Mé druhé já

Psychologicko-mysteriozní   příběh svým způsobem i   ukazující varovný prst nad   klonováním člověka. Je to   sice jen teorie, ale co když.   Mathilde nemůže mít děti a   protože manžel Thomas dělá   na porodnickém oddělení a   zná se s jistým člověkem   zabývající se právě   možnostmi klonování,   následující události jsou   více než jasné. Vše   samozřejmě v plné tajnosti.   Krásná dcerka Manon budí   jenom radost, ale když se   dostane do puberty, začnou se   dít věci. Manon vlivem   klonování nejen že získala   po matce zcela identickou   podobu, ale dokonce i paměť   a tak na světlo boží   vyvstane i jedno velké   tajemství. Následující   události vezmou za své,   které dospějí do   šokujícího finále.   Psychologicko-mysteriózní   příběhy moc na růžích   ustláno nemají. Takovéto   snímky mají pomalejší   tempo a tím i pomalejší   budování atmosféry. Je tedy   potřeba se do toho   patřičně více ponořit,   jinak dojde zcela k   nepochopení stavu věci.   Příběh je silný a po   psychologické stránce hodně   citový. Bolestné vzpomínky   a pocit viny v takovémto   ražení pronásledují celý   život snad každou ženu.   Nastassja Kinski podala ve   své roli úctyhodný výkon.   Christopher Lambert je už   takový, jak ho povětšinou   známe. A Andrey De Wilder   coby naklonovaná dcera Manon?   Její přirozená   démoničnost nemohla být   lepší. Scénář napsaný   dle knihy Louise L. Lambrichse   nesází přímo na hororový   žánr. Je ponechána rozvaha   a větší realističnost v   dané koncepci životní   tragédie. V ničem se v   žádném případě netlačí   na pilu a jen postupný   přirozený vývoj všeho   dění uceluje takřka   komorní šokující   atmosféru, kterou by   jistojistě nechtěl prožít   nikdo. Je to značně   jednoduchý snímek, ale ve   svém námětu zásadní.

o čem může v dnešním   světě filmař točit? Asi   tak o třech tématech. O   rasové nesnášenlivosti, o   politice USA na Blízkém   východě a o klonování.
Tento film si vzal na   paškál bod číslo tři a ne   zrovna špatně. Za   minimálních podmínek se   daří budovat atmosféru a   Lambert je po letech dobrý i   v něčem jiném než jako   Connor MacLeod.
Byl   jsem velmi mile překvapen a   Christopher Lambert potvrdil   fakt, že i když natočí tu   a tam pár hovadin, tak si   umí čas od času najít   roli, kde se blýskne stylem.

Docela zajímavý   thriller.Radiová   hlasatelka,které zabijí   přítele a ona bere   spravedlnost do svých rukou a   vraždí padouchy jednoho   podruhém.Určitě filmu   nechybí napětí s dobrým   koncem.Skvělý herecký   výkon Jodie a dobrá režie.

Jednoduchý scénář. Dá se   celkem v pohodě odhadovat co   se stane, ale na druhé   straně myšlenka klonování   lidí tažená přes psycho   stránku podle mě dobře   provedená. Žádné sci-fi.   Prostě psycho.

Docela schizofrenická   záležitost. Nápad tu je,   ale ten perverzní nádech je   spíše rušivý, než aby   něčemu opravdu sloužil. Za   celou dobu jsem těžko   vnímal trýznění hlavní   hrdinky, neboť mi nepřišla   sympatická a ani Lambert to   tu moc nevytrhne. Nakonec to   zachraňuje dcera/maniak, s   kterou jsem sice taky   nesympatizoval, ale alespoň   jsem jí to bláznovství   věřil…

Nápad asi zajímavý, ale   jako celek mě to strašně   nudilo a nenašel jsem nic, co   by mě zaujalo. Nezachránilo   to ani české znění, což   mě mrzí, protože Taťánu   Medveckou mám v dabingu rád.   Za herecké obsazení jsem   chtěl shovívavě dát tak   pět bodíků, ale ta   otřesně ukňouraná píseň   na konci to srazila na   výsledné tři.