Majorátní pán

"Majorátní pán". Dějový obsah tohoto Ufa-filmu, k němuž se použilo Hedenstjernovy novely, mohl by snadno svést méně citlivého režiséra do oblasti sentimentálního kýče. Ve filmu jde o barona středního věku, majorátního pána, který se po nešťastném úmrtí své milenky dobrovolně odříká každé další životní aktivity. Teprve předsmrtné přání chorobné dcery sousedního statkáře přiměje barona, aby formálním sňatkem s touto nemocnou paní zachránil svůj majorát i její rodinný dvorec před hrabivostí spekulace.

Malý klíček života v nemocné ženě však uskuteční nečekaný zázrak. Mladá paní se uzdraví a její formální manželství se zvolna promění v radostný svazek. Režisér Deppe uchopil tuhle choulostivou látku nejen s obratností rutinéra, ale i s taktem básníka, který má citlivé pochopení zejména pro složité duševní hnutí. Přitom však dobře rozumí svému filmovému řemeslu a ví, jak umocnit děj fotografickým symbolem. Kameramanovy výtečné záběry vydatně podporovaly jeho snahu. Na práci scénáristů von Hedenstjerna a Riedla je příkladně ukázána velká cena dobrých dialogů.

Ve shodě s ostatními je i herecká složka "Majorátního pána". Komě projev Willy Birgela, veskrze taktního a mužného, jsou pozoruhodné výkony obou hlavních představitelek Viktorie von Balasco a Anneliese Uhligová, z nichž jedna sytě vyjadřuje vnější krásu a eleganci, druhá pak vnitřní krásu choré a k životu se probouzející ženy. Samozřejmě, že by se dalo namítnout proti poněkud nasládlému okrášlování feudálního a sociálního života ve filmu. Přes zmíněnou idealizaci, v hlavních rysech nelze neuznat vkus a jemnost tohoto citlivého zobrazení duševního dění.