Lavina

Až v situaci, kdy spadne lavina a zasypaní   pomýšlejí na smrt, se člověk přizná k   vraždě, o jak je to pro něho smutnější,   když je záchranáři ještě včas vyhrabou a   vrah to má spočítaný...

Autor scénáře si evidentně nevěděl rady, co   vlastně psát. Kličkuje to sem a tam, a závěr,   ten se ukličkoval. Nevím, jak hodnotit, je to   takový mišmaš film s chybami v logice i ději.   Nic co by utkvělo v paměti. Jen ta lavina byla   dobrá. Jen měla ještě zavalit i autora této   podivnosti.

Slušná česká poválečná detektivka s velmi   dobrým hereckým obsazení staré školy.
Otomar   Korbelář dokázal zavraždit svojí manželku a   pak se oženit s její kamarádkou. Ale na   každého jednou dojde, někdy dřív a někdy   později. Slušné exteriérové scény v zimní   vánici, když si uvědomíme dobu vzniku. Marie   Glázrová mi nikdy nevadila, ale tady jsem se   nemohla zbavit dojmu určité herecké   afektovanosti. Tak na mne alespoň působila.   Jiří Dohnal a Helena Bušová ve filmu jenom na   pár scén-škoda, rázná Dana Medřická a   příjemný Jaroslav Průcha.
Lavina spadla a   boží mlýny domlely.

Název filmu by mohl nabádat k tomu, že se   jedná o film katastrofický. Pár vloček zde   padne a dokonce i padne ta lavina. Ta však není   o mnoho větší než hrnuvší se sníh ze   střech průměrného pražského činžovního   domu, když tedy v zimě zasněží.
Příběh   je to částí kriminální a částí   psychologický. Na počátku se seznamujeme hned s   dvěma hrdiny příběhu, jejichž život je   vzápětí ukončen. Jedná se o muže a ženu.   Žena je smrtelně postřelena a mladý muž zhyne   na následky nezdravého kontaktu se zemí, po   té, co spadne ze střehy panzionu Astra. To a ve   slově panzionu je tam naschvál. To je jedna   věc, která mne na filmu zaujala. Penzionu   říkali „panzion“.
Hlavním padouchem   příběhu je workoholický advokát, který   svoji první ženu ze žárlivosti postřelí.   Hlavním kladným hrdinou je detektiv v podání   Jaroslava Průchy. Ten je tam tak kladný, že   kdyby byl tak kladný v reálném životě, jak v   tomto příběhu, tak ho od policie na hodinu   vyhoděj.
Film byl počat už ve válečných   dnech a osvobození od fašistů jeho cestu k   premiéře odsunulo skoro o dva roky. Lidé měli   jiné starosti, ale přesto film byl dotočen. Až   na pár naivních prvků se dá považovat za   dívatelný kriminální příběh.
Plusy filmu   přináší i herecké obsazení.

Výborný psychologický film na dobu svého vzniku.
Vnitřní drama a boj se svědomím u muže, jenž   zavinil smrt své manželky - dobře zpracované   téma, navíc v rocé 1946, o to více klobouk   dolů. Otomar Korbelář naprosto výborný v   hlavní roli, rozsah jeho herectví byl od   lehkých komediálních rolí po ty velmi   náročné a psychologicky spletité. Role dr.   Herana v Lavině k nim nepochybně patří.   Vyzrálé a oduševnělé herectví Marie   Glázrové má v naší kinematografii též své   nezastupitelné místo.