Malé životní etudy

Skvělý klasický klavírista postavil svou životní dráhu na stálém střídání zaměstnání a žen. Momentálně pracuje na naftových polích a většinu času tráví po hospodách. Když je povolán k otcovu smrtelnému loži, vrací se domů. Tam se setká s intelektuálně založenou a kultivovanou ženou, do které se zamiluje. Náhle je lapen mezi svými neslučitelnými životními styly a musí se postavit problémům, které navždy mění život.

Pozoruhodný snímek režiséra Boba Rafelsona, využívající úspěch Bezstarostné jízdy, jež doslova naplno otevřela dveře dalším tvůrcům nezávislého filmu. V popředí příběhu je Robert Eroica Dupea, jenž hodil za hlavu svoji slibnou kariéru koncertního pianisty a pracuje jako pomocný dělník na naftových vrtech v Kalifornii. Žije "na hromádce" s Rayette, která pracuje jako číšnice v bistru. Když Robert uslyší od sestry, že otec je těžce nemocný, vydává se domů, aby jej navštívil, a Rayette vezme s sebou. Znovu je konfrontován s bohatstvím a životním stylem své rodiny, které se na čas zřekl...
Působivost a nezvyklost snímku je namíchána již ve scénáři, na něm spolupracovala Carole Eastmanová společně s Bobem Rafelsonem. Silný příběh o hledání identity, s řadou komických i tragických momentů, překvapil charakterově rozporuplnými hrdiny a nekonvenčními dialogy. Při realizaci za kamerou stál tvůrce maďarského původu Laszlo Kovacs, jenž rovněž nasnímal Bezstarostnou jízdu, a stal se jedním z nejlepších kameramanů své doby. Ten vytvořil místy až surrealistické obrazy naftových polí či "tichem všepohlcující" krajinu v okolí rodinného domu Dupeových. Malé životní etudy sice nakonec ze čtyř nominaci nezískaly ani jednoho Oscara, Jack Nicholson jako Robert Dupea tu ale potvrdil skutečně výjimečné herecké "chameleonské" schopnosti i to, že je filmová hvězda první velikosti. K silným momentům snímku patří dokonalou absurditou nabitá "scéna kuřecího salátu", který si objednává Robert u neochotné číšnice v restauraci, stejně jako jeho smutkem a melancholií prodchnuté bravurní "pianové sólo" na jedoucím náklaďáku mezi auty na přeplněné silnici. Úlohu poněkud přízemní Rayette Dipestové ztvárnila Karen Blacková. Předtím zaujala hereckou kreací v kultovní Bezstarostné jízdě a později hrála u Jacka Nicholsona v jeho režijním debutu Jeď, řekl. V sedmdesátých letech vystupovala také ve filmech Den kobylek a Kozoroh jedna.

Zdroj: ČT

V centre deja stojí Robert Eroica Dupea, ktorý sa vzdal sľubnej kariéry koncertného pianistu a pracuje ako pomocný robotník na naftových vrtoch v Kalifornii. Žije s Rayette, čašníčkou v bistre. Keď sa od sestry dozvie, že otec je ťažko chorý, cestuje spolu s priateľkou domov. Tam je konfrontovaný s majetkom a životným štýlom svojej kultúrne založenej rodiny, ktorej sa na čas zriekol...
Pôsobivosť a nezvyčajnosť snímky vychádza z originálneho scenára, ktorý zachytil silný príbeh o hľadaní identity s viacerými komickými a tragickými okamihmi a nekonvenčnými dialógmi.
Film síce nakoniec zo štyroch nominácií na Oscara nezískal ani jedného, ale Jack Nicholson tu definitívne potvrdil svoje skutočne výnimočné herecké „chameleónske“ schopnosti.
18 AFF 2010