Kovář z Podlesí

POZOR SPOILER
 
Mladý Toník má strýce kováře a zajímá jej vše kolem přírodních jevů. Proto dělá pokusy s elektřinou z blesků. S ním je Bětka, mladičká sousedka. To, že spolu ti dva chodí vadí jak knížecímu správci, který by ji rád získal pro sebe, tak Bětčinu dědovi, takto starostovi.
Bětka předvádí mladšímu bráškovi podivný přístroj, který na stěnu promítá stíny. Při tom mu vypráví o lesní paní a kulatém kameni s dírkou. Když se do něj foukne, přijdou tři lesní víly a pomohou. A tak za války do ní Tondova matka za války foukla. Ale víly nepomohly, protože jako víly nesměly nikomu ublížit, ani vojákům. Jenže maminka na přání trvala, a tak na vojáky víly alespoň vysypaly kroupy. Za trest je bouře s kroupami roztrhla na půlky a ony se mohou živit jen stínem jídla. A musely se usadit ve mlýně. Až do té doby, než jim někdo vrátí původní podobu.  
Nedaleko bydlí také mluvící veverky. Mluvit je naučil Toník.  
Lidi chtějí po starostovi, aby povolal armádu, protože se necítí bezpečně.  
Tonda nalézá starý meč po dědovi. Zvířátka pan Veverka a pan Křeček pomáhají kováři v práci a ke starostovi přichází Bětčin nápadník. Ta však prchá k Tondovi a navrhuje útěk.  
Jenže najde kámen s dírou a foukne. Hups, a jsou tu tři víly. Jenže jsou z nich ošklivé babice, zlé a nepřející. Ty Bětu opletou světlem čímž ji zaklejí.  
Ve vesnici je drak a je z toho pozdvižení.
Starosta s farářem a správcem tedy přichází ke kováři a mluví o kouzelném meči proti drakovi. Kovář nechce nic přiznat, a tak oba odejdou s prázdnou. 
Zvířátka vidí Bětčinu duši, což ostatní nemohou. Kovář jim moc nevěří, ale pak se přesvědčí, že nelžou. Tím uvěří i tomu, že nalezený meč je kouzelný a vyráží na draka. Na vyrobeném invalidním vozíku jezdí lesem za pomoci zvířátek.  
Tonda je zatím v podzemí, kam jej přivedl kamínek s dírkou. Setkává se zde s majitelkou kamínku a dostane radu. Musí najít maso které dorůstá.  
Toník jde tedy nahoru na zem, kde se setká s kovářem. Chtějí spolu na draka, ale zabloudí. Musí jim pomoci rozcestník, kterému oni prokáží službu.  
Nakonec se s drakem setkají, ale ukáže se, že je to poměrně moudrý tvor. Takže useknutí ocasu se prokáže jako dostačující. Tím je vlastně objeveno ono maso, které dorůstá, protože drak je přece ještěrka.
A ještě je nyní nutno zachránit Bětku… 

Podlesí je malá vesnička, do které se před lety přihnala válka s Turkem. Dobré lesní víly byly v dobré víře požádány o pomoc, která ovšem spočívala ve vykonání zla někomu, což se už z principu vymstilo a vesnici to nepřineslo štěstí, ale naopak kletbu… A to je potřeba napravit!
Hlavní myšlenkou pohádky je, že se zlem nezle bojovat hrubou silou, jak se dnes dětem s oblibou říká, ale naopak – rozumem, srdcem a odvahou… Režisér Göbl mluví o výjimečném technologickém zpracování snímku, které by mělo kombinovat herce, klasické loutky a 3D animaci

V česko-slovenské pohádce Kovář z Podlesí se vypráví o odvážném a vynalézavém sirotku Toníkovi, který spolu se svérázným strýcem kovářem zachrání vesnici před drakem a svou milou Bětku před zlými vílami i nechtěným ženichem. – Scenárista a režisér Pavel Göbl (nar. 1967) vsadil na formu tzv. „pohádky naruby“, již známe například z kultovního animovaného Shreka. Vyvrací pohádkové stereotypy, takže například drak je přátelské, neškodné a opuštěné stvoření a titulní postava líného kováře se slabostí pro alkohol je typickým antihrdinou. Bohužel zmíněný princip příliš „nefunguje“, mimo jiné i proto, že scénář je nedotažený a dialogy jsou klopotné. Rozporuplná je i vizuální stránka ve výpravě (kombinace venkovských chalup a „městských“ interiérů) i v poněkud bizarních kostýmech. Ztrácí se tak magičnost, na níž pohádkový žánr odnepaměti stojí. - Tvůrci zkombinovali tři technologie, když hranou akci spojili s klasickou loutkovou animací i s animací počítačovou. Propracované animační pasáže a originální mechanické objekty výtvarníka Františka Antonína Skály patří rozhodně k silnějším stránkám filmu, na rozdíl od toporných hereckých výkonů mladých představitelů Bětky a Toníka, kteří se nedokázali vypořádat se strojenými promluvami. Ani obsazení slavných herců, povedené úvodní titulky a pasáže s „diapozitivy“, těžící z estetiky dřevorytů, či atypický hudební doprovod, využívající upravené melodie skupiny Jethro Tull, nedokážou udělat z Kováře z Podlesí pohádku, která by mohla navázat na popularitu oblíbených českých předchůdkyň.
–mat- , Filmový přehled 2013/6