Maniak

Tenhle film sem viděla   poprvý kdysi dávno s   bráchou. Eště dneska si moc   dobře pamatuju, jak sme z   něj tenkrát byli nadšený.   A protože sem na něj nikdy   nedokázala zapomenout,   stáhla sem si ho a znova   zkoukla. A musim uznat, že   ani po letech neztratil svý   kouzlo. Patnáctiletá Vanessa   nikdy neměla lehkej život -   máma šlapka, nevlastní   táta jí obtěžoval... Ani   ona nebyla žádnej   svatoušek, na svědomí měla   nejen krádeže, ale i   požáry... A když policie   zase jednou zatkla její   "rodiče", Vanessa   se rozhodla navštívit svou   babičku, kterou nikdy   neviděla. Po cestě se jí   ale porouchalo auto a ona si   přisedla k Bobovi... To ale   eště netušila, že je to   psychopatickej vrah, kterej   nejen vraždí mladý   holčičky, jako je ona...   Celej film je napínavej a   fakt drsnej. Jasně, hodně   nereálná je předevšim ta   scéna, kdy Bob přežije...   Ale tomuhle filmu se to dá   odpustit. Reese je tady   naprosto dokonalá. Podle mě   je to pro ní totálně   netypická role, ale zvládla   jí fakt skvěle. Mě by   potěšilo, kdyby furt   nehrála hodný holky,   protože tady je fakt   dokonalá. Určitě sem to   neviděla naposled, je to   výbornej film.

Takový setkání po dlouhých   letech. Kdysi jsem byl hrozně   hrdej na to, že jsem viděl   něco tak strašně megamoc   drsnýho :-) To mi bylo tak 12   a film mohl vážně ohrozit   mou mravní výchovu :-)   Zřejmě proto jsem ho tolik   miloval...Dnes už na to   koukám poněkud   střízlivěji, avšak ono   pochmurné kouzlo tohoto   snímku dosud nevyprchalo.
Filmů, kde se   nicnetušící oběť(i)   nějakým způsobem   „sčichne“ s pochybným   individuem, jenž je   zpočátku   skvělý/krásný/milý a   postupem času   hrozný/odporný/zlý je   povícero. Dokonce i já už   jich pár viděl. Tenhle však   zaujímá jedno z předních   míst. Proč to? Nostalgie, z   menší části. Scénář,   který není hloupý i když   pár výhrad bych samozřejmě   taky našel. Obsazení. Jedna   z nejsilnějších deviz.   Kiefra Sutherlanda, bůhví   proč vlastně, jsem nikdy   neměl moc rád. Tady je   úžasnej a po onom icidentu   jsem cítil možná stejné   zadostiučinění jako nebohá   Vanessa a ač se Kiefer   snaží sebevíc, tohle je   „one-girl show“. Panenka   Reese Witherspoon si krade   veškeré scény pro sebe,   jenom výjimečně na sebe   strhne pozornost někdo jiný   (Kiefer, výborná Brittany   Murphy). Největším šokem   je, jak to vlastně ta holka   dělá. Ona přeci vůbec   není typ na takovouhle roli.   Kdybych hledal problémového   fracka z ještě   problémovější rodiny nikdy   by mě nenapadlo obsadit   Reese. S touhle tvářičkou   hrát takovouhle roli?! Ale   tady se nejlépe ukazuje, že   režisér Bright moc dobře   věděl, co to vlastně   dělá. Přes svůj   andílkovský výraz, či   přesněji právě díky němu   jsem to tý holce všechno   sežral. A soucítil s ní o   to silněji.
Fajn je   taky to, že i když je to   téma hodně vážné (naší   Vanesse je 15 let) a některé   situace jsou docela drsné   (akce pumpa, Mimi Wolverton   zjistila koho že si to   vlastně vzala), celé je to   podáno tak nějak s lehkou   nadsázkou, alespoň na mě to   tak působí (zatýkání   Lutzových, paradoxně i akce   pumpa, „pytel na   sračky“). Za výborný   považuju chvílemi   nenápadnou, chvílemi opravdu   výraznou stylizaci do jedné   známé pohádky. Už úvodní   titulky to dostatečně   osvětlí a když jsaem viděl   ono finále, i přes jeho   nespornou vážnost jsem se   musel pousmívat. To už   přestřelili, řekl bych si,   kdyby to nebylo podáno s   takovou lehkostí. Krása.
V paměti mi od prvního   shlédnutí vydrželo   překvapivě dost   podrobností, hlavně z   úvodní cca půlhodinky, ale   ta druhá část po oné   osudové konfrontaci byla   mnohem zábavnější,   téměř zmizelo napětí, ale   o to větší jízda to byla.   A těch hlášek! Tahle věc   dokáže donutit k zamyšlení   a zároveň jsem si u toho i   fajn odpočinul. Reese   Witherspoon si tímhle filmem   u mě hodně šplhla a je   jenom škoda, že spoustu let   promarnila v nenáročných   komediích. Tady, už v   začátcích své kariéry   totiž jasně ukazuje svůj   talent.
A nechápu jak   to dělá, že vypadá stejně   ve dvaceti jako skoro ve   čtyřiceti. Totiž asi tak na   16 :-) Všechna čest.

Napoprvé je to síla,   napodruhé průměr a   potřetí už pomalu není na   co se dívat. Hodně   nevyrovnaný film, v němž   vyniká maska zraněného   Boba.