Marian

Tak teda nehercům jsem   věřil více než hercům.   Pecka film. Ty ksichty tedy   rozhodně stojí za to vidět.   Jako neherci to prostě   dělali znamenitě.

Film vůbec nepřekvapuje   svým dějem, který známe   všude, co je kolem nás.   Píše se, že dětem chybí   cit a láska, jenže matka   která má 12. dětí, nemá   co svým dětem dát a   společnost není stroj na   lásku a výdejnou na cit.   Jinak film, který je   ověnčen cenami je absolutně   zbytečný a kdo se na něj   bude dívat, je šílený,   jako já...

Nemyslim si, že je to   špatně udělaný film. Jen   jsem celých 109 minut měla   pocit, že se mě pan Petr   Václav snaží přesvědčit   o tom, že romská menšina je   už od útlého dětsví   formována naší   společností k tomu, aby   žila jinak, vyznávala jiné   životní hodnoty a hlavně se   cítila ublíženě a   nedoceněně. A tak jsem   sledovala příběh romského   chlapce, který už v cca   8letech vzal do ruky nůž a s   vychytralou větou: "Mně   ještě nemůžou zavřít,   protože jsem malej" ho   vrazil do zad vychovatelce.   Důvod? "Ona mi   ublížila". Ano   ublížila mu. Zranila jeho   city, když mu nabídla lásku   a vzápětí mu oznámila, že   ji zklamal a našla si jiného   klučinu "na   hraní". Marian dospěl,   po "pasťáku"   přišel život venku,   basa......a zase basa. Mladý   muž lže, krade, zbije svou   holku a v závěru filmu   zabije člověka. Sledujete   ten příběh a máte pocit,   že toho kluka musíte   pochopit, protože ve všech   těch problémech se ocitl   vlastně nevinně. Život je   na něj nastražil a protože   společnost mu nedala to co   potřeboval, tak je prostě   využil. Jenže milý autore,   já ho nechci pochopit. Už   proto, že musím žít ve   stejném světě jako on