Macbeth (1948)
Žánr: drama
Země: Spojené státy americké
Délka: 107 min.
Shakespearovské drama o krvavé cestě k moci proměnil režisér Orson Welles ve středověkou noční můru, ve které nejtemnější lidské vášně a pudy rozbíjejí křehkou skořápku civilizovanosti. Filmová verze Macbetha je se svou nezřízenou touhou po efektu blouděním šílenou myslí posedlého krále.
Snímky Macbeth (1948), Othello (1952) a Falstaff (1966) - to jsou tři filmové projekty Orsona Wellese, které dodnes působí jako pomníky jeho celoživotní fascinace dílem Williama Shakespeara. Jedenadvacetiletý Welles svůj zájem o historickou tragédii poprvé přesvědčivě demonstroval v roce 1936, kdy Macbetha inscenoval v New Yorku v rámci Státního divadelního projektu (Federal Theatre Project). Představení známé jako „voodoo Macbeth" ve Wellesově režii a produkci přeneslo děj ze středověkého Skotska do Karibiku a využilo afroamerické obsazení. Praktiky skotských čarodějnic, které předjímají vzestup a pád titulního hrdiny, převzaly haitské vědmy voodoo.
Návrat třiatřicetiletého Orsona Wellese ke klasické látce v roce 1948 už zdaleka nebyl tak divácky úspěšný - filmový Macbeth je nicméně dnes vysoce ceněným snímkem sbližujícím Wellesovo divadelní i filmové myšlení. „Teatrálnost" konceptu ovšem vycházela z podmínek, které autorovi nabídla produkční společnost Republic Pictures. Omezený rozpočet a povinnost realizovat natáčení během pouhých třiadvaceti dnů ovšem Welles vyvážil dynamickou obrazovou stránkou i vlastním strhujícím hereckým výkonem v titulní roli.
Kameraman John L. Russell vyšel režisérovi vstříc a podmanivou atmosféru vyprávění složil z expresionistických kompozic, kombinací detailů a nezvyklých úhlů pohledu i z kontrastů světla a stínu. „Hororová" dekorace hradu, v němž se král s manželčinou podporou propadá stále hlouběji do intrik a krvavých násilností, je zjevně metaforou vladařovy rozvrácené mysli. A čarodějnice jsou pak druidkami, jež s potěšením strhávají svět, sotva vymaněný z temnoty pohanství, zpět k prazákladům primitivních lidských pudů.
Bizarní kostýmy mění Wellesova Macbetha v ahistorickou podívanou připomínající béčkovou sci-fi. Společnost Republic Pictures nebyla s filmem spokojena, zkrátila ho o sedmnáct minut a předabovala dialogy namluvené se silným skotským přízvukem. Svoji původní podobu získal Macbeth až v 90. letech.
Alena Prokopová
LFŠ 2015
| hraje: |
|---|
| Orson Welles (Macbeth), Jeanette Nolan (Lady Macbeth), Dan O'Herlihy (Macduff), Roddy McDowall (Malcolm), Edgar Barrier (Banquo), Alan Napier (svatý otec), Erskine Sanford (Duncan), John Dierkes (Ross), Keene Curtis (Lennox), Peggy Webber (Lady Macduff), Lionel Braham (Siward), Jerry Farber (Fleance), Morgan Farley (doktor) |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
