Lidé pod horami

POZOR SPOILER

Mlynář Brychta vzpomíná - a starý vysloužilec Josífek mu hádá z ruky. Mlynář touží po schovance Tereze, co je u Havrdovů, a Josífek slibuje, že to dohodí. Jenže přichází v nevhodnou dobu. On se sice zrovna probírá svobodný stav Terezy, ale Havrda tvrdí, že si ji provdá sám.

Tereza sama je zrovna u Martina, po kterém touží. On však zájem nemá, má svou Hanku. Přesto mu Tereza skáče kolem krku, což vidí Brychta, jedoucí za ní. Smutně se tedy vrací zpět. Tereza však nabídku k sňatku dostane. A to od samotného starého Havrdy. Brychtu nenapadne nic lepšího, než postavit hráz a tím sedlákům dole sebrat vodu. Ti si na něj naběhnou, a když hráz bourají, vytáhne na ně Brychta flintu. Je však pacholkem Albínem zabit. Jeho tělo je pak přineseno k Havrdovi. Ten dává příkaz k odstranění.

A už je svatba. Všichni se veselí, jen Tereza je zalezlá jako krtek. Pak si ale přestane hrát na královnu a jde do hospody. Zde sdělí Josífkovi, že by snad Brychtu… Jenže ten není k nalezení ani Josífkem, ani pošťákem. Josífek u něj alespoň ukradne peníze, když jej doma hledá. Albín blouzní a hrozí prozrazení. Josífek štědře rozhazuje zcizený obnos a je pochopitelně jat.

Schůzku vrahů slyší čeledín Štěpán. Tím je má všechny v hrsti a požaduje jen jedno - Terezu. Jenže ona nechce a Havrda ji nutit nechce. Situace se však vyřeší sama od sebe. Přichází četníci a Albín jim udá sebe i ostatní.

Následuje soud a velmi překvapivé vyústění celého příběhu.

Osamělý podivín, majitel horského mlýna Brychta, by se rád oženil s Terezou, schovankou hospodáře Havrdy. Krásná plavovlasá Tereza svým půvabem dráždí všechny mužské obyvatele vesnice. Jediný, kterého má ráda, čeledín Martin, ji však odmítá, bude si brát jinou. Brychta při své cestě na námluvy, zahlédne Terezu, jak objímá Martina. Mlynář se vrátí domů a v hořkosti ze zklamání přehradí potok, jediný zdroj vody pro vesnici. Když hospodáři Albín, Rybák, Hájek a Havrda zjistí příčinu nedostatku vody, začnou Brychtovu hráz bourat. Brychta hráz brání a ohrožuje sousedy puškou. Ve vypjaté situaci ho Albín zabije motykou. Ze strachu před trestem hodí muži tělo zatížené kamenem do rybníčku. Potulný harmonikář Jozífek ukradne v opuštěném mlýně peníze. Začne utrácet a tím vzbudí podezření, které vede k tomu, že je zatčen. Albín má výčitky svědomí a začne trpět hysterickými záchvaty. Tereze, která se o činu dozví, vyčte pěstoun, že příčinou nešťastné Brychtovy smrti byla ona sama. Hospodáři se vrátí do mlýna, aby tělo někde zakopali, ale jsou zatčeni. Jejich čin je však kvalifikován jako nutná sebeobrana a soud je osvobodí. Tereza odejde z vesnice a hospodáři se vracejí ke své každodenní práci.

(Zdroj: Český hraný film 1930-1945, NFA, 1998.)

Venkovské filmy se rodí jeden za druhým: Ale tentokrát je to venkov opravdový, zobrazený množstvím krásných exteriérových fotografií, jejichž autorem byl Ferd. Pečenka. Pokud se scenaria a staveb týče, přesvědčuje film životní hodnověrností. I příběh prý je napsán podle skutečné události. Samotářský mlynář, ovládající přístup vody do vesnice pod horami, zamiluje se do krásné vesnické dívky Terezy. Protože ji nemůže dostat, nepustí dolů ze svého mlýna vodu, která znamená horalům živobytí. Ti se vpraví nahoru, v sebeobraně jej zabijí a jsou spojeni tajemstvím společného zločinu. Soud je osvobodí, ale Tereza, pasivní příčina všech rozbrojů, odchází z vesnice.

Kolik však z toho zmohl režisér? Kromě hereckých výkonů a znamenité fotografie je tu jen přemíra symbolických záběrů, chtěných a nenutných. Tempo filmu je pomalé a celek nepřesvědčuje životností. Ale jestliže Wassermann zvládl herce, jestli z nich dostal více, než byli schopni vydat ze sebe sami, budiž mu za to dík. Neboť je to film prvotřídně hraný. Štěpničková přinesla do serie svých venkovských děvčat nové tóny a Kreuzmann v roli mlynáře, Marvan v úloze Terezina poručníka a Svoboda, hrající slabošského vraha, jsou skutečnými horalskými postavami, těžkopádnými a primitivními. Jejich poctivé výkony spolu se Strunou a Speergrem jsou však zastíněny překvapujícím Tréglem, který do své sbírky lidových postav přidal chudáka harmonikáře, ustrašeného zlodějíčka, vyhraného každým nervem tohoto vyzrálého umělce.

(Zdroj: O. K. Kinorevue. 13.4.1938, roč. IV., č. 34, str. 158.)

Baladické drama čtyř mužů ze samoty Modrá, kteří bojují s těžkými přírodními podmínkami - podivínský samotář se mstí za nešťastnou lásku.