Medvěd

Britská Columbie, 1885. Na velkou medvědici, při vybírání medu z hnízda horských včel spadne velký kámen a zabije ji. Její mládě tak musí samo začít objevovat život. Když medvídě potká postřeleného medvědího samce, uzavřou po počáteční antipatii přátelství. Jenže lovci se nechtějí vzdát a sledují stopy už dvou medvědů. Medvěd se dává na útěk, protože je opět postřelen a medvítě odchytili lovci. Lovci si vzali na pomoc své psi a posléze, když medvědí samec pozabíjí smečku psů, lovci se vydávají za medvědem sami. Chtějí ho zabít v průsmyku. Když má samec možnost jednoho z lovců zabít, neudělá to, ten se mu za to odvděčí tím, že několikrát vystřelí do vzduchu a varuje ho, aby utekl. Medvěd se dává na útěk. Lovci však mají stále medvídě. I jeho před svým odchodem pouští.

Působivý film slavného francouzského ražiséra J.J. Annauda, jehož hlavním hrdinou je medvědí mládě Youk: při sesuvu půdy ztratí matku a zůstane sám ve světě, který mu je dosud zcela cizím a neprobádaným místem, vyvolávajícím strach. Jednoho dne narazí na velkého medvěda Kaara a chce se k němu připojit. Kaar ho však od sebe odhání. Teprve ve chvíli, kdy je postřelen lovcem medvědů Tomem, dovolí Youkovi, aby se k němu přiblížil. Postupně se stávají přáteli a Kaar Youka učí zvládat život v divočině.

Šestačtyřicetiletý režisér Jean-Jacques Annaud má pověst „zázračného dítěte francouzského filmu". Vysloužil si ji svou nepříliš bohatou, ale nepřehlédnutelnou, v mnohém objevnou a řemeslně mistrovskou tvorbou, při níž se nebojí riskovat. Pozici si posílil i posledním snímkem Medvědi, finančně náročným projektem, který se díky fantazii, houževnatosti a dovednosti tvůrců stal nejen jedním z nejkrásnějších filmů o zvířatech, ale i jedním z nejzajímavějších filmových experimentů. - Prostinký příběh je inspirovaný románem Jamese Olivera Curwooda Král šedých medvědů. Vypráví o přátelství osiřelého medvíděte s hrozivým medvědím samotářem a o jejich setkání s lovci. Odehrává se sice v roce 1885, ale má nadčasovou platnost: jako zamyšlení nad podílem lidského ve zvířatech a zvířecího v lidech, nad vztahem člověka a přírody, v němž by se nemělo zapomínat, že „největší vzrušení není zabíjet, ale nechat žít", jak se podotýká v závěru filmu. - Na snímku jsou pozoruhodné hlavně „herecké výkony" medvědů, kteří neuvěřitelně přesvědčivě vyjadřují prožívané emoce. Nemalý význam mají i nádherné záběry panenské přírody, animované snové sekvence od Břetislava Pojara, minimum dialogů, výmluvná hudba Philippa Sarda a žánrové prolínání pohádky, hororu, melodramatu, komedie. - Annaudův nezvykle jednoduchý, až akademicky precizní a neobyčejně emocionální rodinný film tiskal Césara za režii.

Autor/Zdroj: /Filmový přehled