Metro

Ruská kinematografie natočila své denní   světlo. Narážka je samozřejmě na   hollywoodský snímek „Denní světlo“ (1996).   Centrem dění je tunel, jen ruští tvůrci   použili tunel moskevského metra. Avšak co se   týče dějové šablony o snaze určité skupinky   lidiček se dostat na „denní světlo“, ani   zmiňovaný americký snímek není originální.   Vše je pojato dle několika katastrofických   snímků ze sedmdesátých let producenta Irwina   Allena. Jako například „Dobrodružství   Poseidonu“ (1972) či „Skleněné peklo“   (1974). Každopádně ruský snímek do této   filmové skupiny pasuje výborně, a co víc,   vyznívá daleko lépe než nepovedený, opět od   Allena, počin, „Když se čas naplnil“   (1980). Příčina katastrofy je tedy dána,   avšak následující dění se už bohužel nese   v předvídavosti. Ale co se týče dramatizace,   vskutku nic proti ničemu. Jako obvykle po   divácké stránce vznikají otázky, proč se   neudělalo to či ono, ale to už u   katastrofických snímků prostě v rámci   dobrodružství a vznikajících zvratů bývá.   Hollywoodské motivy tedy jsou. Třeba vykreslení   řidiče soupravy metra, nebo matky po   zjištění, že je v tunelu i její dcera. Ale   jinak se tvůrci ruskou atmosféru snažili   zachovat, což je v určitých ohledech i znát.   Jedná se o první ruský katastrofický snímek   takového formátu, a tak není divu, že je s   těmi americkými porovnává, Nedopadl ale   nejhůř. Jen kdyby se alespoň tvůrci pokusili o   sou vlastní originalitu. P. S. Opravdu byla   úvodní postelová scéna nutností?

Solidní počin ruských filmařů, který je   posouvá v kinemtografii k čelním místům. Na   rozdíl od amerických chodících steroidů tu   vystupují obyčejnější lidé a příběh tak   má podstatně blíže k realitě a je také velmi   reálně natočen. To dovoluje film více prožít   než když se nám film odehrává v   počítaočových omalovánkách s hlavními   hrdiny ve stylu zmutovaného načančaného Kena a   Barbie. Ruský film nám stále dokazuje, že   umí.

Přijde mi, že se film snaží být hodně   realistický, minimálně co do chování postav,   což je dost nezvyklé a místy nevím jestli to   mám ocenit nebo to spíš působí trochu nudně,   to hlavně ze začátku. Také tím vzniká   takový zvláštní pocit, kdy si celkem   nepřekvapivě přejete aby to skončilo dobře,   avšak ne proto, že by vám byly postavy   sympatické, ale prostě proto, že za tolik   úsilí by si to už sakra zasloužili. Když se   děj konečně rozjede (úvod by určitě šel   odbýt rychleji a člověk by o nic nepřišel) je   tu pár hodně napínavých scén, které asi   dějově moc nepřekvapí, ale natočené jsou   dobře a očekávání od katastrofického filmu   splňují více než uspokojivě, takže celkem   slušné :-)

Kdyby se někteří ruští, a nejenom ruští,   filmaři nesnažili napodobovat béčkovou   hollywoodskou produkci a točili tak, aby   navázali na vlastní specifickou filmovou   tradici, prospělo by to nejenom filmu. V   současném globalizovaném světě se rozdíly   mezi národními kinematografiemi stírají, což   je věčná škoda, snad jen ten indický   Bollywood, ještě úspěšně odolává. Film   plný klišé a nesmyslů, jako ostatně v   každém katastrofickém filmu, napjaté rodinné   vztahy, záchrany v posledních vteřinách atd.   Pořád dokola. Svoje komentáře ke   katastrofickým filmům bych mohl klidně   kopírovat a určitě by souhlasili s obsahem.   Můj názor na tento druh filmu nezmění ani   fakt, že se mnohdy jedná o kvalitní   profesionální zpracování, co se hlavně   efektů a „technikálií“ týče. Což je i   tento případ, v porovnání s ostatními,   značný nadprůměr. Čekal jsem ale od ruských   tvůrců alespoň nějaký nový, neotřelý   nápad, či aspoň trošku originálnější   příběh. Sice čekal, ale nedočkal. Příznivci   tohoto žánru ale zklamáni nebudou.

Solidní nápad natočit katastrofické   drama,říznuté romantikou.Natočeno je to   profesionálně,zkáza v zatopeném metru je   realistická,ale s postupujícím časem začne   být lehounce zdlouhavá.I tak stojí za to film   shlédnout.