Král Rybář

tak tento film je podle mně   naprostá senzace  
to co zde   předvádí Williams spolu   Bridges to je
naprostá senzace Williams   snad v životním hereckém   koncertě

Nevšední výkon Robina   dělá z filmu opravdový   klenot spolu s perfektní   režií a kamerou. Dojemný   příběh. Patří mezi mé   top.

Tento film mne zcela očaroval.
Williams předvedl něco, co   se jentak nezažije. Člověk   s ním musí soucítit,   projít si jeho peklem.   Bridges též v roli, ve   které ho miluji. Je to film,   který nikdy nezestárne,   protože násilí je stále   více. Dojemný příběh o   nádherném přátelství   přesahujícím běžné   příběhy, kde přátelství   je zcela o něčem jiném.   Vřele doporučuji.

Tomu říkám film, který   vás hned v první minutě   vtáhne do děje a už vás   nepustí, krom toho ten   příběh je naprosto   šílenej stejně jako Terry   Gilliam a většina jeho   filmů, jestli ho máte rádi,   tak tenhle je z těch jeho   nejspíš úplně nejlepší a   velký podíl na tom má   božský Jeff Bridges, který   hraje jakoby ani nehrál a   Robin Williams ve své snad   nejlepší roli vůbec.

Nemůžu říct nic jiného   než spoustu kladů, protože   tomu tak opravdu je. Král   rybář má to, co některým   filmům tolik chybí - srdce.   Příběh, dialogy, vlídná   rozpačitost a příjemná   naivita. To vše působí tak   skutečně, až se chce   člověku tomu uvěřit.   Romantika je podána   neotřelým způsobem a humoru   je tu taky požehnaně.   Párkrát jsem úplně slzel   smíchy a to hlavně díky   Robinu Williamsovi, který se   zde projevuje naplno a v   tolika hereckých rovinách   až to člověka ohromuje.   Nemluvě o symbolice a   dobrodružství, které lehce   přivane ducha časů   minulých. Navíc, další   pozitivum podle mě je, že   příběh se nedá zrovna   dvakrát předvídat. V jednu   chvíli jsem trnul, jestli to   vůbec skončí dobře.   Špatný konec bych právě   tady nevítal. Naštěstí   režisér Terry Gilliam dobře   věděl, co dělá. Díky   němu můžeme nahlédnout do   příběhu a uvědomit si, že   ne každý ztroskotanec nebo   bezdomovec je zodpovědný za   svůj úpadek. Že házet   všechny lidi do jednoho pytle   není správné a   především, že se najdou   tací, kteří dokáží i   přes mnohé útrapy a   protivenství znovu nalézt   sílu a chuť důvěřovat   druhým, uvěřit ve   skutečné přátelství nebo   se zamilovat. A to je přeci   velmi důležité.

Zajímavé
Velmi velmi zajímavý a   nesporně i dojemný film. Pro   mě inspirace, jak se dívat   na dnešní realitu. Na   základě rozehrané tragédie   přemýšlím o tom, co   člověka v tomto ztvárnění   skutečně polidšťuje a co   je jen tvůrčí imaginace.   Myslím, že film bude dobře   pochopitelný a působivý i   pro diváky, kteří si v   psychologických filmech   nelibují.

Nádherný příběh –   podobenství, který   přináší naději na   vyřešení všech, byť   sebetěžších problémů.   Pochopitelně nese stopy   režiséra Terryho Gilliama,   ale je zcela jednoznačně   zasazený do dnešní doby.   Je možné, že celkové   vyznění příběhu lze   přičíst vynikajícím   výkonů všech čtyř   hlavních postav, ale pak i za   to díky.

pro mne bez superlativů
Král Rybář mne dlouhé roky   obcházel, ani nevím proč.   Mnohokrát jsem se na něj   chystal a vždy jsem se na   poslední chvíli rozhodl pro   něco jiného. Proč, to   nevím. Snad pro Robina   Williamse, kterého   nepokládám za tak   geniálního herce, jako   množství jiných diváků.   Na druhé straně mě   neustále oslovovaly ty   úchvatné komentáře a   recenze, popisující film   jako jaden z nejlepších   všech dob, jako úžasný   unikát, obrovský zážitek a   něco, co musí   nezapomenutelně zapůsobit na   každého. U mně to   nepřišlo. Moc uměleckých   vložek, několik málo   uvěřitelných postav a   několik ještě méně   uvěřitelných scén.   Celkově slušný film s   dobrým námětem, ale   všechny ty TOP přívlastky   mi tam chybí a proto je pro   mě je film lehce   zapomenutelný.

Nemohu zazdít fakt, že Terry   Gilliam je zručný filmař,   obohacující diváka svým   zvláštním, fantaskním   viděním světa, které   mívá nezřídka i hlubší   myšlenku. Co mi vadí, je   způsob přehánění, jako   kdyby chtěl všechny své   postavy, náměty, pointy,   zvraty, reály i vize (které   by samy o sobě mohly být i   geniální) vměstnat do   jednoho projektu, přitom by   se na nich dalo slušně   vystavět filmů několik.   Důsledkem je všeobecný   zmatek, kdy například   pochopím, proč je Parry   blázen jako když vyšije, ne   tak už jeho nenadálý obrat,   kdy oděn v bílém   distingovaně klábosí u   večeře. Nejhůř   stravitelná však byla   groteskně přemrštěná   postava Lýdie, která, krom   svých mindráků, nezažila   žádný hlubší zásah do   psychiky - přehrávaná   Amandou Plummer si často   počínala ještě cvokatěji,   než hlavní cvok. Abych jen   nerýpala, výčitkami   mučený hrdina v podání   Jeffa Bridgese byl skvělou   volbou a jediným důvodem,   proč vydržet do   uklopýtaného konce. Škoda,   že totéž neplatí o Robinu   Williamsovi - "kterého   nemohu vystát a jehož   ublekotaný, hřejivý a   dobrácký styl hraní mi leze   na nervy" - stejně, jako   nejmenované uživatelce,   jejíž slova jsem si s   dovolením vypůjčila - líp   bych to totiž nevyjádřila   :-)