Masaryk

Tento film je těžké hodnotit. Podle úhlu   pohledu by se totiž toto hodnocení muselo dost   dramaticky lišit. Jako filmařina je to dost   dobrá práce solidně využívající dobových   reálií a s velmi poutavě vedenou kamerou. Jako   životopisný film je to ale malér plný fikcí a   nepřesností. Navíc je děj značně chaotický   (zde nedokážu posoudit zda je to samotným   scénářem nebo režijní koncepcí). Mě osobně   ale dost vadilo, že režisér nezaměstnal více   maskéry a fyzická podoba historických postav je   dost pochybná (Kaiserův Beneš je v tomto směru   opravdu tragický). Nostalgicky vzpomínám jak se   vyřádili maskéři na F. Vicenovi aby z něj   udělali Adolfa Hitlera pro film "Zítra   vstanu a opařím se čajem". Takže když to   posoudím komplexně neumím dát víc než 5 z 10   protože mi to vše vychází v tomhle filmu   právě tak napůl.

║Rozpočet $-miliónov║Tržby USA ║Tržby   Celosvetovo $1,330,000▐ ťažký film a téma na   akékoľvek vychutnanie, presne tipovo anglicky   chladný film, bez emócii, citu, herecky Karel   Roden dosť dobre ale točí sa to skoro celé   okolo politiky ale je to také na vedľajšej   koľaji, tieto udalosti by chceli silnejšiu   vyhrotenosť, gradáciu, skôr zaujmú epizódky   zo psycho sanatória, na takú veľkú žatvu   Českých Levov je to trošku málo /videl v kine:   45%/

Zajímavý film, který Jana Masaryka ukáže víc   z jiné stránky než je politika. Roden   výborný, Kaiser jako Beneš také. Chvílemi   jsem se v linii příběhu mírně ztrácel, asi   to bylo změnou tempa. Polovinu filmu mluví Roden   anglicky a spolu se zahraničním obsazení to   podtrhuje historický charakter filmu.

Ne, tady vážně musím jít proti proudu.
Pozorně jsem si přečetl všechny recenze na   snímek Júlia Ševčíka, Masaryk. A za svou   osobu s nimi nemohu souhlasit. Já viděl   brilantní sondu do přelomu třicátých a   čtyřicátých let minulého století,   prostřednictvím osoby Jana Masaryka. Výtky   typu, mělo to být až do osmačtyřicátého   roku, ty fakt neberu. Už takhle má film skoro   dvě hodiny.Navíc, režisér se chtěl věnovat   jen určitému úseku dějin. Nebo výtky, že se   režisér spolu se scénáristy snažil o   bulvárnost. Taky neberu. Právě ta rozpolcenost,   labilita, neortodoxnost i potřeba vychutnávat si   život plnými doušky k Janu Masarykovi patří a   plně to dokresluje jeho osobnost.
Když pominu   technické stránky filmu, jako je hudba, střih,   kamera, či lokace, kde je vše na té nejvyšší   úrovni, zbývá mi, zmínit se o hercích.
A   tady musím složit poklonu nejvyšší. Ve   vedlejších rolích vidíme spoustu skvělých   hereckých výkonů. Například německý herec   Hanns Zischler v roli psychiatra byl výtečný.   Ale to co předvedli Karel Roden, v titulní roli   a Oldřich Kaiser v roli Edvarda Beneše, to je   něco absolutně výjimečného a po právu si oba   odnesli cenu Českého lva.
Těchto ocenění   ostatně snímek posbíral celkem 11 a znovu   musím opakovat, za mne, zcela zaslouženě.   Jedná se o jeden z nejlepších porevolučních   snímků.

Jako článek z Blesku
Poslední dobou je to jako přes kopírák. Nový   historický film, já se těším a v průběhu   filmu mám chuť odejít a věnovat svůj   drahocenný čas něčemu smysluplnějšímu,   třeba zírání do zdi. Nejinak je tomu i v   případě Masaryka. První díl se točí akorát   kolem blázince, šňupání koksu a šoustání s   děvkama. V druhém díle už se trochu probírá   Mnichov, ale velmi zjednodušeně a nepřesně.   Celý film jsem navíc napjatě čekal, jak si   tvůrci poradili se ztvárněním událostí od   února až po 9. března 1948 večer. Vyřešili   to opravdu originálně. Přesně jak napsal   někdo nade mnou. Jako kdyby ve filmu o   Heydrichovi chyběl atentát. Takhle nevypadá   seriozní životopisný, historický film.

Modla?
I když doba časem zkresluje, na některé věci   se zapomíná, mě se ten film nelíbil. Pamatuju,   že dědové považovali oba Masaryky a Beneše za   "někoho". Děda po celou dobu vlády   KSČ měl schovány obrazy s TGM i EB. Mám   časopis s reportáží z pohřbu JM. A následně   EB. Tenhle film z Jana udělal šílence,   feťáka, který se měl doživotně léčit pod   dozorem v sanatoriu a z Beneše vypočítavýho   hajzlíka, kterej zradil národ. Nehledě na to,   že bych čekal, že rozehranou partii dohrajou o   10 let později. Pokud se skutečně EB i JM v   1938 chovali takto, nelze se pak divit postojům z   1948. Přesto, i pokud je film natočen podle   skutečnosti, nelíbi se mi, sráží z   piedestalů české modly...

