Krátké filmy Jana Švankmajera II.

ZÁNIK DOMU USHERŮ (1980, 15 minut)
Neživé ti získává „magickou" animací podobu a vlastnosti živého: hmoty, v níž probíhají látkové proměny, objektu, který stárne a rozkládá se spolu se svými majiteli - a přitom je zároveň symbolicky reprezentuje.

KOSTNICE (1970, 10 minut)
Obraz a mluvené slovo (komentář svérázné průvodkyně) umocňují atmosféru kostnice v Sedlci u Kutné Hory do podoby jednoho z nejautentičtějších děl imaginativního humoru.
KYVADLO, JÁMA A NADĚJE (1983, 15 minut)
Film je realizován technikou hraného reálu, kombinovanou s animovanými objekty, lépe řečeno s oživenými mechanismy. Autor za pomoci obou realit vytváří nový svět, evokující zrůdnou atmosféru mučíren inkvizice a v duchovním slova smyslu i naší doby.
TICHÝ TÝDEN V DOMĚ (1969, 13 minut)
Chmurný jinotaj o absurditě tohoto světa. Jako ve filmu Byt i zde hrají oživlé předměty s jediným živým hercem.
LEONARDŮV DENÍK 72 (1972, 10 minut)
Montáž animovaných kreseb a náčrtků Leonarda da Vinciho je kombinována se záběry dokumentujícími přítomnost.
BYT (1968, 13 minut)
O člověku, proti kterému se nečekaně vzbouří předměty, s nimiž každodenně přichází do styku.
ZAHRADA (1968, 19 minut)
O muži, který si kolem zahrady své vily udělá živý plot z lidí, na které něco ví. Josef: „Copak to není krásný, když vidíš, jak takhle lidi stoje] a drže] se za ruce? Takovej žívej plot má něco do sebe. Vono je v tom něco vopravdovýho, živýho. Jenže, aby plot byl dohrej, tak se musí sem tam přistřihnout. Musí se pěstovat... jako všechno. Já už na to mám vlastní systém. Třeba takovýho inženýra sázím mezi dva řezníky a navopak. Holt všechno se musí dělat s láskou."

Autor/Zdroj: /Kino AERO