeho přezdívka: kanibal Hannibal.
Už při prvním vzájemném setkání cítí dr. Lecter, že Clarice bude snadnou obětí a okamžitě zahajuje rafinovananou hru na kočku a myš. Jeho šílenství má metodu. Každá jeho poznámka, jeho poznatek musejí být odměněny - detailem z Clariciny minulosti. Charismatický Mefistofeles je přesvědčen, že bude brzy opět volný a ví, že mu při tom mladá žena, která za sebou od dětství vleče mučivé trauma, pomůže...
Thrillery se rády zdobí přídomkem „hitchcockovský", zřídka ovšem plní to, co slibují. Film Jonathana Demmea je výjimkou. Příběhu sice nechybějí krvavé zvraty ani brutální překvapení, dominuje mu však duševní souboj, vzájemné měření sil mezi kriminalistkou a psychopatem.
Dr. Lectera, bez nadsázky jednoho z nejhrozivějšfch zločinců filmových dějin ztvárnil Anthony Hopkins a ztvárnil ho úspornými prostředky jako propastně zlého, nicméně podivným kouzlem disponujícího muže, jehož hypnotickému vlivu nemůže uniknout Jodie Fosterová ani divák. V klíčové scéně filmu dr. Lecter jen mimochodem pohladí Clarice po ruce a člověku přesto běhá mráz po zádech.
Bez vynikajícího hereckého obsazení a virtuózní dramaturgické výstavby by Mlčení jehňátek mělo ovšem jen poloviční účinek, neboť scénář nenabízí víc než triviální psychologii a v závěru, když se hrdinka a vrah honí hrůzostrašným domem, vyplouvají na povrch klišé, pro která by měl Alfred Hitchcock nanejvýš unavený úsměv. Určité slabiny a nesrovnalosti filmu jsou však vcelku málo závažné. Mlčení jehňátek - to je čirý strach a hrůza. Potřebujete-li důkaz o tom, jaký nápor na nervy film představuje, pozorně si při kupování vstupenky všimněte lidí, kteří film právě viděli. Vsaďte se, že vám bude něco nápadné - šokované mlčení diváků.
r Cinema 1991/6/14

Autor/Zdroj: r/Cinema