CIZI REC
JISTE JE TO PEKNY FILM ALE NEROZUMIM ANGLICKY   PROCV NEJSOU VE FILMU ANGLICKE TITULKY TAK KAZDY   MUZE POCHOPIT O CO JDE

Skvela prace ceskeho filmu...
Dalsi z dukazu, ze kdyz se chce, tak to jde,   konecne film, kde musim ocenit hlavne rezii a   skvely herecky vykon Rodena, je velmi verohodny.   Filmu sem se bal, kvuli pokryteckemu pohledu na   Masaryka, ktery se narodil do doby, kterou bychom   dnes zazit nechteli a rozhodne tak nemame pravo ho   jakkoli soudit. Ovsem v popredi je skvele popsana   udalost kolem velezrady tzv. Mnichovske dohody a   pozadi extremne narocne diplomacie a boje doslova   Davida s Goliasem, kdy nebylo snadne situaci   "uridit" tak, aby se Ceskoslovensko   nestalo tim, kdo zahajil nejhorsi valku vsech   dob!!!! Kdy se cele lidstvo dostalo na pokraj   srazu jen diky vlastni malosti a dablovi, jenz byl   malirem pokoju a nedosahl vyssi hodnosti, nez   desatnik a presto velel cele nemecke armade,   proste debil s Parkisonem. Je to film, ktery se do   dnesni doby hodi vice, nez co jineho, rozhodne   lepe, nez zcela smysleny Habrmannuv mlyn. Vsem,   kteri to vidi jinak radim navstivit Lidicky   pamatnik... Je smutne, jak nekteri dupou po   historickych faktech. Byl "Jenik"   fetak...? Kdovi, s fetaky se rozhodne stykal,   napr. Hassem a dalsimi herci. Ovsem jak jsem psal,   co by jste delali Vy, kdybyste meli resit   takovehle problemy... Lidi dneska fetujou jen z   nudy! Zpet k filmu, nejsem nastesti kritik a za me   to je dobre udelany film.

Jako kdyby ve filmu o Heydrichovi, chyběl atentát
Poté, co jsem viděl upoutávky a četl některé   recenze, přistupoval jsem k filmu s obavami. Ty   se do značné míry bohužel naplnily. Z filmu   čiší snaha zoufale zaujmout diváky, aby   přišli i na film s "politickým   tématem". Takže se scénář lacině   zaměřuje hlavně na bulvární stránky   Masarykova života. Z nichž mnohé jsou   navíc…, no řekněme "historicky   nepodložené". Jako například Masarykovo   šňupání koksu. Film se zaměřuje na jeho   rozmařilé hýření na večírcích,   alkoholismus, sexuální radovánky a na jeho   psychické problémy a pobyt v psychiatrické   léčebně. Jeho "politický život" je   převážně jen jako, (nutná, ale nudná),   kulisa v pozadí.
Má ale film i své kladné   stránky, to ano. Tou hlavní je filmařsky   řemeslně dobře a velkoryse odvedená práce.   Prostředí a reálie působí hodně věrohodně.   Kvalitní je také herecký výkon Karla Rodena v   roli Jana Masaryka i Oldřicha Kaisera, coby   Edvarda Beneše. Nepokulhávají za nimi ani   ostatní. O to je větší škoda, že scénář   se zaměřil hlavně na tu falešnou atraktivitu   Masarykova života a zcela pominul, ten historicky   opravdu nejatraktivnější okamžik jeho bytí a   tím byly okolnosti jeho smrti. Tak ano, byl by to   trochu tenký led. Protože úplná detailní   pravda známá není, jakkoliv už jen málo lidí   pochybuje o tom, že to nebyla sebevražda, ale   úkladná politická vražda. A když tvůrcům   nevadil tenký led v případě kokainu, tak mohli   být odvážnější i ve ztvárnění   nejosudovějšího okamžiku Masarykova života.   Škoda, film ve kterém je odvedeno tolik   perfektní filmařské práce, mi tímto přijde,   jako promarněná příležitost.

.

Zklamání
Konečně film o synovi TGM. Osoba málo   populární a pokud by nebylo tolik mystéria   okolo jeho smrti tak se o něm mnoho nemluví.   Čekal jsem něco životopisného. Mohl se tam   objevit TGM a třeba i K.Čapek. NE, NE, NE.   Prostě šukáme, fetujeme a duševně se   hroutíme. A nakonec nemohli opomenout - smrt.   (skočil/spadnul/vystrčili). Asi to lépe   odpovídá dnešní době a tvůrčímu týmu.